Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Coz I'm your pain and you are my hurt Just take me as I am

09.01.2010 (13:35) • SweetgirlBella15 • FanFiction jednodílné • komentováno 1× • zobrazeno 1822×

Coz I'm your pain and you are my hurt
Just take me as I am

Stojím tam a čekám. Už zhasla světla veřejného osvětlení, rozednívá se. Čekala jsem na tebe celou noc. Je mi zima. Mám úplně promrzlé prsty a zmrzlý nos. Je leden a ty jsi slíbil, že přijdeš a obejmeš mě, políbíš. Jdu stejnou cestou, kterou jsem přišla, zpět k autu. Z očí se mi koulí slzy, které stejně jako moje láska k tobě se zrodily v oku a padají k srdci. 

Začíná sněžit a já si vzpomenu na naše první rande. 

„Jsi tu se mnou že?!“ táži se do prázdna. Nic žádná odpověď. Jak taky když tu jsem sama. Sama na příjezdové cestě u jejich domu, který je už dva roky prázdný. Ale ty jsi tu byl. Vím to. Stál jsi u mojí postele a myslel sis že spím.

Nevím jestli jsi mi viděl do hlavy a myslím si, že ano. 

Nasedám do auta stále plačky. Myslím na tebe, na tvoje ledové ruce, silné, tvrdé a přesto něžné. Myslím na tvé oři v níž jsem se vždy ztratila a viděla ti do duše. Myslím na tvé rty, které byly jako led, který se při dotyku s mými rozpustil. Myslím na tvůj hlas, tak krásný, tak uklidňující, ten který jsem vždy poslechla, ten který mi lživě řekl „nemiluji tě“, ten který mě prosil, abych nedělala hlouposti, ten který slíbil, že to bude jako kdybys neexistoval, ten co tolikrát zopakoval slova lásky a pak je popřel.

„Miluji tě.“ Pošeptala jsem do prostoru auta a nastartovala jsem. Jela jsem do svého bytu. Charlie zemřel při přestřelce. Prodala jsem dům. Bylo v něm moc vzpomínek jak na Charlieho, tak na Edwarda.

Když jsem dorazila do bytu. Zamířila jsem k oknu a otevřela ho, přestože mi byla stále zima. Zapnula jsem si rádio, otevřela víno a sedla si na pohovku. Přestože mi Edward říkal, že kouření není zdravé, mě pomáhá. Zapálila jsem si jednu, mimochodem začala jsem kouřit když mě opustil, pomáhalo mi to na něj nemyslet, druhá, třetí… když jsem dokouřila devátou řekla jsem si dost. Přestanu. Krabičku jsem vzala a hodila do koše. Dopila jsem sklenku a vzala do ruky telefon. A, b, c… p – Petr.

„Ahoj petře, nevzbudila jsem tě?“

„Ne Bello, co potřebuješ?“

„Nemáš chvíli čas?“

„Mám, stalo se něco?“

„Můžu přijet?“

„Jo.“ 

„Opravdu… sakra já zapomněla, teď jsem měla víno.“

„Tak mám přijet já?“

„A nebude ti to vadit?“

„Ne za deset minut jsem u tebe. Zatím ahoj.“

„Ahoj“ a položil telefon.

…………………………..

Edward

Stál jsem v lese a díval jsem se na ní. Stála tam a čekala. Čekala na mě. Viděl jsem tu bolest v její tváři.

Looking down at the ground to hide
the sorrow drawn on your face
Speaking words from your dreams to disguise
The lies painted in your mind.

Dívám se dolů k zemi abych skryl
to utrpení ve Tvojí tváři
Říkám (si pro sebe) slova z tvých snů abych zakryl 
ty lži vepsané do tvojí duše (mnou)

Coz I'm your pain and you are my hurt

Protože jsem Tvá bolest
a ty jsi moje utrpení

Mám za ní jít a obejmout jí? Ne zůstanu tady. Už se rozednívá. Čtu si její myšlenky. Vzpomíná když jde směrem k autu. Vzpomíná na moje ruce, moje oči, moje rty, můj hlas. Ona ví že jsem jí lhal, tak proč tu stojím ve stínu stromů a schovávám se před ní. Nechci jí znovu ublížit i když jí tímhle možná ubližuji ještě víc. Odjíždí a já běžím za ní. Nevidí mě, běžím lesem. Koukám do jejího bytu, otevírá okno a láhev vína a zapaluje si cigaretu. Ospravedlňuje se v myšlenkách, že za to nemůže, ale že za to můžu já.

Chtěl bych teď vyskočit do toho okna a omluvit se. Ne, zůstanu tady!

Bere do ruky telefon a vytáčí nějaké číslo. Jmenuje se Petr a za deset minut přijede.

*** 
K jejímu bytu přijíždí auto, vystupuje mladý muž a vyndává klíče z kapsy. Nejsou od auta, jsou to normální klíče. Odemyká vchod a jde nahoru. Zůstávám na svém místě, ani se nepohnu.

„Třeba se ti splnilo přání a ona žije šťastný život.“ Ozval se hlas v mojí hlavě. „Nejsi zklamaný, že ne?“

„A proč by jinak celou noc čekala jestli nepřijdu, kdyby měla doma přítele?“ odpovídal jsem v duchu. Mlčel, asi neměl co odpovědět.

Ten kluk ji objal, když vešel do pokoje. Bella se mu rozvzlykala do ramen a já si uvědomil, že na jeho místě jsem měl být já. Kluk s ní byl tak dlouho dokud mu Bella neusnula na klíně. Pak vstal a odjel.

Vyskočil jsem k ní do bytu a na papírek napsal. „MILUJI tě.“ A zase běžel pryč.

Just take me as I am
Believe I am yours

Prostě mě ber takového jaký jsem
Věř mi, že jsem Tvůj

Další noc jsem se vrátil a zase koukal do jejího pokoje. Seděla na posteli a v ruce měla můj papírek. V hlavě jí zněly věty jako: Proč píšeš to co není pravda? Proč lžeš? Jestli to pravda je tak se mi ukaž a dokaž to. Apod.

V hlavě mi zněla její slova a já normálním lidským hlasem řekl to, co bych jí řekl, kdybych byl u ní.

Listening to angels singing to fade
Your screams echoing in my ears
Watching the sun for too long just to
Blind myself from the mirror

Coz I'm your pain and you are my hurt
Just take me as I am
Believe I am yours

Naslouchám andělům aby zmizely
Tvé výkřiky znějící v mých uších
Dívám se tak dlouho do slunce
abych oslepil sám sebe v zrcadle

Protože jsem Tvá bolest
a ty jsi moje utrpení
Prostě mě ber takového jaký jsem
Věř mi, že jsem Tvůj

Promineš mi to? Miluji tě a nikdy sem nepřestal. Omlouvám se.

Nedokázal jsem to a odešel jsem.

Bella

Seděla jsem na posteli a stále dokola četla ta dvě slova. Slova tak krásná, ale jen v některých případech. Věděla jsem, od koho jsou a doufala, že přijde. Nepřišel.

Čekala jsem den, dva, týden a z těch týdnů se staly měsíce. Už se to nedá zvládnout. Rozhodla jsem se to skončit. Miluji ho a nic se na tom za tři roky nezměnilo. Vlezla jsem si do vany a vzala žiletku. Zašeptala jsem slova jedné písničky co jsem slyšela. Coz I'm your pain and you are my hurt. Just take me as I am. (Protože jsem Tvá bolest a ty jsi moje utrpení. Prostě mě ber takového jaký jsem.)

Jsi anděl a já si anděla nezasloužím. 
Budeš žít věčně a já už jen chvíli.
Já jsem člověkem a ty upírem.
Pro mě je bude smrt nejsnazším
Řešením.

Žiletka, ta lesklá kráska k levé ruce sklání se,
Stačí jeden rychlí pohyb a bude konec, těším se.

Jen jeden krok dělil mě od smrti a to tah žiletkou po zápěstí. „Miluju tě.“ Řekla jsem a hra skončila. Jeden řez napravo jeden řez nalevo a už se cítím lehčí. Život mě opouští a já jen cítím lásku, v tom ostré čepele na šíji, prořízli hrdelní tepnu.

shrnutí

Autor: SweetgirlBella15 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné

Sdílet

Diskuse pro článek Coz I'm your pain and you are my hurt Just take me as I am: