Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Co všechno se může stát, když přijde žízeň? 1/2

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Co všechno se může stát, když přijde žízeň? 1/2Tady je moje první jednorázovka. Je o Jasperovi a jeho vyložení pocitů a vůbec všeho před a po jeho útokem na Bellu. Kdo viděl New Moon, určitě mu budou nějaké pasáže povědomé. Je to moje první jednorázovka, tak odpustťe nějaké chyby. A určitě napiště svoje názory. Tohle je první díl. Hezké čtení :)

27.01.2010 (15:15) • EmElCullen • FanFiction jednodílné • komentováno 0× • zobrazeno 1148×

„Jazzi, ššš, to je dobré. Je to jen trocha… krve.“ Poslední slovo Alice téměř zašeptala. V ten okamžik mi došlo, co jsem způsobil. Jak moc jsem všem ublížil a jak hodně jsem je zklamal. Věřili mi, ale já jsem si jejich důvěru nezasloužil.

Udělal jsem přesně to, co by byla moje nejhorší noční můra, kdybych nějaké měl. Nevím, co za zkrat v mé hlavě to bylo ale v životě si to neodpustím. Když si teď nazpět promítnu všechny ty následky, stydím se. Moc.

Kvůli mojí chybě byly málem zmařeny dva životy. Život člověka, který svou duši zaprodal upírům. A život mého bratra, jenž se nepochopitelně ale neodvolatelně zamiloval do nevinné, lidské dívky.

Zpočátku jsme mu nikdo nerozuměl – ani vegetarián přece nemůžeme mít vztah s člověkem! – ale Edward nás přesvědčil o opaku. Jejich láska je neobyčejná a zdá se být i nezničitelnou. A nyní už i nikdy nekončící ale to už moc předbíhám…

Ten den měla Bella narozeniny. V osmnácti letech si připadala stará. Jak směšné se mi to zdálo být. Ona je totiž vůbec zvláštní. Není jako ostatní lidské holky. Nemaluje si každé ráno nový obličej, ani si nikterak zvlášť neupravuje vlasy.

Přímo nesnáší nakupování a o oslavách nebo diskotékách ani nemluvě. Když o tom tak přemýšlím, vlastně byla úplně jiná. Jiný smrtelník by utíkal, co by mu nohy stačily – stejně by neutekl ale o to teď nejde – ale ona chtěla být jednou z nás.

Je fakt, že mi ta varianta připadala fajn, kdybych ji nechtěl pořád zabít, hned by se mi lépe žilo. Avšak o tom nechtěl Edward ani slyšet. ANI slyšet. Alice uspořádala Belle oslavu. Ač nerada, dokonce přijala i Alicin dar – šaty na oslavu.

Z části to byla taky moje zásluha, neboť jsem Bellinu náladu trochu ovlivnil. Sice mi za to trochu vynadala ale za Alicino nadšení mi to stálo. Naštěstí zazvonilo a tak se vydala s Edwardem do třídy.

Potkali jsme se až na obědě. Emmett diskutoval s Edwardem o víkendovém lovu v rezervaci. Alice s Rosalií plánovaly nákupy v Seattlu. Bella jen nepřítomně seděla Edwardovi na klíně, hlavu zabořenou do jeho ramene. Měl kolem ní ochranitelsky obmotanou ruku a lehce ji kolébal ze strany na stranu.

„Jdeme?“ otočila se na mě Alice. Jen jsem přikývl ale to už jsme otvírali dveře.

Odpolední vyučování uteklo celkem rychle, až jsem se podivoval, kam všechen ten čas zmizel. Vyběhli jsme s Alicí na parkoviště, kde už čekal Emmett s Rosalií. Nasedli jsme do jeho Jeepu a on rychlostí blesku vyrazil z parkovacího místa.

To byl celý on. Takhle poutat pozornost! Když jsme přijeli domů, začal jsem mít divný pocit ale nevěnoval jsem se mu. S odstupem času vím, že to byla chyba.

Bella s Edwardem přijeli asi hodinu po nás. Alice byla zaměstnána přípravou večírku a ti dva se procházeli po Carlisleově pracovně. Slyšel jsem něco o Itálii, tak jsem dospěl k závěru, že stojí před obrazem Volturiových.

Pak jsem uslyšel jemné krůčky a po nich Alicin natěšený hlas.

„Už je čaas.“ Téměř zazpívala a čapla Bellu za ruku. Seběhl jsem dolů, abych si stoupl s ostatními pod schodiště. Mezitím už přicházely. Za nimi se nepřítomně plížil Edward. Najednou Alice odněkud vytáhla foťák.

„Našla jsem ho u tebe v tašce,“ vysvětlila, „doufám, že ti to nevadí.“

„Ne,“ odpověděla Bella, „je to dárek od Renee. Chce, abych jí zdokumentovala celý maturitní ročník. Už jsem vyfotila lidi ve škole.“

„To bude Renee ráda,“ zapojila se Esme, „určitě ji musí moc mrzet, že to nemůže prožívat s tebou.“ Bella jen přikývla, ale to už začala zase švitořit Alice.

„Ukažte mi vaši lásku!“ Edward Bellu lehce políbil na čelo a Alice to vyblýskla.

„Fajn. Ale teď už si pojď rozbalovat dárky.“ Řekla a šoupla Belle cosi do rukou.

„To je od Emmetta.“ Bella se nuceně usmála a zaklepala s krabicí. Na míle daleko byl vidět její zmatený výraz.

„Je to audio. Už jsem ti ho nainstaloval do náklaďáčku, abys ho nemohla vyhodit.“ Řekl Emmett.

„Je vážně hoodně dobrý. Je ho škoda do takovýho vraku.“

„Hej,“ zaprotestovala Bella, „neurážej moje auto!“ odpověděla mu s kamennou tváří ale pak se rozesmála a my s ní.

„Druhý dárek má Rosalie.“

„Je to náhrdelník. Vybírala ho Alice.“ Vysvětlila Rosalie a s výrazem mučence podala dárek Belle.

„Teď Jasper.“ V tu chvíli jsem se ještě dmul pýchou. Při jejím nadšení ohledně našeho druhu ji musel můj dárek – podrobná encyklopedie upírů – naprosto nadchnout. Jenže to by se moje sebeovládání nesmělo stát neovladatelným. Alice jí podala můj dárek. Její výraz byl stejně nešťastný jako u ostatních darů.

Začala ho rozbalovat. Zelený balicí papír se jí proplétal mezi prsty. Jediným pohybem papír roztrhla. Dárek upustila.

„Zatraceně,“ prolomila ticho, „řízla jsem se.“

Celým pokojem se rozlinula vůně krve. Lahodná, čerstvá krev. Červená kapka z jejího prstu začala padat. Sledoval jsem pouze ji a ostatní svět pro mě přestal existovat. Dopadla na bělostný koberec a rozstříkla se po podlaze.

V tu chvíli jsem se probudil z transu. Ucítil jsem sladký nádech její krve a začala se mi motat hlava. Myslel jsem jen na ten přesladký mok, který mi byl tak dlouho odpírán. Přepadla mě taková neuvěřitelná lačnost. Před očima jsem měl jenom Bellu.

Teď jsem ji ale neviděl jako přítelkyni mého bratra, nebo jako člověka ale jako kořist. Zrak mi sklouzl na její krční tepnu. Představoval jsem si, jak v ní proudí teplá, chutná krev. Zatoužil jsem po ní. V očích mi lačně žhnulo ale nebyl to ten klasický oheň.

Tenhle byl jiný – černý a nebezpečný. Pocítil jsem nutnost ji ochutnat. Toužil jsem – ne, já jsem potřeboval ji ochutnat. Musel jsem ji mít. Nechtěl jsem ji zabít. Jelikož je to ale nezbytné, neuvažoval jsem o tom a přikrčil se k útoku. Zasyčel jsem. To, co se pak stalo, se odehrálo v sekundách.

Autor: EmElCullen (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Co všechno se může stát, když přijde žízeň? 1/2:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře