Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Čiré zoufalství

asasa


Moje první jednorázovka. Je asi krutá, ale já to tak napsat musela. Navazuje na osudový rozhovor Edwarda a Belly v Novém měsíci. Edward se s Bellou loučí a je konec. Ovšem umřou oba. Je trochu kostrbatá, ale vysypala jsem ji ze sebe během hodiny. Díky, Tersara

Čiré zoufalství

 

Povídka navazuje na rozloučení a odchod Edwarda v Novém měsíci. Stojí v lese, Edward dal Belle poslední polibek a je pryč...

Bella:

Odešel. Já zoufale volala stále dokola jeho jméno, ale on prostě odešel. Tohle není možné. Můj mozek odmítal přijmout tu skutečnost. Jak mi mohl jenom tak říct, že pro něj nejsem dost dobrá. Já pro něj přeci jsem dost dobrá. Vždyť jsem jeho život… říkal to…

Zoufale jsem začala utíkat. Musela jsem se udržet v pohybu. Najednou na světě nebylo nic důležitějšího než pohyb, nepřestat se hýbat. Veškerou svou pozornost jsem věnovala tomu, jít v před. A šla jsem. Šla jsem dlouho. Střídavě jsem klopýtala a padala na zem. Podrost v lese byl tak hustý, že se to ani jinak nedalo. Tupě jsem zvedala nohy a veškerou svou pozornost soustředila na to.

Šla jsem, naprosto netušíc kam a bylo mi to jedno. Najednou jsem se svalila a ucítila ostrou bolest v ruce a na koleni. Z obojího mi tekla krev.

„No super…“ řekla jsem nahlas a v duchu jsem se musela uchechtnout.

To snad není možné. Tohle se může stát jenom mně. Vlastně, proč se tohle muselo stát právě mně? Ležela jsem na zemi, cítila jsem vůni své krve. Zvedal se mi žaludek. Hrozilo mi akutní vyhození oběda, ale co… A najednou se to stalo.

V hlavě mi ruplo, ruplo? Ruplo! Něco zapadlo tam, kam nemělo. Pozorovala jsem sama sebe a zírala. Čelist mi upadla. Co to proboha dělám??? Začala jsem se smát. Hystericky. Děsivě. Smála jsem se a křičela na celý les. Mé tělo zaplavovaly vlny energie a bolesti a já se jen smála. Nedokázala jsem v sobě najít jiný způsob vypuštění emocí. V koutku své mysli jsem si uvědomovala děsivost celé téhle situace.

Nestranný pozorovatel si musel myslet, že jsem se pomátla.

Nevím, jak se to stalo. Válela jsem se po zemi, z mého hrdla vycházely tyhle zvuky a já najednou pocítila ohromnou touhu svou krev i vidět, ne jen ji cítit. Musela jsem ji vidět. Vždyť to ona za to může. Moje krev. Ta mocná tekutina.To ona mi zničila život.

Jenom kapka téhle mrchy a můj život skončil. Ano. Je konec...

Zajela jsem si rukama do vlasů a tahala. V prstech mi zůstaly chomáče vlasů a já se trýznila dál. Mé nehty putovaly po kůži a zůstávaly po nich krvavé cestičky. Bolest jsem vítala. Bylo neskutečně úlevné ze sebe dostat tu prázdnotu. Každou kapičku své krve jsem vítala s nadšením.  Bytostně jsem toužila osvobodit ze sebe tu bolest. Trhala jsem a škrábala. Hystericky se smála a vůni své krve zhluboka vdechovala.

Zvláštní“, pomyslela jsem si, „jak je možné, že mi vůně mé krve nevadí. Vždy mi přece obracela žaludek…“

Mé myšlenky bloudily kolem mě a já je vnímala jen napůl. Moc dobře jsem si uvědomovala, že právě má krev započala tohle trápení. Ležela jsem na zemi, zírala do korun stromů a slzy mi němě tekly. Celé tělo mi pulzovalo fyzickou bolestí, ale co ta byla oproti bolesti mé duše...

Slzy si razily cestu mými umazanými a zkrvavenými tvářemi, cítila jsem je. Pálily mne.  Soustředila jsem se na jejich teplotu. Jak byly krásně horké, když mi vyklouzly z očí. Postupně se ochlazovaly s prodlužující se cestou a u ucha, kde stékaly pomalu do vlasů již studily jako led. Ach, jak podobná je tahle cesta s mým životem.

Mé vzpomínky zabloudily k němu. Jak krásně jsem se s ním cítila. Mé srdce žhnulo láskou a já se cítila být dokonalou a celistvou. Tak to mělo být. Ano, tak to bylo správně…

Můj život ochladl. Chlad mi sevřel srdce a já cítila, že již nemám důvod žít. Není důvod dál dýchat. Není důvod pokračovat dále…

„Proč?!“ zakřičela jsem.

„PROČ, SAKRA PROČ. PROČ. PROČ??!!“ ječela jsem jako smyslů zbavená pořád dokola a mé hlasivky začaly vypovídat službu.

Další slova již byla jen šepot. Cítila jsem, jak mne život opouští. Definitivně. Byla jsem s tím podivně smířená…

Nad mým obličejem se najednou objevila tvář. Dokonalá, ledové bílá a nadpozemsky krásná tvář. Letargicky jsem na ni zírala. Ta tvář bylave své kráse děsivá, vévodily jí totiž krvavě rudé oči. Ano, byl to upír.

Zhluboka se nadechl a já pozorovala, jak mu ty děsivé oči černají. Černají žizní. Až nepřirozeně jsem si najednou uvědomovala každou svou kapku krve, pomalu zasychající na kůži. Každá cestička mých nehtů volala po tom, aby jí ten upír dal smysl…  Proč dále žít…

Jako v černo-bílém filmu jsem sledovala, jak se ona tvář sklání nad mou. Vzdáleně jsem slyšela zvuky. Zvuky zápasu. Zvuky zoufalého boje o svobodu. Ale bylo mi to jedno. Zavřela jsem oči a poddala se svému osudu. Tak to má být. Když nemůžu být s ním, tak nebudu s nikým…

Mé srdce odešlo s ním. S Edwardem. S mou láskou. S mým smyslem života…

Naposledy jsem otevřela oči a uviděla svého anděla. Stál v zajetí dvou upírů a s děsem v očích zíral na mne. Drželi jeho hlavu, on byl poražen na kolenou.  Jemně  jsem se na něj usmála a myslela na to, jak ho miluji. Upínala jsem se k té myšlence a bytostně toužila, aby ji slyšel. Chtěla jsem, aby první, a zároveň poslední myšlenkou, kterou ode mne uslyší, byla tahle.

A on slyšel mou myšlenku.

Cítila jsem, jak mé tělo opouští síla a stále se dívala na něj. Na své slunce. Oba dva jsme věděli, co ten druhý cítí. A ani jeden z nás nehodlal bojovat. Věděli jsme, že se za pár okamžiků uvidíme…

Opětoval mi úsměv, zašeptal slova lásky a byl konec.

 


Snad vás tahle povídka moc nepohoršila.

Dneska  mi umřela babička, tak jsem v mírné depresi. Snad proto...

 

Tersara



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Čiré zoufalství:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!