Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Byla jsem šťastná


Byla jsem šťastnáTuhle povídku mám napsanou už nějakou chvíli, ale teprve nedávno jsem ji dotáhla ke konci tak, aby alespoň za něco stála. =D Je trochu kratší a vypovídá o tom, jak jeden nešťastný incident může zvrátit celý život, i když se zdá, že jde o pouhou maličkost. Doufám, že se bude líbit a v komentíku zanecháte kritiku. =)

Byla jsem šťastná

Byla jsem šťastná, tak šťastná, že to asi víc nejde. Měla jsem vše, po čem jsem toužila, kromě jednoho, ale to bylo tabu. Vždy když jsem začala mluvit o přeměně, Edward se uzavřel do sebe a nekomunikoval se mnou… Zvykla jsem si. Jak už jsem říkala, byla jsem šťastná.

A najednou byl konec. Jediná kapka mojí krve a všechno je teď jinak. Říkal mi, že je pro mne ta nejnebezpečnější bytost co může existovat, ale já ho neposlouchala… Byla jsem zaslepená láskou. Kéž bych ho tenkrát poslechla a na tu párty nešla. Bál se o mne, tak šel se mnou a vzal s sebou sourozence. Všichni jsme se dobře bavili, ale já nemehlo zakopla, upustila skleničku a pořezala se o střepy.

„Sakra!!!“ vyjekla jsem.

Najednou jsem na zátylku ucítila něčí studený dech. Byl to Edwardův bratr, Jasper. Pach mojí krve ho doháněl k šílenství, nemohl s tím dál bojovat, a tak mě odnesl ven a tam kousnul. Edward ho sice zastavil, ale tělem mi již koloval jed. V obrovských bolestech jsem vykoktala, že jsem si to tak celou doba přála, ale on o tom nechtěl ani slyšet. Přiložil své rty k mému krku. Myslel si, že to zvládne, už jednou to přeci udělal, tenkrát co mne kousl James. Ale teď to bylo jiné. Nebyl tu Carlisle, který by mu připomínal, kým je a nebyla tu Esmé, kterou tak miloval a nechtěl, aby v jejich očích vypadal jako zrůda. A tak se stalo, že mi v žilách kolovalo již málo krve.

„Ach...“

Zavřela jsem oči. Neměla jsem sílu je udržet otevřené. Musel si toho všimnout, jinak by nejspíš nepřestal. Odněkud z dálky jsem někoho slyšela volat své jméno.

Řekla jsem si: „Je pozdě. Už ho nikdy neuvidím.“

  

Najednou slyším pípání. Otevřu oči a vidím nemocniční pokoj. Vedle mne stojí matka.

„Zlatíčko, konečně jsi se probrala. Byla jsi měsíc v kómatu.“

Měsíc?! Tluče mi srdce, takže nejsem upír? Jako zázrakem jsem to přežila! Kde je Edward?!… Hlavou se mi honí tisíce myšlenek. Chci se matky na něco zeptat, ale selhal mi hlas a ozval se pouze slabý šepot. Ach jo…

Po dvou dalších týdnech mne pustili z nemocnice domů. Ale ani jednou se za mnou nepřišel podívat nikdo z Cullenů. Když matka odjela do práce, nasedla jsem do svého červeného náklaďáčku, jela za Edwardem říct mu, jak ho miluju, omluvit se za svou nemotornost a trochu mu vynadat, mohla jsem teď už přece být upírkou. Ale jejich dům byl prázdný, nikde nikdo. Vše bylo tak, jak jsem si to pamatovala, až na krabici na jídelním stole. Otevřu ji a vyndám nějakou knihu. Je to Edwardův deník. Pročítám se stránkou na stránku, obdivuji jeho nádherný rukopis a chvilkami se přistihnu, že se usmívám. Poslední stránka… Na ní je napsáno:

„Zabil jsem ji, svojí jedinou lásku, bez ní nemá smysl žít.“

Odkládám deník a kouknu do krabice, Esmé udělala Edwardovi parte. (Ne, že by ho potřeboval…)

Proč já?! Ničím tahle životy lidem i upírům a dokonce i vlkodlakům. To není možné, proč se Edward zabíjel, vždyť já žiju. Bez něj to ale nemá cenu dál žít. Nasednu do náklaďáčku a jedu do La Push. Cestou si v hlavě promítám všechno, co jsme spolu zažili. Když dojedu na místo, vylezu z auta ven, rozloučím se s autíčkem, dojdu pomalu na okraj útesu a zakřičím, jak nejvíc dokážu:

„Miluji tě, Edwarde Cullene. Již brzy budeme zase spolu!!!“

Skáču, je mi jedno zda narazím na skálu, nebo se utopím v ledovém moři. Sbohem mami, sbohem tati, mám vás ráda…



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Byla jsem šťastná:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!