Zrada se zkrátka neodpouští...
Jednorázovka o Belle v roli zrádkyně, o Jacobovi v roli potrestaného a o Edwardovi v roli soudce.
25.02.2011 (19:00) • SiReeN • FanFiction jednodílné • komentováno 5× • zobrazeno 2992×
Budeš pykat...
Sedím a sedím a sedím. Sama. Sama, stejně jako po zbytek svého života.
Začalo to krásně. Já se přestěhovala k otci do Forks, potkala jsem Edwarda a zamilovala se do něho na první pohled. Milovala jsem ho a on mě, myslela jsem, že je to láska na celý život, na celou věčnost. Jak krutě jsem se mýlila.
Tenkrát, po té nešťastné nehodě na oslavě mých narozenin, se všechno zvrtlo. Edward mě opustil a já zůstala sama. Ale ne na dlouho.
Edwarda v mém životě nahradil Jake, můj nový nejlepší přítel. Postupně se z přátelství vyklubala láska. Měla jsem ho opravdu moc ráda. Sice jsem ho nikdy nemohla milovat, ale i přesto jsem k němu chovala hluboký, vřelý cit. Ovšem ani v tomto vztahu mi osud nepřál…
Byl krásný jarní den. Nikdy by mě ani nenapadlo, že zrovna dnešek bude nejhorším dnem v mém životě.
Když jsem se po snídani chystala na cestu do La Push, zazvonil zvonek. S úsměvem jsem šla otevřít, vida, Jake mě předběhl, ovšem ten mi z tváře zmizel, jakmile jsem spatřila osobu, která se na mě zvenku culila.
„Ahoj, Bello,“ řekl s omamným úsměvem zlatooký zrzek. Nevěřícně jsem na něj civěla, dokud se nezašklebil.
„Věřím, že jsem tě překvapil, ale co kdybys na mě přestala zírat jako na upíra a pustila mě dál?“ řekl, obešel mě a zamířil do kuchyně. Když jsem se odtrhla ode dveří, zavřela a vešla do kuchyně, už seděl na jedné ze židlí.
„Co… Co tu chceš?“ pronesla jsem tiše třesoucím se hlasem.
„Přišel jsem navštívit svou přítelkyni, to snad nesmím?“ pronesl s nevinným úsměvem, který se ovšem záhy změnil v děsivý úšklebek a jeho tvář zkřivil vztek.
„Pokud se ovšem někomu, jako jsi ty, dá říkat přítelkyně. Děvka by se hodilo víc, co říkáš?“ Nečekal na odpověď a mluvil dál.
„Já ovšem nemám ve zvyku se dělit, Bello. Za to, co jsi provedla, zaplatíš. Nikdo nebude podvádět Edwarda Cullena a už vůbec ne s nějakým zablešeným čoklem!“ Chvíli mě propaloval pohledem, poté se zvedl a šel ke dveřím. Tam se otočil a než odešel, promluvil výhružným hlasem: „Budeš pykat.“
Celá jsem se třásla. Ne radostí, že ho vidím, ale strachy. Co by mi mohl provést? Pykat by měl spíš on, to on mě tu nechal nechráněnou a samotnou! Mohlo mu dojít, že na něj nebudu celý život čekat! Ale nedošlo…
Pomalu jsem na tu příhodu začínala zapomínat, dokonce jsem si nebyla zcela jistá, jestli se mi to jen nezdálo. Čekala jsem, až mi Jake zavolá. K večeru zavolal. A já teď vím, že bych byla mnohem radši, kdyby tak neučinil…
„Ano?“
„Bells, zlatíčko, co bys řekla tomu udělat si dnes večer pozdní piknik na pláži?“ ozval se milovaný hlas z telefonu.
„Moc ráda,“ souhlasila jsem a netušila, že jsem právě udělala životní chybu…
Když jsem přijela do La Push, nevěděla jsem, že se něco stane, že je to naposledy, kdy tohle místo navštívím.
Vystoupila jsem z auta, zamkla a rozběhla se přímo do náručí jednoho mladého sexy indiána. Pevně jsem se k němu přitiskla a letmo ho políbila na rty. Poté jsme se ruku v ruce vydali k pláži.
Když Jacob rozprostřel deku, lehli jsme si na ni a konečně se pořádně přivítali. Naše polibky nabíraly na vášnivosti, když vtom se ozvalo zakašlání.
„Hrdličky, co takhle to o chvilku odložit?“ usmívala se na nás zlomyslně osoba, která tu absolutně neměla co pohledávat.
„Co tady děláš?!“ rozkřikl se na něj Jacob a vrhl se na něj.
„Porušuješ dohodu!“
„Ale neporušuji. O moři ve smlouvě není ani slovo a já jsem ve vodě.“
„Ty jedna zpropadená pijavice!“ pokusil se ho udeřit Jacob, ale Edward ho chytl, zkroutil mu ruku za záda a odhodil ho zpátky na deku. Když se Jacob převalil na záda a chystal se vstát, přistála mu na hrudi dýka. Skvrna na jeho košili se stále zvětšovala. S posledním vyznáním lásky naposledy vydechl.
Ihned jsem se k němu vrhla, abych mu ještě nějak pomohla, ale po pár minutách snažení a pichlavých narážek jsem toho nechala. S rozcuchanými vlasy a s šaty špinavými od krve jsem musela vypadat děsně, ale na tom teď nezáleželo.
„Je mrtvý, Bello, už mu nepomůžeš,“ znělo mi opakovaně v uších.
„Tys ho zabil! TYS HO ZABIL!!!“ hystericky jsem na něj křičela a snažila se alespoň trochu zmírnit bolest, která zaplavila mé srdce. Ne, to nemůže být pravda, Jacob nemohl umřít.
„Ne, Bello, to tys ho zabila. Svou přelétavostí a sobectvím.“
„Vrahu!!! Kéž shniješ v pekle, ty jeden mizerný upíre!“
Otočil se a s úsměvem postupoval do hloubky. Když se otočil, jeho úsměv byl přímo děsivý.
„Na shledanou v pekle, Bello. Pykej za své hříchy.“
S hlavou na Jacobově hrudi jsem vzlykala. Připadalo mi to jako věčnost, ale ve skutečnosti to bylo jen pár minut.
Z domů začaly vybíhat temné siluety lidí. Obyvatelé rezervace La Push se zastavili až na pláži a nevěřícně zírali na to zvláštní „sousoší“. Když se alespoň částečně vzpamatovali, odtrhli mě od Jakea a vedli mě neznámo kam. A pak už se to se mnou jen vezlo…
„Vinna!“ zaznělo síní a já pochopila, že veškeré mé přísahy byly zbytečné. Nikdo mi neuvěřil, že jsem Jacoba nezabila. Dnešním dnem jsem se stala oficiální vražedkyní Jacoba Blacka.
Už deset let jsem vězněm. Deset let prožívám pořád ten samý den. Ráno se rychle probouzím, abych zjistila, že to nebyla noční můra, ale realita. Vzpomínám na můj předešlý život, na život na svobodě. A především vzpomínám na dvě lásky mého života. Jednu z nich vidím každý den ve snu. A tu druhou zase každé poledne.
Ani jednou za deset let se nestalo, že by nepřišel. Každý den v poledne přichází, aby se pokochal mým zoufalstvím a připomněl mi, že si za to všechno můžu já sama. A když odejde, sedím na židli a přemítám, co jsem kdy udělala tak hrozného, aby se mi Bůh tak příšerně mstil.
Sedím a sedím a sedím. A pykám za něco, co jsem neprovedla…
Věnováno Natálii, věrné čtenářce veškeré mé tvorby.
Autor: SiReeN (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné
Diskuse pro článek Budeš pykat... :
ahojkamaráde
No to je, ale sviňa Bella je chudina, že za to musí pykat...ale povídka se mi líbí
No do prdele! Promiň, ale jinak to říct nejde. Nikdy by mě nenapadlo, že by to mohl brát Edward jako zradu. Sám jí řekne, ať žije jakoby neexistoval a teď tohle? Hajzl! Moc krásně jsi napsala, že o Jacobovi sní každé ráno a Edward? Ten jí to dělá těžší a těžší a směje se tomu, co způsobil. Udělala jsi z něj... stop drsným výrazům! Je to super, bomba, bezva, cool a ještě mnohem víc... Dokonalost sama
Bylo to krásný. Ale ten Edward. ..... Tady byl za pěkného zmetka.:( Ale bylo to vážně skvěllé. Tleskám!
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!