Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Alicina mrtvá láska aneb vražda v rodině Cullenových

05.04.2010 (15:15) • SwayCullen • FanFiction jednodílné • komentováno 0× • zobrazeno 3369×

Bylo krásné, šedivé ráno a v domě Cullenových se ozývalo spokojené juchání a smích. Carlisle s Esme odjeli na pár měsíců do Afriky, aby si Carlisle mohl splnit sen a poprvé ochutnat krev slona a případně si z jeho klů udělat nějakou tu pircingovou ozdůbku, o které už nějaký čas přemýšlel.

Když se Esme poprvé dozvěděla, co Carlisle chce, majzla ho pánvičkou po hlavě tak, že se mu ještě týden proháněli hvězdičky nejen před očima, ale i v myšlenkách. Chudák Edward, šestý den to už nemohl vydržet, a tak se radši rozběhl hlavou proti zdi. K jeho smůle to však zanechalo následky jen na té zdi a Esmině netlukoucím srdci. Ještě týden jí radši nechodil na oči. Jistota je jistota.

Jelikož Esme viděla, že z jejího milovaného domečku se pomalu, ale jistě stává kůlnička na dříví, rozhodla se, že raději pojede do Afriky, než aby sledovala další poh romy valící se na jejich krásný a útulný domeček. S Carlislovou novou posedlosti to snad taky zvládne. A po jejím spásném nápadu na pořádnou pomstu - který ji napadl jen tak pro jistotu, se rozhodla jít balit kufry.

A tak se po měsíci příprav vydali do místa zalitého sluncem a spoustou slonů.

Ale vraťme se zpátky k malé Cullenovic pozůstalosti.

Všichni byli rádi, že se rodičů alespoň na pár měsíců zbaví a rozhodli se, že si to tu užijí, jak nejvíc to jen jde. Emmett si už vymýšlel, co všechno bude moct provádět. Rose se zase těšila, že se bude konečně moct nerušeně pomstít Edwardovi za to, že si vybral Bellu a ne jí. Edward s úšklebkem četl myšlenky Rose, která si pořád neuvědomovala, že je od toho rande se zdí naprosto v pořádku a že vždycky byl. Jasper se těšil, že konečně pojede navštívit Mariu a užijí si a Alice nadskakovala do vzduchu už jen při myšlence, že by si konečně mohla pořídit to, po čem její srdce už nejmíň půl století touží.

A jelikož milá Alice miluje nákupy a ještě radši uvádí všechny své nápady do praxe co nejdřív, rozhodla se, že si půjde koupit svůj dárek ještě dneska. Vystřelila do garáže, naskočila do svého nového pomerančově žlutého Ferrari a rozjela se do Seattelu na "menší" nákupy, které měly překvapit celou rodinu.

----

,,Zlato jsem doma." zahlaholila Alice, jakmile vešla do domu. Na tváři jí hrál veselý úsměv a ona jen čekala, kdy se přiřítí někdo z rodiny. A nemusela čekat dlouho - najednou se k ní přiřítili úplně všichni s hladovým výrazem v očích a Alice jen protočila panenky. Čekala podobnou reakci, ale tohle jí pobavilo.

,,Mmm... co to tady tak voní?" začichala Rose a zablesklo se jí zlověstně v očích. Začichala znovu: ,,Á svačinka! No Alice, to voní moc dobře. Co to je?"

,,Lásko, snad jsi mi nepřinesla zákusek?" usmál se na ni láskyplně Jazz. Nestačil to ani doříct a už mu přiletěl pohlavek a jeho tělo znenadání přeletělo celou místnost, až se zastavilo o protější stěnu. Alice si ho nazlobeně měřila a tak se Jazz radši stáhl a nepokoušel se říkat něco dalšího. Nevěděl, co se děje. Jen cítil, jak se jí pomalu, ale jistě začíná zmocňovat vlna vzteku. Nechápavě se na ni díval a ona se jen těžko snažila zakrýt a ovládnout svůj vztek. Jasper se k ní pokusil vyslat uklidňující vlnu, ale ona se na něj podívala jako kdyby ho chtěla upálit na hranici. Takovou jí ještě nikdy neviděl.

,,Na to zapomeň Jaspere! Na něj nešáhneš," zaječela Alice nazlobeně a potom sto čila pohled k proutěnému košíčku, ve kterém spokojeně chrupkal malý, trochu plešatý králíček, který vůbec netušil, do jakého nebezpečí se to dostal. Kdyby to totiž tušil, zcela jistě by z košíku vyrazil, jako by ho honila sama baba Jaga a volala za ním, že ho naučí, jak se leží na pekáči s mrkvičkou v tlamičce.

,,Neboj se milášku, já tě nedám. Takový ošklivoušký a žlobivý upíži to šou viď. Ňu ňu ňu. Ty seš tááák pjekňouškej a milouškej..." dál se rozplývala Alice, zatímco na ní všichni nechápavě zírali.

,,A uršitě i došela chutňouškej, mňam," začala se pitvořit Rose a pomalu se začala blížit ke košíčku. Když se na ní Alice vražedně podívala, jen se zastavila a pokrčila rameny. Na lovu stejně byla včera a toho králíka taky třeba jednou dostane.

,,Copak sestřičko?” udiveně se zeptal Emm. ,,Tys odpověděla na ten inzerát?”

,,O čem to mluvíš?” udiveně se ho zeptala Alice.

,,Mno to nevíš? V sobotní příloze jeden vyšel. Daruji králíka do dobrých rukou. Potřebuje okolo sebe hodně mrkvičky. Za zprávy o jeho životě budu rád.” Alice se na něj dál nechápavě dívala a tak Emmett pokračoval. ,,Já se totiž těšil na to, že bych odepsal majiteli, že mrkvičky má okolo sebe vážně hodně.”

,,A to jako proč?” kouknul se na něj Jazz, zatímco jeho bratr jen protočil oči.

,,Mno protože jsem si ho chtěl na té mrkvi upéct.” rozchechtal se ďábelsky a pak pokračoval směrem k Jasperovi. ,,Jak to tak vypadá Jazzi, tak si asi Tvoje milovaná upírka našla novou lásku," ušklíbl se Emmett a Jasper se na něj vrhl. Měl chuť si na někom vybít svoji zlost a když se mu Emmett tak hezky nabídl, tak proč to nevyužít. Jazz shodil svého bratra na zem a Alice se na něj jen překvapeně podívala, ale pak pokrčila rameny a šla nahoru do svého pokoje i s novým obyvatelem Cullenovic domu.

Jasper se chvíli válel s Emmettem po zemi, ale když ho složil levým hákem tak, že Emmetova hlava prorazila parkety, Rose se rozhodla, že tohle vážně vidět nemusí a odešla opravovat svoje BMW. Jindy by se Emmetta určitě zastala, ale po tom, co jí minule provedl se o to ani nepokoušela.

,U toho být vážně nemusím. A navíc se potřebuješ napapat miláčku.' Edward ještě slyšel Aliciny myšlenky, které se týkaly jejího nového domácího mazlíčka a usmyslel si, že se pro jistotu přestěhuje na nějaký čas k Belle. Snad jí to nebude vadit. Ale až jí řekne, co si Alice usmyslela...

Všude dobře, jen u Cullenů blázinec. Ušklíbl se ještě a pak rychle zmizel jako pára nad hrncem. Tedy spíše jako Aro před sexem se svou manželkou.

Mezitím Alice přerovnávala rychlostí blesku svůj a Jasperův pokoj, aby její nový miláček měl to nejlepší místo. Chvíli se jen tak rozhlížela a pak se rozhodla.

,Promiň Jazzi, ale teď tu na nějakou dobu bude on,' pomyslela si v duchu a vyndala králíčka přímo na Jasperovu stranu postele. Dneska v noci asi nic nebude...

Když Jazz po urputném boji, kde lítaly i parkety přišel do svého pokoje, nemohl uvěřit vlastním očím. Celý pokoj byl jako svatyně pro tu malou, chlupatou věc, který tak lákavě voněla. A nejhorší bylo to, co viděl, když se otočil vlevo k místu, kde měla dnes probíhat velice bouřlivá noc. Vyvalil oči, jako kdyby ho někdo škrtil a okamžitě se vrhl po té bestii, která mu zabrala místo na posteli a tím mu zkazila jeho dnešní, rozhodně ne slušné plány s jeho milovanou ženou. 

Alice reagovala téměř okamžitě a ještě než se Jasper stačil dotknout toho nevinného stvoření, odrazila ho tak silně, že prorazil skleněné dveře a přistál až na konci velkého šatníku na hromadě kabelek. Zrovna když se chystal, že vstane, rozhodla se kabelka od Vuittona, že spadne přímo na místo, kde měl Jazz hlavu. Ten se jen rozhlédl okolo sebe a pak s hlasitým žuch spadl zase na podlahu. Po chvíli se oklepal a zděšeně pohlédl na Alici, která se nad ním skláněla jak bohyně pomsty. 

,Hmm... když je rozčílená, tak vypadá strašně sexy...' pomyslel si Jazz a nad představou, kdy nahá Alice hrála hlavní roli, se pousmál a z koutku úst mu vytekla slina jak bernardýnovi nad soudkem rumu. 

,,A ven," zaječela Alice tak hlasitě, že by se za to nemusela stydět ani siréna a vyrazila Jaspera z pokoje, ještě než stačil udělat něco dalšího. Myslela si totiž, že si Jazz chce dát nebohého králíčka k svačině. A to nemohla dovolit. Jazze sice milovala celou svou existenci, ale králíček byl králíček.

Jazz se spráskaně sbíral ze země, když se za rohem objevil Emmett a začal se mu zase pošklebovat: ,,Jo jo, to se někdy stává. Nejdřív nový nájemník, pak ti zabere místo v posteli a nakonec se do něj Alice zblázní úplně." Jasper jen protočil panenky a tak Emmett pokračoval: ,,Hele Jazzi, nevíš náhodou jak vypadá svatba upíra s králíkem? Mno i když při tomhle tempu se to dozvíme hodně brzo, viď?"  Jasper znechuceně vstal a radši se vydal do baru na pár skleniček, aby přežil následující kruté období, které ho zcela určitě čekalo.

----

Den pomalu míjel noc a králík, kterého Alice pojmenovala Alec, se měl čile k světu. V rodině Cullenových už žil déle jak měsíc a ještě pořád by naživu. Že by se zázraky opravdu děly? Ne, to rozhodně ne. Bylo to jen tím, že ho Alice celou dobu chránila a dokonce to vypadalo, že si už na jeho přítomnost všichni zvykli.  Ale to by nebyly Cullenové, aby se něco záhadně nezvrtlo.

Jednoho rána, kdy se Alice vrátila z lovu se stalo něco, co pozměnilo její vnímání rodiny. Vešla do pokoje a jako každý den se šla podívat na svého miláčka. Ale ten nebyl ani na posteli, ani ve velké kleci, která byla položená na podlaze hned vedle dveří.

,,Alecu, ňuňu. Kdepak jsi?" volala na králička. Bylo jí divné, že ho nikde nevidí, protože se s ní obvykle vždy přiběhl přivítat. Po nějaké chvíli jí to už přestalo bavit a tak začichala, a jen co ucítila jeho vůni, rozběhla se za ní. 

Alice vytřeštila oči a zmateně si je protřela. Ale jak už to tak v rodině upíru bývá, králíček ležel za postelí a nebyla v něm ani kapka krve. Znovu zamrkala ale ani to nepomohlo, králíček pořád ležel mrtvý na zemi. Zděšeně se k němu sklonila a vzala si jeho mrtvolku na klín. Chvíli ho hladila po jeho značně olysalém kožíšku a pak se její tělo začalo otřásat vzlyky. Aleca milovala jako své dítě, jako svou rodinu. Byl to pro ní takový malý andílek v tom jejím panoptiku netvorů, jak s oblibou říkal Emmett z legraci celé rodině. A najednou už nebyl. Už jí nikdy neměl vítat po příchodu zpátky domů, už se nikdy nemohla podívat do jeho veselých očiček.

Nedokázala pochopit, kdo to jen mohl udělat. Všichni už věděli, jak moc pro ní je důležitý a vypadalo to, že se pomalu smiřují se skutečností, že z něj svačinka prostě a jednoduše nebude. Ale teď? Už zbyl jen kožíšek, strnulé tělo a jeho oči obrácené v sloup. Jindy by jí to připadalo i praštěné a vtipné - mrtvý králík ve vegetariánské rodině upírů, ale tohle bylo jiné. Bylo to, jako kdyby jí někdo zabil rodného bratra. A v tom se Alice rozhodla. Přestala vzlykat a plná odhodlání se jako Zorro mstitelka vydala do obýváku.

,,Emmette, Rose, Jaspere a Edwarde! Honem sem naklusejte a to RYCHLE!" na poslední slova dala ještě větší důraz, aby všichni věděli, že to myslí opravdu vážně. Bělem následujících dvaceti vteřin se v obýváku objevili všichni volaní. Alice si je podezíravě měřila a za zády schovávala svého mrtvého králíka, kterého držela za kůži na krku, tak aby ho nikdo z nich neviděl. Z jejích očí lítaly blesky a kdo ji neznal, musel si myslet, že se vrátil samotný Ďábel.

,,Alice, co se tu sakra děje?" zeptal se Edward a ještě si zapínal poslední knoflíčky na jeho černé košili. Zjevně se mu nelíbilo, že ho vyrušila od něčeho, na co se těšil od té doby, co se Charlie rozhodl jet na ryby. 

,Nechtěla jsem tě vyrušit bráško, promiň. Ale tohle je nutný. Věř mi. Někdo dneska skončí hodně špatně. Jen doufám, že se dokážu včas zastavit. Dřív, než toho Někoho roztrhám a spálím,' a znovu  si všechny důkladně prohlédla.

,,Cože Alice? To vůbec nechápu... Nechceš nám říct, co se stalo?" odpověděl Edward na její myšlenky a zmateně se na ní díval, protože si svou mysl najednou začala chránit a on se nemohl nic dozvědět.

Alice se zhluboka nadechla, ačkoli to vůbec nepotřebovala a začala.

,,Nechtěl by mi někdo něco říct?"

Všichni se po sobě podívali a pak jim zrak sjel zpátky k Alici, která si naštvaně podupávala pravou nohou Mozartovo Requiem jako předzvěst budoucnosti.

,,No?"

,,Alice miláčku, co to vyvádíš? Něco se snad stalo? Jsi v pořádku?" začal se Jasper netrpělivě ptát, obávaje se o duševní zdraví své lásky.

,,Ne, já NEJSEM v pořádku!" zasupěla Alice. Celá její rodina se jí zdála šílená. Tak moc jí to vytáčelo. naštvaně zvedla ruku, kterou měla schovanou za zády a zařvala: ,,Kdo to udělal??!!"

Emmett se na ní díval a pak se rozchechtal. ,,A-Alice to snad nemyslíš v-vážně? Vždyť to byl jen králík..." To už se Alice vážně neudržela a vší sílou praštila bratra po hlavě právě oním králíkem.

,,Tím chceš říct, žes to byl ty??" zavrčela na něj. 

,,Alice, ty si se snad zbláznila." konstatovala Rose zatímco sbírala svého manžela ze země. ,,Co si to vůbec ksakru myslíš? Vždyť víš, že Emmett byl celou dobu se mnou, sakra!" Alice nad tím zauvažovala. Vždyť Rosalie má vlastně pravdu. Jak by to mohl udělat? 

,Mno... Takže je budu muset vyloučit.' zamračila se Alice. ,Co když všichni budou mít alibi?'

,,Mě taky můžeš vyloučit sestřičko. Jak víš, byl jsem celou tu dobu s Bellou." podíval se na ní Edward a pak dodal: ,,A nemyslím si, že to udělal někdo z nás, co tu teď jsme. Slyšel bych to v jeho myšlenkách, ale já tady nic neslyším. A nikdo se ani nepokouší blokovat svoji mysl." 

,Cože? Tak kdo to sakra mohl udělat? Kdo by mi vypil mého králíčka? Jestli to nebyl nikdo z nás, tak to musel udělat někdo jiný. Nějaký jiný… upír?’ Edward reagoval na Aliciny myšlenky tichým zavrčením. 

,,Co kdyby si ten upír příště vybral moji Bells?” vyděšeně zašeptal Edward.

,,Upír?! My tu máme dalšího upíra?” zalapal po dechu Jazz. ,,Tak to se Carlislovi asi nebude moc líbit.” A snad jako kdyby tím jedním slovem přivolal zbytek své rodiny.

,,Ahojky rodinko,” zavýskal Carlisle, který se znenadání objevil ve dveřích. Za ním se objevila Esme, která se tvářila ještě ztrhaněji než když odjížděla. 

,,Esme, Carlisle… nejste tu nějak brzo?” vypoulila oči Rose. 

,,Ále to víte, už tam byla docela nuda. Tady je to lepší,” rozchechtal se Carlisle a plácl Esme po zadečku. Všichni vykulili oči a Esme se za Carlislovými zády zašklebila a rukou naznačila, že se její milovaný manžel dočista pomátl.  

,,Ehm, ehm,” zakašlala významně Alice a podívala se po všech přítomných. ,,Nemohli byste se vrátit k Alecovi a jeho… ehm… zbytkům? Tohle si laskavě řešte jindy,” naštvaně sjela celou svou rodinu. Esme jen zalapala po dechu, protože takhle se Alice nikdy nevyjadřovala. 

Emmett se podíval na svou sestru. ,,Ale jistě má drahá. Jestli chceš slyšet můj názor," řekl vážně: ,,Mno jak to jen říct... Abych pravdu řekl, stejně sem si z toho králíka chtěl udělat koktejl, ale vidím, že mě někdo předběhl."

,,Cože???" zalapala Alice po dechu. Emmett pokrčil rameny a smutně se na ní podíval.

,,Zase mám smůlu... Edward mi krade medvídky, Rose pumy, Carlisle srnky... Ani toho prašivýho králíka mi nikdo nedopřeje." Všichni se na Emetta nevěřícně otočili. 

,,To si snad děláš srandu!" zavřískala Rose na svého manžela a on se trochu přikrčiĺ v křesle. Úplně zapomněl, že tam je Rose taky...

,,Ale miláčku... Já to tak přece nemyslel... Samozřejmě, že jsem rád, že máš takový zájem o pumy..." snažil se vše zamluvit. Teď Rose vytočil a to bylo špatné. Kdykoliv někdo vytočil jeho lásku, tak vždy skončil velice špatně. Když přišlo na věc, byla rozzuřená Rose daleko horší než celá Arova garda i s vlky dohromady.

,,Dost! Emmette Cullene, to jsi vážně přehnal. Buď to se okamžitě zklidníš a omluvíš se nebo," ale než to stihla doříct sama, udělala to za ní Alice.

,,Nebo budeš na věčný dietě! A zaručuji ti bratříčku, že ti nedopřeji ani jednu malou blechu!“ Emm pokrčil rameny a otočil se na Rose.

,,Alespoň budeš konečně vypadat líp než já, když si budeš takhle dopřávat místo mě, miláčku." 

Rose se podívala na Emmetta a v hlavě se jí rojily plány na jeho mučení a následnou smrt. Hravě zavrhla přiražení malého Emma do dveří, protože to by nebylo dostačující. Hranice byla zase moc jednoduchá a vykázat ho z ložnice by se akorát minulo účinkem. Tak co mu mám udělat?? Tohle už totiž vážně přehnal. Ale však já na něco přijdu, usmyslela si a rudá vzteky vylítla z domu.

,,Co jsem zase řekl?“ zeptal se Emm nevinně a Alice po něm skočila. Po chvíli urputného boje ji od Emmetta odtrhl Jasper za vydatné pomoci Edwarda.

Mezitím Carlisle začal namáhat své mozkové závity. Takhle se to přece nedá vyřešit, když Alice hysterií jak malá. Na tohle potřebovali někoho, kdo je ochotný zjistit pravdu za každou cenu. Někoho, kdo se ničeho nebojí. Experta na zločince.

,,Rodino,“ promluvil hlasem autority. ,,Na tohle je potřeba expert,“ všichni se po sobě zděšeně ohlédli, protože jim bylo jasné, na co Carlisle naráží. ,,Zavoláme Horatia Caina.“

Alicina mrtvá láska aneb vražda v rodině Cullenových 2

Poděkování:
AliceAndyCullen - díky, žes to se mnou napsala. Seš vážně báječná:) P.S.: Ten druhej díl dáme, ty tvoje nápady jsou totiž bezkonkurenční:)
MrsDaisy - bez tebe by nic nebylo:) Mám tě moc moc moc ráda:-* Ty víš, jak moc úžasná jsi, tak na to nezapomínej:-*
DzEjKy - Terezko ty seš pro mě moc důležitá a já tě mám ráda. Prostě seš moje zlatíčko. Jsem vážně ráda, že tě znám:-* :)

Autor: SwayCullen (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné

Sdílet

Diskuse pro článek Alicina mrtvá láska aneb vražda v rodině Cullenových: