Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction poezie » Zklamal jsem se

27.12.2011 (15:00) • JoheeeCullen • FanFiction poezie • komentováno 15× • zobrazeno 1971×

Když jsem tě spatřil v jeho objetí,

dokázal bych přinést obrovské oběti

jenom proto, aby ses zas vrátila ke mně,

aby i pro mě zas vzkvétala země.

Byl to šok, když ses ke mně otočila zády,

byl to šok, vždyť každý má své vady,

byl to šok, ale ty sis, přestože s bolestí,

vybrala jinou cestu na našem rozcestí.

Byla jsi hvězda, která najednou zašla,

planeta, která si jiný střed vesmíru našla.

Vyznávala jsi mi lásku a jeho měla v srdci,

kdybych tenkrát věděl, že to celé byly jen kecy.

Prý se každý někdy v někom zklame,

prý se nedá změnit, co pevně je dané.

Bello, já tě miloval - miluji. Copak to nechápeš?

Asi ne, máš to štěstí, že ty v lásce netápeš.

Ty jsi už od začátku měla jeho,

já nikdy nebyl považován za tvého.

Nedokážu se dívat na vaše štěstí,

zřejmě se již navždy rozešly naše cesty.

Je mi to líto, do srdce ses mi vryla,

bylo by lepší, kdybys ve Phoenixu byla.

Nikdy jsi neměla přijet do našeho města,

dát mi naději, že jsme ze stejného těsta.

Bolí to hodně, ani netušíš jak,

jako by mi do srdce vrážel hák.

A tím ho drásal na dva zkrvavené kusy,

sám sobě se za svou naivitu hnusím.

Mělo mi dojít, že on vždy vyhraje,

jeho šarm mi navždy zůstane utajen.

Prý má krásné oči, však já je nevidím,

všichni padají, kam vkročí, jen já na něj necivím.

Prý se každý někdy v někom zklame,

prý se nedá změnit, co pevně je dané.

Vím, již opakuji svá slova,

však pro mě jakoby stále byla nová.

Prý se každý někdy v někom zklame,

prý se každý někdy oklamaným stane,

však ty ses mi bez úsměvu do očí vysmála

už jen tím, že jsi o mou lásku nestála.

Prý se každý někdy v někom zklame,

donedávna jsem si myslel, že já ne.

Avšak tys mi přes rozpočet udělala čáru,

co budu dělat? Vážně nemám páru.

Prý se každý někdy v někom zklame,

nejradši bych si krk ovázal lanem.

Jestli můžeme být přáteli? Kde žiješ?

Tím jen své černočerné svědomí kryješ.

Prý se každý někdy v někom zklame,

však proč to mé srdce trhá, láme?

Bojím se, že tě ztratím již navěky,

bez tebe jsem jak ryba bez řeky.

Prý se každý někdy v někom zklame,

bojím se, že to celé bylo jen hrané.

Někdy se zklame více, někdy méně,

to však bolesti neubírá na ceně.

Prý jsem - a vždy jsem byl - tvůj největší přítel,

tak proč si připadám jak pohozený pytel?

Proč zrovna s ním jsi skončit musela?

Cožpak jsi snad potomky nikdy nechtěla?

Proč upír? Jsou tu lepší partie.

Říkáš si, že smutek se zapije?

Však já nechci utápět svůj žal,

chci, aby mi na city plnou silou hrál.

Uvidíme, zda se i já pak v tobě zklamu,

zda i ze mě uděláš lamu.

Miluji tě, Bello, tak to bylo a bude,

tak rád bych líbal tvé rty rudé.

Však tys mě odhodila, nehledě na mé city,

vlastně jedinou příčinou mé bolesti jsi ty!

On odešel, ale jakmile se vrátil,

zase jsem tě - a teď již navždy - ztratil.

Nikdo není dokonalý, přestože ty ses mi tak zdála,

ale sama sis usínat vedle jiného přála.

Musím zmizet, nedokážu tu déle být,

není pro mě lehké znovu začít žít.

Věz však, že má láska k tobě nemá konce,

je mi líto, že jsem ze sebe dělal pitomce.

Ne já, to on tvé srdce vždy lámal,

je mi líto, že i v tobě jsem se zklamal...

Věnováno dvěma lidem, kteří si to možná ani nepřečtou. Plním svůj slib, SiReeN, Neyimiss. Vše nejlepší...

Autor: JoheeeCullen (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction poezie

Sdílet

Diskuse pro článek Zklamal jsem se: