Po fiasku, které nastalo u básničky NÁŠ ŽIVOT SE STMÍVÁNÍM, přichází myslím, že něco lepšího. PLS komenty všeho druhu a zaměření. Carolline Cullen P.S.: Život po duševním zranění - EDWARD dodám až, až ...
24.10.2009 (09:30) • CarollineCullen • FanFiction poezie • komentováno 0× • zobrazeno 1631×
Život po duševním zranění - Bella
Edwarde, to je poslední vzpomínka,
na volání viníka,
mého trápení.
Proč ten viník už tu se mnou není?
Proč na mě zanevřel?
A tím moje srdce zavřel!
Ležela jsem v tom lese sama,
nechtěla jsem se dožít rána.
Z té rány se mé srdce rozštíplo
a tím můj duševní klid rozbouřilo!
Byla jsem rozlomena jako puzzle
a při té vzpomínce na zrádce mi bylo zle.
Příliš jsem se upla na jeho oči,
které můj život září,
která z hasla ve chvíli,
kdy na mě naposled pohlédly.
Dlouho jsem se z toho opuštění shrabávala ze dna,
až jednou jako, kdyby vybuchla ve mě Etna.
Nadšení mnou prostoupilo
a tím smutek závěsem zasáhlo.
To nadšení se rovnalo Jakovi,
který motorku mi chtěl opravil.
Když jsem jela na motorce,
slyšela jsem hlas svého zrádce.
Edwarda, který vyslovil „Miluji tě“,
ale potom „Opouštím tě“.
Byla jsem na jeho hlase závislá,
že jsem si na oděrky z motorky přivykla.
Měla jsem boule a modřiny,
jen kvůli hlasu existovali.
Jakob byl můj kamarád,
jenže já si nechtěla hrát.
Snažil se mi vnutit
a tak jsem se musela vypařit.
Viděli jsme jak kluci skáčou z útesu
a já, že se na starosti otce povznesu.
Měl o mě strach já vím,
ale netušil, že se příkazům zpronevěřím.
Byla jsem sama
a tak jsem jednou zrána,
Jela na útesy,
vlály mi tam vlasy.
Jednou jsem zase měla depresi
a přilákaly mě útesy.
Skočila jsem a padala,
voda se mi studená nezdála.
Něčí ruce mě vytáhly,
ústa plíce rozdýchávaly.
Zpět jsem do vody chtěla,
ale osoba mě od ní nesla.
Byl to Jake, který mě vytáhl
a nesl pláží.
Nový smysl života měl ve tváři.
Do auta se mnou nasedl.
Já ho vyhodila se slovy,
„měl si zapomenout, ty, ty, ty …"
Jela jsem zase sama,
plna vzpomínek na dnešní drama.
Srdce mi poskočilo,
před naším domem stálo auto.
Na které jsem čekala velmi dlouho.
Vstoupila jsem do stavení,
čekala na vysněné zjevení.
Jako z mých snů po noci
kdy mi nebylo pomoci.
Alice seděla na sedačce,
Trpělivě čekala na mě.
Byla to ona
i s její ztrátou jsem se těžko vyrovnala.
Telefon zazvonil
a Jake k němu rychle přiskočil.
„Kde je Charlie?“ ptal se hlas
a já věděla, že nebude volat zas.
„Na pohřbu“, odpověděl a viditelně mu to dělalo slast.
„Né, né,né!“,
vždyť Edward se zabije,
vyslovila Alice smutným hlasem
a Jakob si mnul ruce.
Jely jsme do Itálie,
kdybych byla jeho manželka vdova už ze mě je.
Zachránily jsme ho těsně,
byla jsem šťastná děsně.
Jen přestát Vulturiovi
a budeme s naší láskou volni.
Konečně jsem ho políbila a objala,
byla jím něžně líbána.
Letěli jsme zpět.
Už mě přešel ten starý smutek.
Měla jsem strach,
že si nepamatuje můj pach.
Pevně jsem ho držela,
aby se dotýkala naše těla.
Neopustil mě znova,
ale já nezapomněla na jeho slova:
„Bude to jako kdybych neexistoval“,
měl pravdu,
ale nezapomněl na svou lásku.
Je můj a držím ho,
líbám, mám ho!
Je pro sebe a navždy
a už nikdy
ho nenechám ode mě odejít.
Zraněnou hrotem dýky.
…
THE END
Autor: CarollineCullen (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction poezie
Diskuse pro článek Život po duševním zranění - Bella:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!