Vaše úžasné ohlasy mě přiměly k činu, takže Vám přináším další báseň z mé dílny.
Tentokrát mě k ní inspirovalo Stmívání, konkrétně tedy mínění jednoho člena Cullenovic rodiny o Belle. Už podle názvu určitě všichni tuší, o koho jde. :o)
Co kdyby Edward potkal Bellu dříve, než Rosalie zachránila Emmetta?
Přeji příjemné počtení a opět bych poprosila o názor. Wanda
S díky věnováno všem, kteří mi zanechali komentáře u prvního díla.
02.06.2011 (17:00) • Myfate • FanFiction poezie • komentováno 12× • zobrazeno 2612×
V hlubokých lesích
zámek je schovaný.
Uvnitř něho
rám visí kovaný.
V tom rámu zrcadlo
a duše uvězněná v něm.
U něj každé ráno
před slunce východem
sedává žena nesmrtelná
s nenávistným pohledem.
Sedí tam a ptá se,
o jiné nezajímá se.
„Zrcadlo, zrcadlo, řekni mi,
kdo nejkrásnější je na Zemi?“
„Ty, má paní, jsi v zemi zdejší,
bez chyby a pochyby ta nejkrásnější.
Zlatý vlas
a jemný třpyt
co slunce odráží
od tvé kůže.
Karmínový pohled,
co nohy podráží,
a Tvé jméno je Růže.
Mezi těmi,
co nespočinuli v hrobě,
těžko hledat
půvab rovný Tobě.
Však mezi žijícími
dívka jedna je.
Ruměnec na líci
před milým neskryje.
Ty oči! Ó, pohleď na ně.
Její pohled raněné laně
roztál jeho srdce ledové.
Útlý pas a ňadra dmoucí,
ty horké její obliny,
touží po chladném jeho dotyku.
Její rty na krásné tváři se skvoucí,
jež něžná slova lásky vytvářejí,
vyzývají k jejich polibku.
Ach, jak nádherná je, má paní.
Nejpůvabnější z žen na Zemi.
O své kráse nemá zdání,
je oblíbená mezi všemi.“
„Budiž tedy,
lahodná její krev
mou bude brzy
a po ní vzdechne červ.
Pouze život její mne
zbaví té hrozné žízně.
A já se pak dostanu
do jeho přízně.
Její bývalý milý,
pro spanilý hrob truchlit bude.
Ó, jak je nádherný,
se stínem smutku na tváři.
Jen až mě uvidí,
jeho oči se rozzáří.
Ten zlatý jantar v nich
zahoří láskou ke mně.
Jednou uvízne v sítích mých,
i kdyby to trvat mělo věčně!“
Slib, jež tehdy dala,
splnila téměř hned.
Lásku existence mu vzala,
nezachránil ji jeho jed.
Jeho srdce v prach se rozpadlo,
pomstu navěky jí slíbil.
Lépe dopadnout to nemohlo,
při prvním setkání ji zabil.
Po Zemi nyní bloudí sám,
dobou, ani časem netknutý,
oddává se vzpomínkám,
žízní dávno není posedlý.
Bolest větší, než hrdlo vyprahlé,
usadila se mu v srdci.
Jeho tělo třpytivé, dokonalé,
zbytečně vystavil slunci.
Jediná šance na ukončení muk
jsou jeho světa vládcové
a smrt z jejich milosrdných ruk.
„Jak dětinské a ubohé
tvé přání poslední je.
Jsme sic tví vládcové,
však toto ti splníme.
Než ovšem stane se,
jak žádáš právě teď,
chci od tebe zde
jedinou odpověď.
I na člověka jsi citlivý,
nechceš býti nočním tvorem.
Zůstaň s námi na chvíli,
my nový život tobě ukážem.
Naučíme tě krmit se,
jak dávno bys už měl.
Vyhov naší podmínce,
bys na vše zapomněl.“
Tak s nimi zůstal
po zbytek věčnosti,
na lidskost zanevřel,
krmil se do sytosti.
Jeho oči, zlaté kdysi,
teď žhnou září karmínovou,
v tváři jeho ztvrdly rysy,
zapomněl na lásku osudovou.
Autor: Myfate (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction poezie
Diskuse pro článek Závistivá Růže:
Hahá, první!
No... je to nádherné, jako vždy. Máš talent, tvé básně jsou originální...
No, v tom případě je báseň věnována též mě, z čehož jsem opravdu nadšená...
Tak to bylo naprosto dokonalé. Poezii čtu nerada. Nic mi to neříká, ale tohlo bylo opravdu skvělé.
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!