Moje první báseň.
28.02.2009 (23:00) • Lareth • FanFiction poezie • komentováno 0× • zobrazeno 3586×
Stín strachu, beznaděje nade mnou se snáší,
krása slov, vyřčených z jeho úst, zanikla v mém utrpení,
všechno, co zdá se krásné, jednou končí,
hodina v den, den v týden a týdny v měsíce se mění.
Když opustil mne v lese zlověstném,
jako v mdlobách věčných teď žiji,
na místo srdce, dostala se temná bolesti past.
Hlas jako sám samet slyšet je vysvobození,
na smutné prázdno větší bolest dopadá,
mlha v hlavě odstoupila do pozadí,
mé tělo vzduch mořské propasti čeří.
Poslední vzpomínka před věčným zatracením, vypadá jako on,
touha pomoci mu táhne mě pryč z města nářku,
v přítomnosti jeho, mé srdce připomíná zvon,
zlaté oči hledají v mých zmínku života.
Celé jako sen, vysvobození se jeví,
ale opak pravdu čistou přináší,
cesta života se snazší se zdá,
naše láska věčná všechno překoná.
Autor: Lareth (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction poezie
Diskuse pro článek Pád do tmy:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!