Každý někdy chybuje a ani u upírů tomu není jinak.
Báseň o pocitech Iriny, když zjistila, že Renesmé není upír a že smrt čeká právě ji.
26.02.2012 (18:00) • klarusha • FanFiction poezie • komentováno 10× • zobrazeno 1923×
Kdyby šel čas vrátit zpět,
udělala bych to bez váhání, hned.
Vím ale, že nežiji já v pohádce,
vím, že každý vidí mě teď jako zrádce.
Toho osudného dne,
kdy uviděla jsem dítě v rukou Belliných,
vzplanula ve mně zlost nová,
kvůli štěstí velkému osob jiných.
Já přítele neměla a ani velkou rodinu
a Bella, která měla vše, určitě pobláznila toho hrdinu.
Vždyť Edward dřív nikdy nepřeměnil by dítě.
Ne, to jen Bella lapila ho do své sítě.
Přiznávám se,
neřídila mnou tehdy jen nenávist.
Ale i zkáza celého světa,
vše ničící závist.
Ach, kdybych tehdy věděla,
kdybych klid zachovat uměla,
uviděla bych, jak šeredně se mýlím
a nezkazila bych si život kvůli pár chvílím.
Kdybych tehdy blíž k Belle přišla,
uviděla bych lépe to dítě nezvyklé.
Kdybych jen okamžik počkala,
unikla bych chyby unáhlené, obvyklé.
Kdyby, kdyby… Možná bylo by teď vše jiné.
Možná by Volturiovi, ty kůže líné,
seděli si v klidu ve svém hradu
a já bych zahanbeně neskláněla bradu.
Ale já tehdy jednala.
Zbrkle, hloupě, špatně…
Šla jsem do Volterry
a udala Bellu kvapně.
Řekla jsem vše Arovi,
údajnému světa pánovi.
Řekla jsem to, co jsem viděla
i to, co jsem si jen domyslela.
Pravdu i lež,
bylo mi to jedno.
Ať Volturiovi je potrestají
za provinění nejedno.
A teď musím tu stát
a sama sebe tiše se ptát,
proč musela jsem tolik životů ohrozit
a tolik přátel podrazit.
Jedinou útěchou mi je
vědomí, že už nebezpečí nehrozí jim.
Vím, že Renesmé není upír.
Aspoň trochu klidu díky tomu cítím.
Pohlédnu na všechny mé blízké,
na jejich chování lidské.
A v tu chvíli je mi víc než jindy jasné,
že láska u nich nikdy nevyhasne.
Vím, že už mi odpustili
a že mě stále rádi mají.
Oni všichni stejně ví,
že já tady nikdy necítila bych se jako v ráji.
Lituji svých činů,
přiznávám svou vinu.
Naděje ale poslední umírá
naděje, že po smrti potkám mého milovaného upíra.
A tak úplně klidně
pohlédnu Arovi do očí.
Ten vydá rozkaz
a smrt ke mně vykročí…
Jestli jste došli až na konec, doufám, že se vám tahle báseň aspoň trochu líbila.
Nejsem si jistá tím střídáním rýmů, tak dejte vědět, jestli bych příště měla psát radši jednoduše pořád stejně, nebo to mám zkusit zase takhle střídat...
Věnováno JoheeeCullen, skvělé holce a úžasné autorce, která je pro mě velký vzor a inspirace.
Autor: klarusha (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction poezie
Diskuse pro článek Lituji svých činů...:
Boží...
Všem vám strašně moc děkuju za krásné komentáře.
Joheee: Máš pravdu, teď jsem tě zas nepochopila já. Každopádně nemáš zač a být tebou, tak se na další mé výplody zas tak moc netěším... Kdo ví, co to bude...
Nechci působit trapně, ale rozbrečelo mě to... Je mi Iriny moc líto.
Já jsem asi nepochopila, jak to s tím střídáním myslíš. Že střídáš sdružený druh se střídavým, nebo že vůbec používáš střídavý? (A teď pochybuju, že jsi ty pochopila, co jsem chtěla říct. ) Já osobně bych na celou báseň používala jeden druh, pokud jsi to myslela takto, protože mě to trochu rušilo.
Báseň měla své světlé i stinné chvíle, ale tak to má každý. Nad některými verši se mi zastavoval dech, nad jinými rozum, ale z toho si taky nic nedělej. Stále máš co zlepšovat, ale kvůli tomu taky nevěš hlavu, to má každý. Já jsem asi divná, ale mám radši ty kratší poezie, protože v těch delších se pak začínám ztrácet, ale zřejmě patřím k menšině. Jinak určitě patříš k těm lepší na webu, to rozhodně.
Málem bych zapomněla! Moc děkuju za věnování, dokážeš mě tím hrozně potěšit. Těším se, co dalšího vyplodíš!
Jedním slovem: Krása. Moc se ti básnička o Irininých pocitech povedla, to střídání rýmů je perfektní.
No, co říct? Všichni známe příběh Iriny, tak proč to rozpitvávat. Byla to nádhera.
Jsem ráda, že mám třetí komentář, protože "Do třetice všeho dobrého", nebo ne? Bylo to úžasné, zažrala jsem se do toho, vcítila jsem se do Iriny, skoro jsem plakala, ale ta poslední sloka... Áááh... Úžasná báseň... =)
P.S. Střídání rýmů je v tvém případě skvělé... =)
ta poslední sloka byla úžasným zakončením
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!