Opět jsem psala z pohledu Edwarda. Jak cítí vůni krve? A jak vůbec vnímá krev obecně? Krev je pro něj lahůdkou, kterou si zapírá. Ale trpí kvůli tomu? Nebo je rád? Otázek je spousty, ale odpověď je jen jediná s mnoha odvětvími. Můžete ji rozvinout jako já, nebo ji smrsknout pouze v jedinou větu.
02.12.2010 (18:00) • Spyro • FanFiction poezie • komentováno 0× • zobrazeno 1494×
Krásná, temně rudá krev,
krásné je slyšet lidský řev,
rudá je jako růží květy,
jenom smočit v ní své žíznivé rty.
„Carlisle, pusť mě!"
křičím na něj v našem domě,
když Bella se k nám domů blíží,
vůně její krve mne na jazyku tíží.
Její krev má vůni květin,
chutná jako jahody,
když ochutnám ji, v nebi letím,
mému hrdlu velmi lahodí.
Ještě jako na dortu třešničku,
olíznout si rty,
a ještě aspoň na malou chviličku,
cítit té lahodné hudby noty.
Její krev zpívá jako opera,
to zpívají tepny a žíly,
je to krásné jak skolená hora,
jako by žalozpěv pěly víly.
Zvířecí krev je suchá,
zvířata jako by byla hluchá,
žádná opera, žádný zpěv,
ochuzuji se o ten krásný jev.
Krásná, rudá krev když kane,
plamének žízně opět vzplane,
pálení v krku, černé oči,
žaludek se svírá, hlava se točí.
Krvácení jsou tři druhy,
vždyť krvavá a rudá jsou barvy duhy,
vždyť krvavý steak je lidskou pochoutkou,
a pro upíra je krev vybranou lahůdkou.
Krev je tekuté štěstí,
budu se za ni klidně bít pěstí,
to za tu chvíli štěstí stojí,
nedivím se, že se o ni lidé tak bojí.
Voní jako rudá růže,
jako jarní kvítí,
krásné je prokousnout kousek lidské kůže,
krásné jako když luna na zem svítí.
Květ lilie skoro vystihuje mé pocity,
je stejně jako ony dokonalá,
krásně si hraje s mými city,
a nejlepší je čerstvá a mladá.
Krev malého dítěte,
úžasně je jemná,
když do úst ji berete,
je velmi chutná.
Zato krev alkoholika moji žízeň zhorší,
nenávidím tu hořkou pachuť,
je to jak z teploměru vycucávat rtuť,
bolí to, žízeň je větší.
Neovládnout se znamená někoho odsoudit,
k hrozné smrti, zlé a kruté,
to však já nemohu posoudit,
mne lidské chování velice mate.
Krásná, temně rudá krev,
krásné je slyšet lidský řev,
holčičko, sedla jsi mi na sladký lep,
srdce netluče, již není cítit tep.
Autor: Spyro (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction poezie
Diskuse pro článek Krev:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!