Demetri už nemůže snášet to utrpení provázející jeho život ve Volteře, a tak se rozhodne opustit gardu. Však odchod se trestá...
15.10.2011 (15:00) • JoheeeCullen • FanFiction poezie • komentováno 13× • zobrazeno 1759×
Musel jsem odejít, nechtěl jsem dál ten hrad obývat,
nechtěl jsem se dál Volturi nazývat.
Nemohl jsem dál zabíjet, ať už jsem byl v právu,
už jsem se dál nemohl halit v tom šedivém hávu.
Proto jsem opustil svou nelítostnou rodinu,
dobrovolně ze sebe udělal spodinu.
Však já už to utrpení dál snášet nemohl,
můj odpor strach z odchodu přemohl.
A tak tu teď jak chátra v temné uličce čekám,
od jednoho stínu ke druhému očima těkám.
O svůj holý život se bojím,
proto tu teď tak obezřetně stojím.
Musím si dát pozor, rozhlížím se na všechny strany,
stále čekám na ty nepřicházející rány.
Vím, že si pro mě jednou přijde Aro
a pak už mi z mého života bude zbývat jen málo.
Odešel jsem z gardy, a to se trestá smrtí,
už vidím, jak mě mezi prsty na prach drtí.
Už vidím, jak mě plameny spalují,
jak se mé myšlenky spolu se životem vzdalují.
Zavrtím hlavou, chci zahnat ty představy,
však ani v nejmenším se nezbavím strachu z popravy.
Však pak za sebou uslyším kroky, šustění hávu,
které má pro mě jedinou, zlověstnou zprávu.
Pomalu se otočím. Dva rudé body v tmě
patří bytosti, která již dávno nemá krev v tepně.
Její blonďaté vlasy, schované pod pláštěm barvy noci,
mi prozradí, že už nemám svůj život ve své moci.
Blýskne se jí v očích, zlověstně se usměje
a já se svíjím v bolestech, než se člověk naděje.
Svezu se k zemi, unikne mi sten,
který je bohužel prvním z mnoha jen.
Vím, že teď už budu navěky spáti,
však já porušil zákon, a za to se platí.
Můj život mezi prsty mi jde,
ale já vědět, že jednou to přijde...
Věnováno SiReeN, bez ní by tato poezie nemohla vzniknout. Díky!
Autor: JoheeeCullen (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction poezie
Diskuse pro článek Jednou to přijde...:
Nemám slov...
Krása . Demitriho dobehnú výčitky a uteká , no Volltera má svoje pravidlá a chystá si preňho smrť . Čítalo sa to úplne samo a všetky tie myšlienky a pocity si vystihla dokonale . S každým ďalším veršom sa stupňovala napínavosť a keď sme došli k posledným riadkom , bola som ako v hypnóze . Janka mučí a posledné Demetriho myšlienky dojímajú aj toho kto doteraz zostal chladný . A posledný verš vystihne celú vynikajúcu pointu vrátane názvu . Čo ete dodať ? Už asi nič . Všetko sú to len prázdne slová a tie ani keby ich bolo tisíc , nevyslovia dojem zo slov tvojich , ktorých hĺbka by mohla konkurovať aj Marianskej priekope . Takže už mlčím a posielam ti aspoň tisíc poklôn .
Pozdě, ale přece přidávám komentář. Nádhera! Nic víc se říct nedá.
Páááni, ty moje milé dvojče, to bylo... Naprosto bravurní.
Moc se mi líbil ten námět, originální... No a o zpracování ani
nemluvě. Opět jsem žasla nad těma rýmama, který by jen tak někdo
nevymyslel. Já vím, že to říkám nějméně po 10, ale ty máš vážně dar.
Bylo to tak krásné. A jak jsi to zakončila? Další věc na kterou máš talent -
konce, ty jsou pokaždé dokonalé. Já ani nevím, co říct. Můžu jen zírat s
otevřenou pusou a stydět se, protože je fakt hrozný mít dvojče, který
píše 1000x líp než ty sám... Ne, bylo to
famózně napsané a samo o sobě perfektní. Tleskám, klaním se a smekám!
Jsi šikula! A můj!
Prečo každého v poéziách zabíjaš? Ty si len jeden hnusný a podlý literárny vrah!
Kto by bol povedal, že dokážeš písať aj skvelé parodované poézie?
Úplná nádhera! Milujem Tvoje poézie. Úplne ich zbožňujem.
WoW! Opět jeden z tvých exceletních výtvorů! Vůbec nechápu, odkud bereš nápady, rýmy a prosě všechno, že z toho vznikne něco tak úžasnho! Já jsem taky občas něco složila, ale na tebe to ani v nejmenším nemá, proto ti opravdu hrozně závidím!! Ještě více s emi to líbilo díky tomu, že to bylo o Demetrim, i když tady přišel o život... Bylo to opravdu moc krásné!! Dokonalé!!
Páni!Johnee! Další naprosto okouzlující poezie! Stále nad tvým talentem kroutím hlavou a slintám do klávesnice.
Tmekám!
Jedna ze sta tvých úžasných poezií.. Fakt moc povedené.
Joheee, nádherné. Ostatně jako vždy...
Vybrala sis naprosto perfektní námět, který jsi dokonale a svým osobitým stylem zpracovala. Jak by z toho mohlo vzniknout něco špatného?
Tleskám, klaním se - ty si to totiž zasloužíš.
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!