Epika - 400 slov, přesně na písmeno. Čtvrtá část... Dlouho, opravdu dlouho jsem nepřidala žádnou povídku či kapitolu či pouhých pár řádků rýmu. Stalo se tak, když jsem právě tyto verše ztratila a neměla šanci je dokončit. Nedávno jsem je našla, dokončila, a tak máte i vy možnost si přečíst další shrnutí příběhu nějaké postavy z Twilight. Nyní se společně podívejme k Volturiovým. A na jejich malou milou Jane.
03.02.2012 (16:00) • Spyro • FanFiction poezie • komentováno 3× • zobrazeno 1620×
Itálie, krásná říše,
Alec o ní básně píše,
často skládá verše a básně,
čte se to velmi krásně.
Můj bratr a já jsme zvláštní,
necítíme vinu,
lidé nemají šanci to pochopit,
často slýcháme nadávek vlnu.
Pokud se mi někdo znelíbí,
jde proti mně s dřevem či kovem,
dokážu mu bolest způsobit
jedním jediným slovem.
Bratrův pohled je pronikavý,
normální proti jeho zaniká,
pohledem znehybní, má úchvatné oči,
málokdo těm očím snadno uniká.
Čato mám pocit, že mě sledují oči,
když toto cítím, začínám se dávit,
nervozita mě přemáhá,
snažím se s bratrem co nejvíc času strávit.
Volterrský hrad je záhadou,
stejně jako jeho rodina,
když někdo vejde, již nevrátí se,
kdy najde se nějaký, co vrátí se, hrdina?
Zástupy lidí jsou,
před našim domem zastaví,
před dveře strašáka nám postaví,
prý ať je pro lid výstrahou.
Co děje se jasné mi je,
Alec se za nás pěstmi bije.
Kdo měl by rád čarodějné děti?
Ty nenosí do domu štěstí.
Když na hranici stojíme
a o své životy se bojíme,
objeví se ti volterrští páni,
co všichni se jim hluboce klaní.
Vytáhnou nás z hranice,
od jisté šibenice,
zachrání bratra - to nejcennější, co mám,
jak se odměním, co jim za to dám?
Svůj život jsem Arovi dala,
přestože jsem se ho bála,
splatit svůj dluh toužím,
proto mu stále sloužím.
Dar, který jsem vždy měla,
teď silnější je o moc,
obětem mým už zbývá
jen volat zoufale o pomoc.
Vím, že můj pán po Cullenových touží,
jeho kamenné srdce se souží,
udělat radost bych mu chtěla,
ale nevím, jak bych to udělat měla.
Nejprve zrzku - upírku
vydírám a držím v šachu,
však její novorození brzy zemřou,
ještě že po nás nezůstalo kouska pachu.
Válka propukne už brzy,
já přála bych si mít lidské slzy,
v dnešním století bych Oscara dostala,
že roli zápornou jsem tak skvěle zastala.
V zápalu boje objeví se ta holčička,
co oči má jak kotě, kočička,
ač přede mnou sama stojí,
nebudu hodná, moje rány ona nezahojí.
„Šach mat," říkám si tiše,
když naše rodina odchází,
však v mojí hlavě se jiná myšlenka píše,
já sleduji, jak společnost upírů se rozchází.
Ostatní domů, my do hradu,
těším se na romantickou volterrskou zahradu,
však jedna věc mě sžírá,
probouzí vztek a hrdlo mi svírá.
Snažím se ze všech sil,
lámu skály i křídla víl,
ač někdo nechce, Ara všude hostím,
„Tak počkej, Edwarde Cullene, já se pomstím!"
Autor: Spyro (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction poezie
Diskuse pro článek Epika, část 4. (Bolest):
Skláním se před tebou až na zem. Zajímavý pohled do hlavy Jane. Fakt hezký.
Fůůůů... v první řadě gratuluju sama sobě. Tak dlouhou veršovanou věc jsem ještě nečetla. Navíc já a "básničky" to nejde dohromady a není to můj šálek kávy, ale přesto musím říct, že tohle se mi velice líbilo. krásně se to četlo.
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!