Tak, necháme Bellinku odpočívat po tak náročné operaci a podíváme se zase na chvilku za její vlkodlačí sestřičkou. Copak asi bude dělat?
01.11.2011 (21:00) • Werunecka • • komentováno 6× • zobrazeno 2083×
*** Pohled Lucy ***
Konečně! Konečně se pro Bells našel dárce. Ten doktor Tesák to dokázal. Ale byla jsem za to ráda. Budu muset Alice říct, ať mu za mě poděkuje.
Jsem na cestě k Samovi. Už jsem tam víc jak tři dny nebyla a on trvá na tom, abych tam byla.
Zastavila jsem taťkovo auto nedaleko chatky, ve které Sam bydlel, a vystoupila. Jasně jsem si uvědomovala, že jsem cítit koňmi a upíry. Ráno jsem byla s Alice na nákupech a potom s Patty trénovala.
Vyrazila jsem k chatce, ale cestou jsem se zastavila. Pozorovalo mě sedm párů očí a z toho byly jen jedny lidské.
„Ahoj, Lucy, myslela jsem, že tě už tady neuvidím,“ pozdravila mě Emily a usmála se.
„To přivítání je kvůli mně?“ optala jsem se jí.
„Ne, právě vyráží na obhlídku,“ vysvětlila mi.
„Fajn, tak víte co? Až skončíte, sejdeme se na pláži. Asi tak dvě míle odsud je krásná pláž, tak tam budu. Ale asi až tak za hodinku, tak nespěchejte,“ řekla jsem a otočila se zpátky k autu.
Cestou ke mně přišel Embry a já ho podrbala za ušima a políbila ho do husté srsti.
Vlezla jsem do auta a nastartovala. Zamávala jsem Emily a vycouvala. Vydala jsem se na cestu domů.
S tím mým proslovem si za chvilku budu muset pořídit sekretářku, abych mohla říkat, aby si se mnou domluvili schůzku. Ale měli mít čas, já mám taky svůj život.
Dorazila jsem domů a vydala se do stájí za Patty. Cestou mě napadl dost dobrý nápad.
„Patty?“ Nakoukla jsem k Ediemu, ale ona vylezla od Ann-Mary.
„Myslela jsem, že dorazíš později,“ usmála se na mě.
„No, oni budou mít čas až tak za hodinku, a tak mě napadlo, že ti teď pomůžu a potom bychom mohly vzít ostatní a koně na pláž. Je tam nádherně,“ začala jsem s přesvědčováním.
„Počasí je nádherné a já si myslím, že by to šlo. Ale musíme se zeptat Charlieho,“ odpověděla mi.
„Zeptat se na co?“ Vyšel taťka od Agapeho.
„Tak mě napadlo, že bychom si, teda já, Patty, Angela, Mike a ostatní děcka, co dneska přijdou, mohli vyjet na společnou vyjížďku po pláži. Prosím,“ zaprosila jsem a on se jenom podivil.
„Patty, cos to s ní udělala?“ otočil se na jmenovanou a zakroutil hlavou.
„Hm… přizpůsobila ku obrazu svému?“ Povytáhla obočí a začala se smát.
„Dobře, ale až tady doděláte tu práci.“ Nakonec povolil a já se hrnula do práce.
„Moment, to chceš vážně kydat hnůj v těch značkových šortkách od koho, že to?“ utahovala si ze mě.
„Od Cherokee a ano, hodlám v nich kydat hnůj, zašpinit je, nechat je prosáknout koňskou vůní ještě víc a popřípadě je umazat,“ řekla jsem jí a obě jsme zadržovaly smích.
„Fajn, tak pokud to chceš do hodinky stihnout, tak makej a nemel,“ řekla a vydala se za R-Mary.
Vzala jsem si tedy kolečko a lopatu. Zalezla jsem k Ediemu a začala mu čistit box. Když jsem měla hotovo, kolečko jsem postavila před box a začala Edieho čistit.
Ten se pořád na mě otáčel a hledal, co by smlsnul.
„Vydrž, potom ti něco dám,“ řekla jsem a dočistila mu kopyta. Dala jsem mu pusinku a podala mu kostku cukru, co jsem měla v kapse.
„Lucy, nekrm ho tím cukrem,“ ozval se za mnou hlas Mikea a dál pokračoval ke svému oblíbenci Reinairdu.
Za tím prošla i Angela, která se usmívala. Ta šla za Sandro Hitem. Sama se až divím, že si ty jména pamatuju.
„Děcka, až budete hotoví, tak se jede na vyjížďku. Že taky pojedete?“ Vystrčila jsem hlavu a koukla po nich.
„Fajn,“ řekl Mike a dál se věnoval své práci.
„Dobře... a kam?“ Vystrčila hlavu Angela a já cítila, jak mně Edie ,čechrá‘ vlasy.
„Na pláž,“ řekla jsem a chtěla se po něm ohnat, ale místo toho jsem ho objala kolem krku.
„Lucy, můžeš, prosím tě, teda až skončíš s tím rozmazlováním, uklidit i u Freedeho?“ Prošel kolem taťka a já přikývla.
Všechny Edieho věci jsem vrátila na místo, a když jsem vylezla z boxu, pohladila jsem ho. Věděla jsem, na kom pojedu.
Vzala jsem kolečko a vydala se ke koni Belly.
„Ahoj, Freede,“ pozdravila jsem ho a podala mu mrkev, kterou jsem cestou k němu vzala.
Hned ji snědl a já se pustila do práce. Vyklidila jsem jednu polovinu boxu, ale na tu druhou mě nechtěl pustit.
„No tak, Freede, teď si nebudu hrát. Nebuď tvrdohlavý a ustup,“ řekla jsem a zatlačila do něj. Se strašně velkou neochotou přece jenom ustoupil a já mohla pokračovat.
Když jsem skončila, tak jsem ho začala čistit, ale nenechal se. Pořád se ošíval.
„Lucy, prosím tě,“ zaúpěl taťka a dál se opíral o dveře boxu.
„Já za to nemůžu. Zdá se, že má radši Bellu než mě,“ zaúpěla jsem a dál se snažila, aby stál v klidu.
„Běž za Jasperem a já ho vyčistím,“ řekl a vešel do boxu.
Vydala jsem se tedy ke jmenovanému koni. Vykydala mu a začala ho čistit. Jasper je úžasný kůň, má krásnou černou srst a krásnou vlnitou černou hřívu, kterou jsem mu rozčesala.
Když jsem skončila, byli už všichni ostatní hotoví.
„Fajn, teď jenom odveďte koně, co s vámi nepůjdou do ohrady, a můžete vyrazit,“ poručil taťka, ale Patty začala protestovat.
„Charlie, bude ti vadit, když si vezmeme všechny koně?“
„Všechny?“ podivila jsem se.
„Ano, ty pojedeš na Ediem. Mike si vezme Apageho a Reinairda. Angela pojede na Sandro Hitu a povede Sira Lovari. Já si vezmu R-Mary a Ann-Mary,“ vysvětlila.
„Fajn... a co Freede?“ dotázala jsem se.
„Ten je už na pastvě s Jasperem a Meredith,“ ukázala do dálky. To mi trvalo tak dlouho, než jsem se zkulturnila?
„Aha, fajn, tak já si jdu pro Edieho,“ řekla jsem a vykročila ke stájím.
„Dobře, ale dej mu jenom uzdečku, jedeme bez sedel, neboť pojedeme ve vodě, aby se koně osvěžili,“ řekla a já se na ni otočila.
„A to ostatní zvládnou dva koně?“ nechápala jsem.
„Hej, jsme mnohem zkušenější než ty a s Bells jsme takhle jezdívali pořád!“ upřesnil mi Mike a vydal se pro svůj pár.
„Patty, jsi si jistá?“ slyšela jsem taťku, ale odpověď už ne, neboť jsem vlezla do sedlovny a vzala Edieho uzdečku.
Vešla jsem k Ediemu a sundala mu ohlávku a nasadila uzdečku. Vyvedla jsem ho před stáj a čekala, až přijdou ostatní.
Když už tu byli, vyhoupla jsem se na hřbet mého miláčka a čekala, až taťka dovede poslední dva koně.
Patty má asi dvojčata dost dobře vychované, neboť je přivedla obě naráz a nebyl mezi nimi problém.
„Lucy, jeď první a pomalu, jasný!“ řekl taťka a šel do stájí.
Pobídla jsem Edieho a krokem jsem vyšla směr lesík. Jeli jsme kousek lesíkem a pak zahnuli na pláž. Vedl na ni mírný kopeček dolů. Patty se mnou srovnala krok.
„Fajn, ale moje holky potřebují pohyb, takže uvidíme, jak umíš udržet rovnováhu,“ řekla a pobídla Ann-Mary do klusu.
Taktéž jsem pobídla a ‚drncala‘ se za ní. Ostatní taky zrychlili.
Když jsme doklusali o kousek dál, znovu jsme přešli do kroku a zavedli koně do mělčiny. A po chvilce znovu zrychlili. Voda cákala všude, ale nikomu to nevadilo.
Ostatní klusali dál, ale já Edieho zpomalila do kroku. Chtěl se přidat k ostatním, a tak vedl rychlejší krok, ale po lekcích s Patty jsem ho přinutila jít pomalu.
Každou chvilku jsem čekala, odkud se vynoří kluci. Nakonec jsem je uviděla jen kousek po cestě. Nehorázně a neostyšně na nás koukali a ukazovali.
31. kapitola ** 32. kapitola ** 33. kapitola
Autor: Werunecka (Shrnutí povídek), v rubrice:
Diskuse pro článek Holka od koní - 32. kapitola:
Pěkná kapitolka, jsem zvedava co bude dal.
Jako vždy nádhera . Prosím prosím co nejrychleji další kapitolku
Projizdka po plazi...zni to krasne...super kapitola...
Ahoj,
článek jsem ti opravila (občas chybuješ v čárkách a ve skloňování podst. jmen), ale měla bych pár připomínek k obsahu kapitoly.
Ten začátek byl moc strohý, takový, že jsem se v něm dozvěděla akorát to, že doktor Tesák našel srdce. Měla bys to rozepsat, přidat do toho názor tvé osoby, její pocity, jaké z toho měla, slovo "konečně" nevyjadřuje zrovna velké množství pocitů.
A ta holá přímá řeč se mi tam taky nelíbí. Jsou to tři věty, které by se daly v pohodě zaměnit za věty typu: "Ahoj, jak se máš...?" apod. Zkus příště ty PŘ více rozvést, čtenáři si rádi počtou o úplně obyčejných věcech. ;)
K tomu Embrymu bych taky přidala více chování, trochu jejího úsměvu a tak...
Její příchod do stáje, mohla bys to hezky rozepsat... Přišla k nějakýmu koníkovi, dala mu pamlsek, pohladila lícní kosti a podrbala na krku, až by si kůň radostí odfrkl. Je to tak jednoduché na představení a určitě každému to vykouzlí úsměv na tváři. ;)
Ten pokec s holkama o kydání hnoje je přesně to, co do stájí patří a to se mi tam líbilo! :)
To, že ji ten kůň neposlouchá, no, fajn, beru to, ale každý kůň ustoupí, když se použije přiměřená síla. :D
Slovo "neboť" v téhle povídce je jako rána do oka, to slovo se tam absolutně nehodí, věř mi.
Ke konci se divím, že jí Edie nevzal čáru. Jestli ona začíná jezdit, tak je buď skutečně talentovaná nebo má velkou sílu, protože kůň je stádové zvíře a vždycky bude chtít být s ostatními.
Jinak bych tak souhrnně řekla, že bys mohla mnoho věcí pěkně rozepsat, pohrát si se slovíčky a doplnit to o spoustu - i když méně podstatných - detailů...
A líbilo se mi to, ale moc nemusím FF spojené s koňmi. Doufám, že se mým komentářem nenecháš odradit od psaní.
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!