Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Zůstat či odejít 3


Zůstat či odejít 3Tak tady je pokračování. Děkuji všem za komentáře a za beta-read opět děkuji Ell. Tato kapitola je věnována alici841, která jako první uhádla tajemného únosce. Nem.

Kapitola 3. Těžké časy

 

 

 

Telefon zazvonil. Po třetím cinknutí vrásčitá ruka uchopila sluchátko.  

„Prosím?“ ohlásil se starý muž a vyčkával, kdo se z druhé strany ozve.

„Billy, to jste vy?“ Oslovený okamžitě poznal napjatý hlas doktora Cullena.

„Ano, co potřebujete, doktore? Víte, nevoláte zrovna ve vhodnou chvíli,“ řekl zklamaně starý indián. Když zvonil telefon, tak nějak tajně doufal, že se ozve Manny, nejmladší člen jejich smečky, který se před třemi dny ztratil. Hledali ho naprosto všude, ale bezvýsledně.

 

 „Chápu, Billy, není to ale zdvořilostní telefonát. Je doma Jackob?“ Carlisle se snažil zachovat klidný tón.

„Ano, vydržte, zavolám ho.“ Během chvilky se ze sluchátka ozval Jackobův hlas.

„Co potřebujete, Carlisle? Nemám teď čas ani náladu na bratříčkování.“ Jackob byl naprosto rozzuřený.  

 V tu chvíli to už Edward nevydržel a vytrhl otci telefon z ruky.

„Ty prašivý pse! Ve tvém vlastním zájmu doufám, že si neudělal to, co si myslím!“ zařval na Jackoba do telefonu. Ten, naprosto zmatený, se nezmohl na nic jiného, než na  duchaplné: „Eh…? O co ti jde, ty pijavice?“ Edward se nadechl, aby se uklidnil a ledovým vražedným hlasem odpověděl.  

„O Bellu, někdo ji unesl a našli jsme tam jednoho mrtvého vlkodlaka. Jestli v tom má vaše smečka prsty, zabiju vás všechny! Do jednoho.“  

Z tónu jeho hlasu bylo na první pohled jasně patrné, že opravdu svá slova myslel smrtelně vážně.

„Uklidni se! O únosu Belly nic nevím. Kdo ji unesl? Kdy, jak? Co se, sakra, stalo? Našli jste jednoho z nás? Mrtvého? To musí být Manny, zmizel před třemi dny…“ chrlil ze sebe zmateně opřekot Jackob.

„Ty se také uklidni, Jackobe.“ Edward se na okamžik zamyslel. „Jestliže jste Bellu neunesli vy, a navíc postrádáte jednoho člena smečky, vypadá to, že někdo cíleně zaútočil na nás všechny. Měli bychom se sejít a navzájem si vyměnit informace. Něco se tu děje a já musím přijít na to, co. Musíme zachránit Bellu!“

Jackob se na chvíli odmlčel. „Dobrá, za půl hodiny na hranici. Informuji o tom Sama a zbytek smečky. Také chceme vědět, co se tady děje.“

„Fajn, tak za půl hodiny.“ Edward zaklapl telefon a podíval se do tváří členů své rodiny. Nebylo třeba nic říkat, všichni moc dobře slyšeli, o čem se spolu bavili.

Teď bylo na řadě vymyslet plán.

O necelou půlhodinu později už všichni stáli hluboko v lese a čekali na příchod vlkodlačí smečky.

„Už jdou. Začíná to tu smrdět jako v márnici“ procedila Rosalie znechuceně. A měla pravdu. V nedalekém porostu zašustilo několik větviček a spadané listí a na menší prostranství vstoupily tři statné postavy indiánů.

„Jackobe, Same, Sethe. Jsme moc rádi, že jste přišli.“ Promluvil jako první Carlisle. Ostatní jen kývli hlavou na pozdrav.

„Carlisle,“ pozdravil Jackob. Poté se obrátil na Edwarda. „Můžeš mi prosím říct, co se tu děje? Smečka má pohotovost, zachytili jsme pach cizího upíra a pak zmizel jeden z nás. A teď i Bella, takže, co o tom víte?“

Edward se zamračil. „Vycítili jste přítomnost jiného upíra? K čertu, to není možné, byli jsme přímo na místě nehody a jediné, co jsem cítil, byla slabá vůně Belly. Ani se nedala stopovat, po pár metrech se jakoby vytratila.“

„Nehody? Jaké nehody? O čem to mluvíš?“ Jackob byl stále zmatenější. Netrpělivě přecházel z místa na místo a celé jeho tělo zachvacovaly lehké otřesy.

„Bella se připletla k nehodě. Je to moje vina. Pohádali jsme se a ona ujela. Alice viděla, jak se to stane, tak jsme běželi za ní. Když jsme dorazili, nebyla tam. Jen jsme nedaleko našli mrtvého mladého vlkodlaka. Původně jsem si myslel, že třeba ty... že jste ji unesli. Omlouvám se, Jackobe, ale jsem naprosto zoufalý.“

„To je v pořádku. Teď hlavně musíme zjistit, co se doopravdy stalo. Kdo unesl tvoji ženu a moji nejlepší kamarádku. A také kdo zabil Mannyho. Zřejmě ho použili, aby Alice nic neviděla. A pak musíme zachránit Bellu a pomstít se!“

Edward chvíli na Jackoba tiše zíral a poté mu nabídl svou ruku. Jackob váhal jen okamžik a stiskl ji svojí pravicí. Rosalie se jen ušklíbla a Esme ji napomenula pohledem.

„Tak to by bylo,“ vydechl si Jasper, kterému dalo uklidnění počátečních emocí pěkně zabrat.

„Dobrá tedy, můžeme vás pozvat k nám domů? Vše pořádně probereme a připravíme pořádný plán. Nemá cenu běhat nazdařbůh po lese. Potřebujeme více informací a musíme se zorganizovat.“ Carlisle měl jako vždy pravdu a tak se společně vydali do domu Cullenů.

Porada u Cullenů se protáhla až do pozdních večerních hodin. Jackob se Samem přislíbili, že celá smečka bude držet hlídky a hledat, kde to půjde. Hlavní priorita byla najít Bellu, nebo alespoň stopu neznámého upíra. Carlisle obvolával všechny své známé, včetně Ara. Nikdo nezaslechl nic, co by jim mohlo pomoci a napovědět, kdo jim jde po krku. Aro osobně ujistil Carlisleho, že s únosem Belly nemají nic společného. Popřál jim mnoho štěstí při jejím hledání a dokonce nabídl pomoc od Demetriho, kterou však raději odmítli. Alice potvrdila, že nikdo z Volturiových na Bellin únos ani nepomyslel. Její vize zůstávaly pořád stejné. Stále viděla jen tmu.

Už byla noc. Od Bellina zmizení uplynulo několik hodin a nikdo pořád nemohl najít nic, co by jim mohlo napovědět.

Edward seděl na pohovce. Kolena pod bradou, hlavu složenou v dlaních. Byl naprosto zoufalý. Nic nepomohlo utěšování Esme, ani nikoho jiného. Jasper raději odešel, neboť takovou bolest, kterou z Edwarda cítil, nemohl vydržet.

Alice neustále napínala svůj vnitřní zrak do budoucnosti, ale jediné, co viděla, byla tma a ticho.

Edward už to nemohl vydržet. Cítil ohromný pocit viny a i myšlenky ostatních byly k nevydržení. Zvedl se k odchodu. Musel se jít proběhnout, doufal, že ho při tom něco napadne. Vykročil směrem ke dveřím. Ve stejnou chvíli, kdy sebou Alice cukla, se zarazil a prudce se otočil.

Alice měla na tváři nepřítomný výraz a jemně jí cukaly koutky očí. Edward se okamžitě napojil na její myšlenky. Jeho oči zčernaly zlostí.

„Alice, miláčku, co vidíš, jak je ti?“ Jasper ji něžně objímal kolem ramen. Všichni Cullenovi se ihned seběhli okolo maličké Alice. Zatímco její vize pokračovala, Edward začínal velice temně vrčet. Když se Alice probrala z transu, ozvalo se Edwardovo nelidské zařvání. V tu chvíli vypadal jako opravdový predátor.

„Alice, pověz nám, co jsi viděla?“ domáhal se informací Carlisle a Emmet mu přikyvoval za zády. Alice se narovnala, smutně pohlédla na Edwarda, který se třásl vzteky, a spustila.

„Je to Victorie! Nějak se dozvěděla všechny podrobnosti o nás a vlkodlacích. Rozhodla se zajmout jednoho z nich. Chtěla ho využít k tomu, abych neviděla, že přichází. Podařilo se jí to. Byla na cestě k našemu domu, když ucítila Bellu. Zabila vlkodlaka a unesla ji. Pořád jsem to nemohla vidět. A ta tma, co jsem viděla v Bellině budoucnosti... Bella je někde zavřená... asi v nějakém sklepě. Byla celou dobu v bezvědomí, proto jsem nic neviděla...“

„Ale to není všechno, že ne, Alice?“ promluvil Carlisle. Edward jen vrčel. Alice se zhluboka nadechla, jakoby to potřebovala, a pokračovala.

„Bella se už probrala. Viděla jsem Victorii, jak ji mučí. Viděla jsem, co jí chce udělat... a...“ Alici se zadrhl hlas. Edward vzteky praštil do stolu a ten se rozletěl na tisíce kousků. Omluvně se podíval na Esme, ale ta jen mávla rukou. Byly tu důležitější věci.

„Pokračuj,“ pronesl Edward ledovým hlasem. Alice se na něj podívala a s povzdechem znovu začala popisovat svoji vizi.

„Victorie je rozhodnutá. Jako kdyby věděla, že to uvidím. Chce bolest... Bellinu a Edwardovu... nakonec Bellu kousne. A my tomu už nedokážeme zabránit, Bella se probudila a stane se to během pár chvil...“

Když Alice domluvila, po celém domě se rozlehlo tíživé ticho.

V tu chvíli sebou Edward trhnul. Jakoby si na něco vzpomněl. Vyrazil jako střela ven z domu.

„Edwarde! Kam letíš, brácho?!“ Zařval za ním Emmet. Všichni se po sobě nechápavě podívali. Jen Alice opět seděla s nepřítomným výrazem na své andělské tváři.

Nové rozhodnutí. Další vize začala odvíjet nitky z vřetena jejich osudů…

 

 

 

 

kapitoly:

  1. http://www.stmivani.eu/10-fanfiction-od-vas/zustat-ci-odejit

  2. http://www.stmivani.eu/10-fanfiction-od-vas/zustat-ci-odejit-2

  3. http://www.stmivani.eu/10-fanfiction-od-vas/zustat-ci-odejit-3

  4. http://www.stmivani.eu/10-fanfiction-od-vas/zustat-ci-odejit-4

  5. http://www.stmivani.eu/10-fanfiction-od-vas/zustat-ci-odejit-5

  6. http://www.stmivani.eu/10-fanfiction-od-vas/zustat-ci-odejit-6

  7. http://www.stmivani.eu/10-fanfiction-od-vas/zustat-ci-odejit-7

  8. http://www.stmivani.eu/10-fanfiction-od-vas/zustat-ci-odejit-8

  9. http://www.stmivani.eu/10-fanfiction-od-vas/zustat-ci-odejit-9

10. http://www.stmivani.eu/10-fanfiction-od-vas/zustat-ci-odejit-10

 

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Zůstat či odejít 3:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!