Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Zůstane to v rodině - Prolog

carlisle

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Zůstane to v rodině - PrologZdravím, jsem tu opět pro Vás a tentokrát i s novou povídkou. Doufám, že se Vám bude líbit a budete ji mít rádi. O čem to tedy vlastně je? Bella... Edward... a jejich rozchod. Ale tentokrát je vše jinak. Bella se po pár měsících začne vyrovnávat s tím, že Edward je pryč a už se nejspíš nikdy nevrátí. Vydobývá si zpět svou ztracenou svobodu a důstojnost a snaží se zapomenout. Proto se rozhodne odjet... Jestli si ale myslíte, že jsem od Edwarda Cullena upustila a Bella bude žít život normální holky, tak to jste na omylu... Teď už zbývá jediné. Zjistit, jak do tohoto příběhu zapadají Volturiovi a záhadný amulet, jenž si Bellina rodina předává z generace na generaci. Ale o tom už v příštích pokračováních téhle povídky. Příjemné čtení Vám přeje IsabellaMarieLilyVolturi.

15.11.2012 (15:00) • IsabellaMarieLilyVolturi • FanFiction na pokračování • komentováno 18× • zobrazeno 2748×

Prolog - Chci žít!

 

(Pohled Belly)

Hypnotizovala jsem talisman na mém krku a uvažovala. Byla to stará mince, vyhotovena ze zlata, již značně dotčena časem. Byl na ní vykreslen Julius Caesar z profilu a na hlavě měl bobkový list. Dala mi ho máma, když jsem odjížděla sem. Prý aby mě chránil. Dala jí ho její máma, té to dala zase její máma a tak dále. A ona ho pak dala mně…

 

Jak se jen rozhodnout? Vím, že to tak bude lepší. Pro všechny. Pro mě, pro tátu, i pro Jakea. Už se nechci dívat na utrápené obličeje a vědět, že jsou utrápené kvůli mně. Kufr jsem měla zčásti sbalený už dávno. Nebylo to poprvé od jeho odchodu, co mě napadla tahle myšlenka, ale až teď jsem se rozhodla ji zrealizovat. Nebudu již nikoho zatěžovat svými problémy a starostmi. Nechci, aby mě každý litoval po tom, co mě tady nechal, odhodil jako kus obyčejného hadru. Nejsem panenka, ani z cukru, ani z porcelánu, a proto se musím sebrat. Ale přesto… I když jsem se smířila, nikdy jsem nezapomněla.

 

Už tě nemiluji, v mém světě není místo pro někoho, jako jsi ty. Ty ke mně nepatříš. Pořád mám v hlavě jeho slova. Ať chci zapomenout sebevíc, nejde to. Ta slova se mi silně vryla do paměti, jako by tam byla vypálená.

 

Už se nevyhýbám vzpomínkám na něj. Jeho jméno si ale raději od sebe držím dál, protože se bojím, že kdybych to nedělala, zase se proboří ta zeď, kterou jsem si tak dlouho budovala. Tak dlouho jsem se snažila, abych na něj alespoň částečně zapomněla nebo na něj alespoň nemyslela. Po pár měsících se mi to začalo dařit a já začínala být zase docela v pohodě, ale ty lítostivé a soucitné pohledy nezmizely. Pořád jsem pro všechny byla ta, co ji opustil Edward Cullen. Ta chudinka, která doplatila na svoji hloupost.

 

Ale ano, už mohu jeho jméno vyslovit bez bolesti a beze strachu. Tedy snad… Pomyšlení na něj mě už tak nebolí. Nebolí, ale prázdno zůstává, stále mě to tahá za srdce a je ve mně malá dušička, ale s tím se nedá nic dělat. Když milujete… a ten člověk pak najednou zmizí, zůstane prázdno, které se začne zaplňovat bolestí. Bolest se později přemění na smíření a pak už zůstane opět jen prázdno, které se snažíte něčím zaplnit.

 

„Edward Cullen,“ vydechla jsem do prázdného domu.

 

Bála jsem se, že se něco stane, že se zase sesypu jako domeček z karet, do kterého foukne svěží letní vánek, ale nestalo se nic. Téměř to se mnou nehnulo. Vzedmula se ve mně radost a pýcha. Já to dokázala! Jsem volná! Ne, že bych na něj zapomněla, ale už mě nesvírala ta nesnesitelná bolest, nekonečný smutek a žal. Konečně jsem mohla zase volně dýchat.

 

„Edward Cullen! Edward Cullen je pryč a nikdy se nevrátí!“ zaječela jsem z plných plic na celé Forks a poslední břemeno stesku, strastí, bolesti, ponížení, poslední náznak žalu a utrpení ze mě opadl ve chvíli, kdy jsem to přiznala i sama sobě. Bylo mi… fajn. Všichni, kdo to slyšeli, si museli myslet, že jsem se zbláznila, ale bylo mi to jedno. Já chci žít! Už jsem se nikdy nechtěla vrátit do těch tmavých chladných týdnů poté, co mě opustil. Ale i přesto jsem v hloubi duše cítila, že to není konec. Bolest ještě přijde, pokud zůstanu v tomhle malém zapadlém městě, kde jsem ho potkala, kde mi ho připomíná i ševelení větru a šustění spadlých listů.

 

Moje rozhodnutí bylo dáno ještě dříve, než jsem si ho stihla připustit. Musím odtud pryč. Hodně daleko, třeba… třeba do Evropy nebo do Asie. Kamkoliv, ale tady nebudu. Naházela jsem poslední zbytky věcí do polozabaleného kufru a ze staré ponožky, která mi sloužila jako pokladnička, jsem vydolovala vše, co v ní bylo. Docela dost mě překvapilo, že mé celoživotní úspory čítají celkem přes dvanáct tisíc. Vzala jsem papír, propisku a začala rychle svým škrabopisem psát dopis Charliemu. I když ho to bude bolet, vím, že to pochopí.

 

Tati,

 

musela jsem odjet. Už jsem tu nemohla zůstat, vím, že jsme o tom už mluvili a já odjezd z Forks radikálně zamítala, ale teď už vím, že je to jediné správné řešení. Nemá cenu tu jen tak sedět, trápit se a užírat. Nemá cenu čekat na něj nebo marně doufat v to, že se jednou milostivě vrátí a vše bude tak jako dřív. Ne, nedovolím, aby se ze mě stala troska jen kvůli tomu, že mě opustil kluk. Já chci žít! A právě proto odjíždím, abych mohla cestovat po světě. Budu cestovat, poznávat jiné lidi a kulturu. Budu zkrátka užívat života, jak jen se dá. Neboj se o mě, nic se mi nestane, umím se o sebe postarat. Jsem přeci dcera policejního náčelníka. Mám trochu výčitky, že tě tu nechávám tak samotného napospas tvým kuchařským schopnostem, ale brzy se vrátím a do té doby to snad přežiješ. Budu ti volat každý den. Mobil mám pro všechny případy zapnutý. Hlavně se o mě nestrachuj. Pa, miluji tě, tati.

 

S láskou tvá Bella

 

PS.: Večeři máš v troubě.

 

 

 

Vzkaz jsem mu přilepila na televizi, tam ho stoprocentně najde. Vzala jsem kufry a vyšla do tmavého pochmurného a jak jinak než mokrého počasí. Ale teď už to bude jinak. Slunce, teplo a hlavně sucho. Už se na to docela i těším.

 

Pomalým a šouravým krokem jsem se loudala k náklaďáčku a snažila se nemyslet na to, jak moc to tátu asi zraní. Ano, bude smutný, že jsem odjela, ale také to pochopí. Táta byl jeden z mála lidí, co mě dovedli skutečně pochopit. Naposledy jsem se otočila na dům a vzpomínala. Bylo mi tu krásně… pomyslela jsem si, otočila se a šla na příjezdovou cestu, kde už na mě čekalo taxi…

 

A tak jsem se vydala vstříc novému životu. Životu bez bolesti a Edwarda Cullena.

Autor: IsabellaMarieLilyVolturi (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Zůstane to v rodině - Prolog:

 1 2   Další »
18. Izza
24.07.2013 [23:06]

Kde je dalsi diel?! :( no taak :(( je to super tak v com je problem?! :( prosiim dalsi diel <3 *__* (:

17. TWBD
29.11.2012 [9:02]

TWBDMOOC se ti to povedlo a šup šup piš další díly!!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

16. enchantress
25.11.2012 [12:33]

enchantressTakže, sestřičko,
jak je u mě zvykem... Četla jsem to s předsihem a komentuju opožděně, ale myslím, že sis nejspíš u mě už zvykla za tu dlouhou dobu... :D
Ale teď už k povídce... :DDD
Krásně popsané pocity, krásný děj a hlavně originálně zajímavý, což způsobilo fakt, že už se těším na další... :D
Jsem zvědavá, co znamená amulet, protože mi to nechceš říct, mrško jedna! :DDDD
Ale každopádně jsem zvědavá jak se to dál vyvine... :D
Takže hurá piš dál nebo sednu na koště a přiletím za tebou! :D
Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

15. lepnardo
18.11.2012 [17:08]

Moc hezke, doufam na v brze pridani dalsich povidek :D ;-)▶

14. Jess
17.11.2012 [13:27]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

13. mokasina
16.11.2012 [22:12]

mokasinaNo musím říct, že námět je zajímavý a moc se těším na pokračování jak této tak i dalších tvých povídek. Věřím, že tato povídka bude mít u všech úspěch jako ostattní tvoje povídky. Sem moc zvědavá jak se to bude dál vyvýjet a co bude zač ten Amulet Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
PS:Držím palce a sem moc ráda, že jsi se vrátila k psaní

12.
Smazat | Upravit | 16.11.2012 [13:50]

Dobrý, jsem zvědavá, co bude dál Emoticon Emoticon

11. Niki741
15.11.2012 [20:18]

Niki741Woohoo! Zní to zajímavě! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

10. selena18j
15.11.2012 [20:12]

Emoticon

9. ada1987
15.11.2012 [20:08]

ada1987 Emoticon Emoticon

 1 2   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře