Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Ztracená v osudu - 7. kapitola

schyzofrenik

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Ztracená v osudu - 7. kapitolaAhojte! Moc jste mě nepotěšily s komentáři u minulé kapitoly, ale já nebudu dávat ultimáta. Prostě si to čtěte a občas mi nechejte, prosím, nějaký komentář. Omlovám se tato kapitolu jsem zde předtím dala špatně a teď je to upravené ale několik prvích řádků se opakuje! Přečtěte si to! Adula57.

05.11.2010 (20:45) • Adula57 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1191×

Bez mluvení jsem se rozeběhla co nejrychleji, abych mohla řídit. Bohužel Dem byl blíž, takže tam byl rychleji, tudíž bude řídit.

„Sorry, Bells!“ Moc lítosti v tom teda nebylo.

„Tak víš co, Deme? Ty pojedeš na letiště a já cestou zpátky, co ty na to?“

„No jo!“ Jeho lítost mě zraňovala. Ty jeho oči. Umpf… Ten na mě má teda vliv! I když byste si mohli myslet, že jsem do něj zamilovaná, ale ne. Giana je do něj úplný blázen! Já ho beru spíš jako staršího bráchu, místo Emma. Tolik mi chybí! Povzdechla jsem si a šla si sednout na místo spolujezdce.

„Bell? Nebudeš se na mě zlobit?“

„Proč, prosím tě?“

„Protože zpátky nás poveze Felix. Přijede pro nás až k místu. A kdyby bylo potřeba, tak nám pomůže.“

„Nezlobím se na tebe, ale mohl jsi mi to říct dřív!“

„Nemohl, to bys mě potom nepustila na místo řidiče!“

„To máš pravdu, nepustila!“

Oba jsme dostali záchvat smíchu.

„Dobře, už jeď, ať to máme už za sebou!“

„Už jedu!“

Po cestě jsme se pořád smáli a já si ani jednou nevzpomněla, co mě čeká.

Demetri zaparkoval před letištěm a šel pro kufry.

„Tak, Bell, co se děje?“ zeptal se mě, když jsme si sedli na sedačky v letadle. Samozřejmě jsem byla u okna. Co mu mám odpovědět? Že mám strach z mé první mise? Ne, bude si myslet, že jsem zbabělec! Ale co jiného mu mám říct? Měla bych si něco rychle vymyslet! Ale co? Třeba že se mi stýská po Gianě a Heidy a našem nakupování. Nebo po našich lumpárnách. Vážně nevím! Nebo bych mohla říct, že nic. A nebo bych mu mohla říct pravdu. Mám, nemám, mám, nemám, mám, nemám, mám, nemám? Rozhodla jsem se, že mám.

„Bojím se.“ Podíval se na mě výrazem: ,Vážně? To snad ne! Nic to není!‘

„To nic. Já se taky bál, ale potom jsem zjistil, že to nic nebylo. A vidíš teď? Teď to nic není. Spíš se těším, až někoho budu moct zase zabít a pořádně se poperu!“

„Jo, to jo, ale Aro nás sem poslal, protože jsme nejsilnější upíři na světě a je to jen banalita! Ale kvůli téhle banalitě zmizelo několik upírů a lidí!“

Jeho tvář posmutněla. On to věděl, ale nadával to na sobě znát!

„Všimla sis,“ konstatoval tiše.

„Ano, Demetri, já si všimla!“ Jaká ironie?

Proč mi to jednoduše neřekne? Bylo by to jednoduší. Nemusel by přede mnou mít všelijaké tajemství! Mám mu ještě vůbec věřit? Po tom, co mi neříká pravdu? Já mu ji říkám pořád!

Ani nevím proč, ale popadl mě hrozný vztek. Ani ne tak na něho, ale na mě samotnou. Nemůžu ode všech čekat, že mi budou říkat pořád pravdu! Moje dětství nebylo vůbec hezké a já se tak naučila, že lidem nemám věřit ihned, ale mám se s nimi nejdříve poznat a až potom navazovat bližší kontakt! A co já? Já naletěla!

„Víš Bells, není to banalita. Tedy podle mě… Zmizelo tam několik stovek upírů a nikdo se nevrátil, přestože jich bylo tolik, aby se nám dvou, ale hlavně tobě, vyrovnali, tak se nevrátili.“

„Takže on ví, že se už nevrátíme, hlavně aby se jich zbavil?“

„Asi ano. Myslím si to stejný, že nás tam poslal, aby si uchránil prdel, a to doslova.“

„Jo, to jo. Myslíš, že se vrátíme?“

Dlouho se mi díval do očí. Nevím, co tam viděl, možná odhodlání a malou jiskřičku naděje, ale odpověděl mi.

„Myslím si, že ne…“

Po našem rozhovoru jsme se dám už nebavili. Každý jsme se brouzdali ve svých myšlenkách.

I když jsem věděla, že se nevrátím už nikdy ven, tak jsem byla docela klidná. Až na to, že mě naštval Aro, tak, že bych ho roztrhala na milion kousíčků, nechala ho srůst a znovu ho zabila. Cítila jsem, že to zvládnu. Cítila jsem, že to zvládnu i s Demetrim. Jestli se vysvobodím, tak i s ním. Ne sama! Buď s ním, nebo tam taky umřu.

„Cestující, prosíme vás, aby jste se připoutali, budeme přistávat,“ rozeznělo se z mikrofonů, nebo co to bylo. Zapnula jsem si pás, jak řekla ta paní v mikrofonu, a kouskem oka zahlédla, jak se Demetri poutal. Přestože je to pro nás zbytečné, tak musíme zapadnout. Podívala jsem se z okna, zrovna když jsme se dotkli země. Pomalu jsme se začali zvedat a šli k východu.

…

Po vystoupení z letadla a čekání na kufry jsme se dostali na parkoviště, kde na nás čekalo nádherné terénní velké auto. Nastoupili jsme a řidič nám naznačil hlavou poklonu.

„Vítejte. Já se jmenuji John a odvezu vás na místo a potom zpátky do Volttery."

Autor: Adula57, v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Ztracená v osudu - 7. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře