Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Ztracená rodina 2. kapitola - Školní den

19.04.2010 (13:45) • Paes • FanFiction na pokračování • komentováno 2× • zobrazeno 7364×

V duchu jsem se musela sama sobě smát. To je přece jasné, že upíři nebudou adoptovat lidské dítě. Pan Banner mě třídě představil a poslal mě, na místo vedle Edwarda. Sedla jsem si a chtěla jsem být na něho milá, ale když jsem se k němu otočila, rychle jsem si to rozmyslela. Tvářil se jako by ho něco bolelo. V jeho očích jsem vyčetla nenávist, ale i zvědavost.

Zřejmě zjistil, že nejsem obyčejný člověk. Sama dobře vím, že mé srdce tluče rychleji, než normálnímu člověku. Rychle jsem od Edwarda odtrhla pohled, aby si nemyslel, že se mi nějak líbí nebo tak něco. Bohužel pro mě, se mi opravdu líbil. Zajímavé bylo, že jsem si byla jistá topazovou barvou jeho očí, ale když jsem k němu sedla, měl je úplně černé. Možná mě předtím šálil zrak, i když to není moc pravděpodobné, já vidím opravdu dobře.

Dokázala jsem si všimnout každého detailu. Například pan Banner měl špatně sešité sako a toho si všimne jen ten, kdo se na to opravdu zaměří. Já to viděla na první pohled. Taky jsem si všimla, že v první lavici sedí kluk, kterému pravé oko malinko ujíždí do strany. Edward se na mě ani nepodíval a jeho ruce byly po celou hodinu zaťaté v pěst.

Moc jsem nechápala, co proti mně má, možná se ho po hodině zeptám. Zazvonil zvonek, takže se všichni začali balit. Rychle jsem se otočila k Edwardovi, ale on už tam neseděl. Nechápavě jsem se dívala na prázdné místo vedle sebe. Jak to, že jsem si nevšimla, že odešel? Moje reakce jsou rychlejší než u lidí. Zmateně jsem se zvedla a šla k Jess, která mi má ukázat další učebnu, kde mám mít hodinu. Stála u dveří, když jsem k ní přišla. Zjistila jsem, že máme další společnou hodinu.

„Cullenovi si asi nesedla, že? Nic si z toho nedělej, on se s nikým nebaví,“ utěšovala mě. Já měla, ale takový pocit, že ve skutečnosti, z toho má ohromnou radost. Jak jsem zjistila, tak žádnou jinou hodinu nemám s ním společnou. Jen dějepis mám společný s Alicí a Emmetem. Alice připomínala elfa, svojí malou, ale stále půvabnou postavou. Když šla tak to vypadlo, že tančí. Její oči měly topazovou barvu a měla na krátko ostříhané hnědé vlasy.

Emmet vypadal, že má obrovskou sílu. Pod košilí se mu rýsovalo obrovské svalstvo. Kdyby mě praštil, asi by mě to hodně bolelo. Naštěstí v obličeji vypadal velmi mile. Jeho oči měly, taky topazovou barvu. A měl krátké černé vlasy.

Jsem zvědavá, jak bude vypadat Rosalií a Jasper. Když mě spatřili, Emmet vypadal zmateně, ale Alice nevypadala překvapená. Jakoby dopředu věděla, že přijdu. Usmála se na mě a já jí úsměv opětovala. Škola mě docela bavila. Byla jsem asi jediná, kdo dával v hodinách pozor. Někteří mí spolužáci spali, jiní se mezi sebou bavili. Po čtvrté hodině jsme se šli všichni naobědvat.

Už jsem začala mít hlad, nenapadlo mě si vzít sebou svačinu. Jess mě seznámila s Angelou, Erikem a Mikem. Mike mě obletoval a to se Jess nelíbilo. Zřejmě se jí líbil. Já si ho moc nevšímala, abych ji nenaštvala ještě víc, i když nevím proč je naštvaná zrovna na mě.

Angela byla taková tichá a to se mi na ní líbilo. Všimla jsem si, že Cullenovi sedí spolu u posledního stolu. Rosalií byla nádherná. Vypadala jak topmodelka, bez jediné vady na kráse. Měla blonďaté vlasy stažené do culíku. Ale nedokázala jsem si ji představit, jako studentku. Jasper byl hezký, ale hyzdili ho jizvy, které měl snad po celém těle. Vypadal jako by ho někdo hodně pokousal.

Zřejmě lidé ty jizvy neviděli, jinak bych to už věděla od Jess. Nikdo u toho stolu se, ale nemohl rovnat kráse Edwarda. To mě rozčilovalo. Přece se mi nebude líbit, nějaký upír, kterému se bůhví proč nelíbím. Když jsem jedla, snažila jsem se nedívat jejich směrem. Vždy jsem měla pocit, že se na mě dívají, ale když jsem k nim vzhlédla, tak se dívali někam jinam. Trochu mě to rozčilovalo.

Po škole jsem konečně šla ke svému autíčku. Dojela jsem domů a byla jsem nečekaně vyčerpaná. To se mi málokdy stávalo. Uvařila jsem Charliemu večeři, jeho oblíbené lasagne. U večeře se mě vyptával na školu. Vše jsem mu řekla, až na Edwardovo chování.

Taky jsem mu neřekla, že tam chodí pět upírů. To by asi nevydýchal. Dozvěděla jsem se, že zná doktora Cullena osobně, ale jeho ženu ještě neviděl. To, že by to měla být jeho sestra, jsem mu neřekla, aspoň do doby, dokud si tím nebudu stoprocentně jistá. Po večeři jsem šla spát a těšila jsem se na další den.

Jsem ráda za vaše komentáře a budu ještě raději, když mi je tam budete dávat dále. A pokud máte i kritiku taky budu ráda, když mi ji napíšete :)

Autor: Paes (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Ztracená rodina 2. kapitola - Školní den: