Ahoj v této povídce nastane okamžik, který spousta čtenářů této povídky očekávala. Edward si konečně vezme Bellu. Děkuju za každý komentář a doufám, že se povídka bude líbit
18.10.2009 (20:15) • james • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1151×
Svatba
Kráčela pomalu, zvuk jejich lehkých kroků se nesl místnosti. V tu chvíli bych se nejraději rozběhl jí naproti, ale věděl jsem, že musím vydržet. Došla ke mně, obličej skrytý pod závojem.
„Vypadáš nádherně, miláčku.“ Stála tam a vypadala, jako by tam ani nepatřila. Měla nádherné šaty trochu připomínající středovkou módu. Ona nemohla v ničem vypadat špatně. Vše, co vzala na sebe, jí náramně slušelo a svatební šaty ze všeho nejvíce.
„Děkuji, ty taky nevypadáš k zahození.“ Přitom si mě prohlížela.
Aro si odkašlal a obřad začal. Potom pronesl ta slova, která před námi slyšely už tisíce generací lidí před námi a další tisíce je uslyší po nás. Jediné, o co ho Bella požádala, bylo, aby změnil větu: „Dokud vás smrt nerozdělí,“ na vhodnější: „Dokud bude spolu.“ Potom jsem jí nasadil nádherný zlatý prstýnek s 16- ti karátovým diamantem uprostřed a ona mi nasadil daleko menší a pro chlapa přijatelnější verzi prstýnku. Byl to pouze zlatý kroužek.
Potom už jsem jí visel kolem krku a vášnivě jí líbal. Neustále mi polibek vracela a já jí taky. Kdyby někdo z přítomných nezakašlal, já z toho podezříval Marca, líbali bychom se asi celé hodiny.
„Nezapomeň, kde jsme skončili. Potom v tom budeme pokračovat.“ Řekl jsem jí pomalu neslyšně, aby to postřehla jen ona.
Otočili jsme se k obecenstvu a v tu ránu se k nám hrnul celý sál lidí, které Bella pozvala na naši svatbu. Byli tu upíři ze všech koutů světa, spoustě z nich jsem ani nerozuměl, protože jsem neměl ani tušení, jakou řečí to mluví. Když procesí skončilo, odebrali se všichni k pečlivě upravenému stolu, na kterém ležely různě tvarované pochoutky z lidské a zvířecí krve.
Na hostech bylo poznat, že zvířecí krev ještě nikdy neochutnali, a proto je to dost lákalo. Tenhle pocit byl skryt v myšlenkách každého z nich, ale nikdo se neodvažoval ochutnat to jako první. Přiznám se, že i mě to lákalo, a proto jsem se jim stal takovým pokusným králíkem, když jsem vzal pohár se zvířecí krví a pronesl přípitek. Všichni drželi omámeně svoje skleničky a sledovali, jak piju krev, která nepochází z žádného člověka, ale ze zvířete. Potom, když jsem začal pokládat pohár, začali spěšně pít, aby nebylo nic znát. Nikdo neměl ani tušení, že je nemusím ani pozorovat a přitom že vím, jak mají svůj zrak upřený na mě.
Nechutnalo to zle, ale lidská je hold lidská a tahle se jí nemůže chutí rovnat.
„Sleduj sál,“ zašeptal jsem směrem k Belle. Rozhlédla se a já taky. Každý, kdo se bál ochutnat krev z něčeho jiného než ze člověka, nyní držel skleničku s touto tekutinou.
„Proto jsi jí ochutnal?“
„Jo. V jejich myšlenkách byl strach, jako kdybychom jim tu měli podávat něco otráveného, co by je mohlo zničit,“ usmál jsem se a Bella taky.
„Jak ti to chutnalo??“ zeptala se mě Bella.
Váhal jsem s odpovědí. Její myšlenky na mě volaly její pocity: „Špatné to není, ale lidskou to nenahradí. Po zvířecí nejsem nikdy sytá, nikdo se jí nedokáže nasytit jako lidskou.“
„Špatné to nebylo, ale jak říkaly tvoje myšlenky s lidskou je to nesrovnatelné,“ usmál jsem se na ní.
„Zase se mi hrabeš v hlavě??? Víš, že to nemám ráda.“ Hájila svoje myšlenky.
„Promiň, ale tvoje myšlenky úplně ječely, aby je někdo vyslyšel.“ Nahodil jsem takový ten omluvný výraz, který ona tak zbožňovala.
„Miláčku, nastal náš čas. Musíme jít na letiště je daleko.“ Řekl jsem jí a začal se zvedat. Zvedla se pomalu současně se mnou, já ji uchopil do náruče a nadlidskou rychlostí unášel pryč od hostů a mé nové rodiny až nahoru do našich komnat.
„Nechceš mi už konečně říct, kam to jedeme??“ naléhala na mě Bella.
Já jsem ovšem byl neoblomný. „Neřeknu, to je pro tebe překvapení. Snad se ti bude líbit.“ A políbil jsem jí. Zatvářila se uraženě, že jen já můžu vědět, kam se chystáme a ona ne, ale po chvilce jí to přešlo a pokračovala v balení.
Když jsme měli sbaleno, převlékli jsme se a chystali se na dlouho cestu na letiště.
Autor: james (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Zrození - 9. kapitola - Svatba:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!