Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Zrození-2.kapitola: La Push

11253513

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Zrození-2.kapitola: La PushAhoj je tu pokračování příběhu o zrození edwarda Cullena. Tentokrát se podíváme, co se před lety stalo v La Push. Doufám že se bude líbit. Prosím o komentáře, podle toho jak se to bude líbit budu pokračovat

22.06.2009 (20:30) • james • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1390×

La Push

La Push byla pláž nedaleko osady, kde žilo pár lidí v klidu a míru téměř 100 let. To se ale mělo za pár okamžiků změnit. Přitom jakou rychlostí jsem schopen běžet, tam dorazím během deseti sekund a pak se z pokojného života v této osadě, stane místo, kterému se lidé budou vyhýbat po celá staletí. Spousta nic netušících lidí si tu v klídku žila a netušila, že se blíží jejich konec.
Žilo zde pouze pár rodin v pěti barácích. Jmenovali se Clearwaterovi, Blackovi a další, jejichž jména jsem neznal.
Přiblížil jsem se vesnici a zavětřil pach, při kterém jsem měl pocit, že mi do krku nalili roztavené železo. Už jsem se nedokázal ovládat a začal jsem se poddávat svým loveckým schopnostem. Nebylo cesty zpátky. Každým krokem jsem byl své oběti blíž a cítil jejich vůni. Pociťoval jsem žízeň každou částí mého těla a těšil se až ji uhasím.
Když jsem tam přišel, doběhl jsem k nejvzdálenějšímu domku, kde bydleli lidé, které jsem neznal. Měl jsem štěstí, měli otevřené okno. Vlezl jsem dovnitř a ocitl se v nějakém dětském pokoji. Hlasy přicházeli z vedlejší místnosti a někdo směřoval přímo ke mně. Poté co vkročil do místnosti, neměl šanci. Byl to mladý kluk kolem 15, ale na tom mi teď nezáleželo. Jediné, co mě teď zajímalo, bylo ukojit žízeň, vysál jsem ho do poslední kapky. Cítil jsem se o trochu lépe. Pálení o trochu zesláblo, ale pořád bylo velmi silné. Potom jsem v domě našel ještě dvě osoby, otce a matku toho kluka. Víc jich tu zjevně nebydlelo.
Ten samý scénář se zopakoval ještě dvakrát u neznámých lidí. Poté už jsem byl docela sytý. Zbývaly pouze dvě rodiny Clearwaterovi a Blackovi. Každý si řekne, že po takovémto činu by měl člověk pociťovat vinu, ale já to nějak nedokázal. Možná proto že nejsem člověk, možná že to považuji za přirozené, že je to součástí mě, součástí s kterou se budu muset vyrovnávat. Zabíjím proto, abych žil, snažím se nežít proto, abych zabíjel, ale je to teď těžké. Žízeň mě pronásleduje na každém kroku. Jediné štěstí je že se krví nedá opít, jinak bych už byl na mol.
Další na řadě byl dům Clearwaterových. Opět jsem tam vnikl oknem, ale v tomhle domě se stalo něco jiného. Když jsem nasál jejich pach, kromě lahodné čisté horké krve jsem ucítil také štiplavý pach, který mě nutil nakrčit nos. Nevěděl jsem, co to je, ale smrdělo to jako mokrej pes. Všichni byli v jedné místnosti. V krku mě opět začalo pálit, když jsem cítil krev, a proto nebylo na výběr, musel jsem zaútočit, už jsem nemohl déle čekat. Vběhl jsem do místnosti a rychle kousl člověka s typickým zápachem. Padl na zem a už se nehýbal.
,, Edwarde, co to tady vyvádíš,“zeptala se mě Jane Clearwaterová.
Na její otázku jsem nebyl schopen odpovědět, byl jsem uprostřed svého lovu. Místo toho jsem po ní skočil a kousl ji do ruky. V ohromných křečích se svalila k zemi. Poté jsem kousl jejich jedinou dceru. Tak jsem měl jistotu, že mi ani jedna moje svačinka neuteče. Pak jsem je všechny vysál. Byl jsem plný. Už nesnesu ani jednu kapku krve. Poslední rodina bude muset počkat. Pro Blackovi si přijdu příště. Teď byl ale čas k přemýšlení, jedna věc mě zarazila. Jak to, že se Peter Clearwater ani nebránil??? Proč nepadl do křečí stejně jako jeho žena a dcera?? Proč smrděl jinak než oni?? Ani jedna věc z toho mi nebyla jasná. Nikdy předtím jsem se s tím nesetkal, a proto jsem to nyní nechápal. Teď se tím ale nebudu dál zaobírat, mám na to celou věčnost.
Vyšel jsem ven a chystal se odejít, když najednou jsem ucítil něco dalšího. Nebyl to ani pach lidské krve, ani smrad jaký jsem cítil u Clearwatera. Bylo v tom něco jiného. Měl jsem návštěvu, která není lidská, necítím u ní tepat srdce.
Poté jsem se rozběhl směrem, odkud přicházela vůně. Rychle jsem se přibližoval, jelikož návštěva běžela taky. Byl jsem už asi 3 kilometry za La Push, když jsem slyšel zavýt vlka. Bylo to vytí plné nářku. Odkud asi pocházelo???

Autor: james (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Zrození-2.kapitola: La Push:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře