Moje povídka vypráví o Edwardově návratu do Forks, dvanáct let poté co opustil Bellu. Co ve Forks hledá a co tam najde? Čtěte a uvidíte. Je to má první povídka a už pracuji na druhé kapitole. Takže, prosím napište nějakou konstruktivní kritiku, abych věděla, zda tu druhou kapitolu zveřejnit. Děkuji
07.11.2009 (09:30) • Aghathe • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3271×
Zpět ke vzpomínkám
Běžel jsem lesem a mezitím přemítal, co vlastně mě sem vede. Proč, a pro co se sem vracím? Co od toho očekávám? Snažil jsem se sám sobě zodpovědět všechny tyto otázky a mnoho dalších. Ale nedokázal jsem to.
Kolem mě se míhaly stíny stromů, a já jsem začal pociťovat zvláštní melancholii. Tahle místa bývala dřív mým domovem. Vůně stromů, zpěv ptactva, šumění řeky,... To všechno mi připomínalo ji. Zatlačil jsem proud vzpomínek, jež se pokoušely prorazit hráz, kterou jsem si za ty roky těžce vystavěl. Proběhl jsem mezi několika posledními stromy, odrazil se, a vychutnával si let nad korytem řeky. Nejoblíbenější Emmetova zábava, samozřejmě hned po lovu grizzliů. Usmál jsem se pro sebe a lehce dopadl na louku, na druhém břehu řeky. Opět doma. Zde začíná pozemek přiléhající k domu doktora Cullena. Domu, který je již dvanáct let prázdný. Zpomalil jsem a krokem se vydal známou cestou k domu. Vychutnával jsem si přírodu kolem sebe, konečky prstů hladil vysokou trávu, a k mé velké radosti jsem zjistil, že se tu mnoho nezměnilo. Všechno bylo na svém místě, ... přesně jak jsem to tu opustil. Tuhle mou povrchní radost mi překazila myšlenka, která se mi už pár dní snaží vkrást do hlavy. Co se asi změnilo dole ve městě? Tam určitě nezůstalo nic, tak jak jsem to zanechal... Mé kroky ztěžkly, a mraky, které mi ještě před chvílí připadaly nádherně šedé a povědomé, se teď zachmuřily nad mým zoufalstvím. Jako by to nestačilo, z oblohy začaly padat velké kapky a hlučně se rozprskávaly o má ramena. I nebe už nade mnou pláče.
Ale tohle je přece to co jsem chtěl, moje utrpení je nicotné, nedůležité... pokud je šťastná.
Celé roky, den co den, jsem si tuhle větu opakoval, jako modlitbu. Ale už dávno začala moje víra ztrácet na síle. Nemohl jsem si nijak ověřit, zda je to opravdu tak. Nesměl jsem. Dal jsem jí slib, a ve svém neskutečné pýše jsem byl přesvědčen, že jej dokážu dodržet. Už mě nikdy neuvidíš. Bude to jako bych nikdy neexistoval. Jako by to bylo včera... na výraz v Bellině tváři nikdy nezapomenu.
Nevěřila mé zradě, ani urážkám jimiž jsem zesměšnil naší lásku. A její intuice byla samozřejmě správná. Ale byl jsem důsledný a ona snad později uvěřila...
Ponořen do svých ponurých myšlenek, jsem pozvolna došel na pár stovek metrů od domu, zastavil se mezi stromy a pozoroval ho v jeho tiché kráse. Váhavě jsem vykročil ke vchodovým dveřím, ale téměř vzápětí jsem se zarazil a vystřelil jako blesk zpět mezi stromy. Na verandě přede dveřmi sedělo malé děvčátko s dlouhými, čokoládově hnědými vlasy. Jak je možné, že jsem jí necítil?... No, asi jsem se nesoustředil. Vytěsnil jsem ze své hlavy veškerý okolní zvuk a koncetroval se na dívenku. Ne! Už ne! Žádné myšlenky nepřišly a tentokrát jsem už přesně věděl co to znamená.
Proč se mi TOHLE musí stát dvakrát v jediném století? Nechtěl jsem si vážně nic namlouvat, ale první co mě napadlo bylo jen Bella....
Autor: Aghathe, v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Zpět ke vzpomínkám:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!