Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Znovu štěstí? 6. kapitola

Stephenie Meyer


Znovu štěstí? 6. kapitolaPokračování je zde. Prosím, zanechte komentík. Budu Vám Velice vděčná... Vaše R.

6.kapitola

Pohled Belly:

Alice skončila svůj příběh. Poslouchala jsem ji od začátku až dokonce. Čekala, až něco řeknu, ale já jsem si vše přebírala v hlavě. Alice mě pochopila a odešla.

Za chvilku přišla sestra a řekla, že jestli se cítím dobře, mohu odejít. Ani jsem nezaváhala a odebrala jsem se k odchodu. Otevřela jsem dveře.

„Ahoj,“ zaslechla jsem.

Otočila jsem se. Stál tam on. Můj Edward. Po tvářích se mi začaly řinout slzy. Edward ke mně došel a objal mě. Dlouho jsme tam jen tak stáli a vychutnávali si ty okamžiky. Po nějaké době mi slzy téct přestaly a konečně jsem se mu mohla podívat do očí. Do jeho zlatých, nádherných očí. Usmál se na mě pokřiveným úsměvem a já ho rychle zase objala.

„Bello, měli bychom jít,“ řekl.

Vzal mi můj batoh a pomalu jsme odcházeli. Byli jsme oba omluveni, tak jsme do školy nemuseli. Celou cestu ke mně domů jsme mlčeli. Vychutnávali jsme si pocit, že jsme zase spolu. Edward zaparkoval svým volvem před domem. Rychle vystoupil a svou upíří rychlostí mi otevřel dveře. Ze začátku mě to zaskočilo, ale pak už ne. Vystoupila jsem a zamířila k domu. Odemkla jsem a uvedla Edwarda dovnitř. Rozhlížel se na všechny strany. Ano, náš vysněný dům a my byli v něm. Posadil se na pohovku a já vedle něho. Povídali jsem si velice dlouho do noci.

Ráno jsem se vzbudila ve své posteli a byla jsem převlečená. Nejdřív jsem nepochopila jak jsem se sem dostala, ale pak jsem si vzpomněla, že je Edward upír, tudíž nespí. Odnesl mě sem. Vstala jsem a šla do koupelny. Když jsem z koupelny odházela, uslyšela jsem dole hlasy. Šla jsem se do pokoje obléknout a našla jsem na posteli oblečení s malým papírkem vedle.

Obleč si nás.

Natáhla jsem všechny věci na sebe, popadla batoh a šla se podívat dolů, co se tam děje. Zdálo se, že všechno se odehrává v kuchyni. Postavila jsem batoh na zem a vydala se tedy do kuchyně. U sporáku byl Ed a zdálo se, že se pokouší vařit. Vedle něho Alice, která si něco mumlala.

„Dobré ráno,“ řekl Edward a Alice jen kývla hlavou.

„Připravujeme ti snídani, snad ti bude chutnat“ A otočil se zpět k plotně.

Asi za pět minut mi Edward s Alice dali talíř s palačinkami a džus. Poděkovala jsem a pustila se do toho. Oba mě pozorovali.

„Je to skvělé,“ usmála jsem se na ně.

Zdá se, že si oddychli. Edward si sedl ke mně a Alice odešla. Když jsem dojedla, vzpomněla jsem si na oblečení, co mám na sobě.

„Kdo mi to tam dal?“ zeptala jsem se.

„Alice, to víš, ona je maniak do nakupování,“ řekl a pousmál se.

Dál jsem to neřešila. Koukla jsem se na hodinky. Akorát byl čas jít do školy. Zamířili jsme k autům. Edward mi nabídl, že mě sveze a já souhlasila. Své autíčko mi včera přivezla Alice. Alespoň to tvrdil Ed. Nasedli jsme do auta a rozjeli se směr škola.

Pohled Edwarda:

Povídali jsme si opravdu dlouho do noci. Nemohl jsem se nabažit její vůně a i jí samotné. Z celého vyprávění byla tak unavená, že mi usnula na rameni. Pomalu jsem ji vzal do náruče a vydal se nahoru k ní do pokoje. Hádal jsem, že tam bude mít svůj pokoj, jelikož její vůně byla čím dál silnější. Otevřel jsem dveře a pomalu ji dal do postele. V okně se objevila Alice.

„Jen ji převléknu.“ Kývla.

Odešel jsem dolů, pořádně se porozhlédnout po domě. Divil jsem se, nezapomněla na mě. A já se radoval. Sestry ze sirotčince jí koupily dům, ten, co jsme si tak vysnili. Alici po chvilce skončila a já se odebral ji pozorovat. Sedl jsem si k ní do křesla a pozoroval ji. Tak krásně spala. Důkladně jsem si ji prohlížel a nemohl jsem se nabažit.

Noc se vyhoupla do dne a já se odebral do kuchyně, abych pro ni připravil snídani. Alice už v kuchyni čekala. Bavili jsme se, co bude dál. Slyšel jsem svým upířím sluchem, jak se Bella vzbudila, slyšel jsem sprchu a také její dech. Pomalu se oblékala a šla k nám.

„Dobré ráno,“ řekl jsem jí.

„Připravujeme ti snídani, snad ti bude chutnat,“ řekl jsem a otočil jsem se zpět k plotně.

Asi tak za pět minut jsem k ní postavil talíř s palačinkami a Alice džus. Čekali jsme na její reakci.

„Je to skvělé,“ usmála se na nás.

Oddychli jsme si. Sedl jsem si k ní a Alice šla domů. Chvílemi jsem ji pozoroval. Když dojedla, umyl jsem talíř.

„Kdo mi to tam dal?“ zeptala se a ukázala na své oblečení.

„Alice, to víš, ona je maniak do nakupování,“ řekl jsem a pousmál jsem se.

Zdálo se, že to už nechce řešit. Podívala se na hodinky. Akorát byl čas jet do školy. Odebrali jsme se tedy k autům. Nabídl jsem jí, že ji svezu. Souhlasila. Nasedli jsme a vyjeli směr škola.




Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Znovu štěstí? 6. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!