Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Znovu štěstí? 3.kapitola

Breaking Dawn and Hunger Games

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Znovu štěstí? 3.kapitolaAhooj. Další pokračování. Musela jsem kapitolu prodloužit. Tak si to užijte a děkuji za komentíky.. pp Vaše R.

06.09.2009 (09:00) • renculinek • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1053×

3.kapitola

 

 

Pohled Belly:

 

Za ten týden jsem toho stihla hodně moc. Dokoupila jsem si nějaké věci do domu. Také jsem si koupila pár věcí, především auto. Lamborghini. To starý jsem poslala zpátky do sirotčince, aby ho dali jinému člověku. Našla jsem si práci. Pracovala jsem v restauraci u Weberových. S jejich dcerou Angelou jsme si hned padli do oka. Budeme spolu chodit na stejnou školu a i do stejné třídy. Byla jsem ráda, že jsem někoho potkala s kým budu chodit do školy. Slíbila mi, že mi ve škole všechno ukáže. Za ten týden jsem měla docela dobrou sumu peněz. Weberoví byli bohatí. Naštěstí Angela se jako bohatá nechová. Ona mi totiž přidala peníze na Lamborghini. Já sama bych si ho dovolit nemohla, ale jak jsme se s Angelou více poznali a ona uviděla moje auto ihned řekla, že musím mít Lamborghini. Sehnala auto prý levně. Radši jsem se ani neptala za kolik. Hlavně jsem auto odmítala, ale pak jsem se přesvědčit nechala.

Týden uběhl jako voda a je pondělí ráno. Čas do nové školy. Vůbec se mi tam nechtělo už kvůli autu. Bůh ví co si budou říkat. Na Eda jsem úplně nezapomněla, jen jsem na něj myslela míń než obvykle. Byla jsem také šťastná. Byla jsem  ráda, že jsem Angelu potkala, je to moje nejlepší kamarádka. Začala jsem se věnovat snídani a vyhnala myšlenky z hlavy, abych školu vůbec stihla s Angelou jsme měli sraz v 8:30 před mým domem. Dojedla jsem a podívala se na hodiny. Správný čas vyrazit. Vzala jsem batoh, bundu a šla ke svému autíčku, Angela na mě před domem čekala se svým Mustangem. Zamávala na mě nasedla a čekala až vyjedu z garáže. Batoh jsem hodila na stranu spolujezdce a vyrazila z garáže. S Angelou jsme si dali závod kdo do školy nejrychleji dojede. Samozřejmě byla první ona, jelikož jsem se tu moc ještě nevyznala. Zaparkovali jsme vedle sebe. Když jsme vystoupila z auta všechny pohledy se otočili ke mně a já zrudla. Angela mě chytila za ruku a táhla mě do školy. Nejdříve jsem šla do sekretariátu pro nějaké papíry. Když sem vycházela zachytila mě Angela a podívala se mi do rozvrhu co mám první za hodinu. Dějepis. Byli jsme na tom stejně, vyšli jsme k učebně číslo 232.

 

Celý den proběhl takřka v klidu. Poznala jsem spoustu lidí. Erika, Jacoba, Jessicu a Mika. Byli všichni také z bohatých rodin, ale nikdo si na nic nehrál všichni ve škole si byli rovni. Tedy až na Jessicu ta byla opravdu až moc zhýčkaná od prvního pohledu se mi nezdála. Moc jsem si jí nezamilovala, tak jako ona mě. Ale co se dá dělat. Stejně tu budu jenom rok a za tak krátkou chvilku si na ní zvyknu jako ostatně na všechno. Kluci si mě všímali až moc a to Jessicu štvalo, jelikož si nevšímali jí. Mě to bylo vcelku ukradený. Moc jsem si jich nevšímala, proč taky já už žádného nechtěla. Můj jediný kluk byl Ed a tak to navždy zůstane. Možná by to tak nechtěl, ale já to tak chtěla.

 

Seděli jsme v jídelně. Jídlo tady měli docela dobré, pravda je, že v sirotčinci ho měli lepší, ale na to si rychle zvyknu. Jak jinak. Přestávka na oběd pomalu končila a s Angelou jsme šli na další hodinu. Zbytek školy utekl takřka rychle. Bez problémů. Domů jsem už jela sama ve svém autíčku, jelikož Angela jsi musela ještě něco zařídit. Jela jsem vcelku rychle. Žádné policejní auto mě nezastavilo a byla jsem opravdu ráda. Nechtěla jsem mít problémy hned na začátku. Dojela jsem k domu kde na mě čekala pošta. Byli tam nějaké reklamy a taky dopis od sirotčince, že mi děkují, že jsem auto vrátila, že jim docházejí peníze a, že je období kdy odchází více lidí než obvykle. Atd, atd… Byla jsem docela unavená, šla jsem do kuchyně se napít, potom jsem zašla do svého pokoje se převléknout do něčeho pohodlnějšího. Začala jsem si dělat úkoly. Po dodělání úkolů jsem se podívala na budík – 22:10. Doprčič! Už je pozdě. Musím si jít lehnout a tak se taky stalo. Zdálo se mi o mě a o Edovi jak spolu ležíme na nějaké louce mezi květinami. Začne svítit slunce a on se rozzáří…

Autor: renculinek, v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Znovu štěstí? 3.kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře