Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Změna životů - Kapitola 24 - Večeře

Cosmopolis

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Změna životů - Kapitola 24 - VečeřeTak další dílek.Mockrát děkuju za vaše komentáře,které mě povzbuzují k dalšímu psaní...děkuju a zase čekám na komentáře a kritiku :-):-):-)

08.08.2009 (15:00) • Marianne • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1855×

Z pohledu Belly:

Byla to nádhera, vůbec se to slovy nedalo popsat. Byli jsme na zahradě, hned za domem. A po celé zahradě byli rozestavěné svíčky, přesně tak aby osvětlili každý kousek. Nejvíc svíček bylo podél stolu s židlemi a také u velké houpačky. Na stolu byl velký svícen a bylo slavnostně prostřeno. Bylo to něco úžasného….

Edward mě za ruku dovedl až ke stolu, kde mi podržel židli a když jsem si sedla tak mě přisunul ke stolu. Myslela jsem že si sedne naproti mně, ale on pouze s úsměvem řekl „ Dneska budu krásná paní vaši obsluhou já. Je to pro mě velká čest. „

Pak přešel skoro až ke dveřím, kde byla na stolku malá hifi věž. Zapnul ji a celou zahradou prostupovala krásná melodie. Tou melodií byla má ukolébavka, ta kterou pro mě složil. Během chvilky byl zpátky i s podnosem na jídlo. Nejdřív mi nalil z džbánu pití, vybral pro mě pití velmi známé. Byla to chlazené Coca Cola . Výjimečné pití stejně jako on. Pak mi začal servírovat jídlo, nejspíš ho pro mě dokonce i uvařil. A hádejte co uvařil?

Uvařil moje oblíbené houbové ravioli, naše první společné jídlo. Všechno tomu bylo tak podobné. Opět jsem byla člověk a on byl upír. Opět jsme byli zde pouze my dva. Až na to že ted jsme byli skoro ve válce proti nejmocnějšímu upířímu rodu. V tom to bylo odlišné.

Ochutnala jsem ravioli, a byly výborné. Musím uznat že můj manžel je výborný kuchař, nejspíš zase sledoval kuchařský kanál. Edward po celou dobu, kdy jsem jedla, tak pouze seděl, usmíval se a pozoroval mě. Trochu rychleji jsem to dojedla, a znenadání stál nade mnou a hned mi bral talíř. Místo prázdného talíře, který zmizel, tak před mě postavil ještě talíř s dezertem. Bylo to tiramisu, a vypadalo to krásně. A ještě lépe to chutnalo. Když jsem dojedla dezert tak jsem byla doslova přecpaná. I kdybych chtěla tak bych již nic nesnědla, a naštěstí žádné jídlo již nebylo. Ještě než se Edward vrátil, tak jsem potichu došla ke dveřím, kde jsem se schovala a čekala na něj. Jen co vyšel, tak jsem se mu pověsila kolem krku a dala jsem mu velkou pusu, ale jenom na tvář. Ještě jsem k tomu dodala že ta pusa patří kuchaři a mé obsluze za dnešní úžasnou večeři. Edward mě opět vzal do náruče a přesunuli jsme se na houpačku. Sednul si a já jsem si lehla, hlavu jsem měla u něj na klíně. Pomalu jsme se houpali a pozorovali hvězdy. Hvězdy které jsou nekonečné, a které tu jsou s námi celou věčnost.

Vůbec nevím jak dlouho jsme tam jenom seděli a houpali se. Pak se Edward odtáhl a řekl mi že má pro mě ještě jedno překvapení, prý už poslední. Zase mi dal šátek přes oči a tentokrát mě vedl za ruku. Vešli jsem do domu a pak jsme se zastavili. Chvíli čekal, ale nakonec mě vzal do náruče a vyběhl se mnou schody. Vrátil mě zpátky na zem a rozvázal mi šátek…..

Když jsem konečně mohla vidět, tak byli přede mnou dveře. Teda vlastně se jednalo o dveře do mé nové ložnice. Edward se usmál a do ruky mi vložil zlatý klíč, klíč od mé, od naši ložnice. Klíč jsem dala do zámku a odemkla jsem. To co mě tam čekalo bylo nádherné. Vůbec bych to tady nepoznala. Šedý strop, modré stěny na kterých byli motýlci. Celému pokoji vévodila velká postel s nebesy. Po pokoji byli rozmístěny svíčky a po zemi poházené okvětní lístky růží. Vypadalo to opravdu kouzelně, pokoj jak pro princeznu. Jako poděkování jsem dlouze políbila Edwarda. Chtěla jsem ještě pokračovat, ale on se trochu odtáhl. Komentoval to tím že jsem prý unavená a měla bych si jít lehnout. Tak jsem se otočila a zamířila jsem si to do koupelny. Dneska jsem se jenom osprchovala, ale když jsem měla kolem sebe obmotaný ručník, tak jsem si všimla že jsem si zapomněla pyžamo ve skříni v pokoji. No co, tak tam půjdu jenom v ručníku. Co by se asi tak mohlo stát….bohužel nic, nechce mi ublížit…..

Vešla jsem do pokoje a Edward zase stál u okna a pozoroval hvězdy. Něco zrovna chtěl říct, ale když se otočil a viděl mě, tak se nezmohl ani na jedno slovo. Pouze na mě koukal a v očích jsem mu viděla touhu. Sebrala jsem všechnu odvahu a došla jsem k němu. Dlouze jsem ho políbila a již jsem si myslela že se odtáhne, když v tom se také zapojil. Obtočil mi jednu ruku kolem boků a druhou mi začal jezdit po zádech. Já jsem mu dala ruce za krk a vášnivě jsme se líbali. Ani jsem si toho nevšimla a již jsem ležela na posteli. On byl nad mnou a díval se mi do očí. Zase jsme se začali líbat a já jsem mu rozepínala knoflíčky od košile, když jsem s tím byla hotová tak jsem mu ji celou sundala. Byl nádherný, ale to jsem už věděla dávno. Začala jsem ho hladit, stejne jako on mě. Pak přišli na řadu kalhoty, které nakonec ze sebe strhl. Když si všiml že je to trochu nefér, tak ze mě doslova strhl ručník. Cáry z ručníku skončili v koutě místnosti. Začal mě hladit po celém těle a pak ze sebe sundal poslední kousek oblečení. Když už jsme to nemohli vydržet, tak nastal ten krásný okamžik. Stali jsme se jedním tělem……

Bylo to krásné, stejně jako celý dnešní večer. Ještě chvíli jsme ležela v Edwardově náruči a ještě jsem to oddychovala. Dnes toho bylo hodně, a docela jsem byla unavená. Edward mě přikryl dekou a pak jsem již nevnímala. Vydala jsem se do říše snů, i když tenhle den vypadal spíš taky jako sen…..

Ráno mě probudili první sluneční paprsky. A první co jsem uviděla byl jeho pokřivený úsměv a jak mě se zájmem pozoruje. Taky byl štastný, stejně jako já. Ležela jsem na jeho hrudi a pouze jsem měla přes záda přehozenou lehkou deku. Aby mi nebyla zima. My jsme nepotřebovali slova a věty, abychom vyjádřili to co právě cítíme. Pouze jsem se navzájem dívali do očí a nic jiného jsme nevnímali…..

Teda až do té doby než bouchli domovní dveře. Edward se chtěl již zvednout, ale já jsem mu to nedovolila. Nejspíš to byl pouze vítr, nic jiného. Přeci kdo jiný by se chtěl dostat do našeho domu. Právě to byla ta chyba, a až pozdě jsme si to uvědomili…

V podstatě jsme si to uvědomili až když se otevřeli dveře do naši ložnice. Otevřeli se dveře a v nich stál…….

Autor: Marianne (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Změna životů - Kapitola 24 - Večeře:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře