Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Změna životů - Kapitola 10 - Polibek

Viktorie-barbie 25

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Změna životů - Kapitola 10 - PolibekTak dalši kapitolka.Opet mockrat dekuji za komentare a tato kapitolka se jmenuje Polibek. Hadejte asi ci? Bohuzel Edward sem jeste nedorazil takze,to bude asi Jaspera a Alice :-)

15.06.2009 (16:00) • Marianne • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1816×

Z pohledu Jaspera:

Docela jsem se začal bát co se s ní děje že je v té koupelně tak dlouho. Sice jsem ji skoro neznal, setkal jsem se ní poprvé, ale něco hodně velkého mě k ní poutalo. Co když je pravda to co říkala Bella, že jsme přišli o svou minulost? A právě součástí té minulosti byla prý ona.

Ještě chvilku počkám a pak za ní půjdu, co když se jí něco stalo. Ani bych se jí nedivil kdyby nebyla v pořádku, vždyt všechno co prožila to by i upíra dovedlo do šílenství.

Už jsem se chtěl zdvihnout z křesla, a jít tam, když se otevřeli dveře z koupelny.

Připadal jsem si jak kdybych byl v nebi a v těch dveří stál krásný anděl, ba ne ona je mnohem krásnější než anděl. Už předtím byla krásná, ale ted stojí přede mnou pouze v ručníku obmotaném kolem těla, má krásné alabastrové tělo. Její vlasy jsou krátké a rozčepýřené do všech stran. A ten obličej, krásně plné rudé rty, malinký nos, pouze oči byli temné...

Nevím jak dlouho jsem tam stál a jenom se díval na to nejkrásnější stvoření na světě.

A pak jsem slyšel ten nejkrásnější zvuk, konečně promluvila.....

 

Z pohledu Alice:

Tak jsem konečně nabrala dost odvahy a otevřela jsem dveře. Ani jsem si neuvědomila že jsem pouze v ručníku, kdybych byla člověk tak bych určitě byla rudá až za uši. Ale naštěstí nejsem, nejdřív jsem se dívala do země, detailně jsem pozorovala béžový koberec. A pak jsem konečně odhodlaně zvedla hlavu a podívala jsem se po místnosti.

Kousek on okna, před křeslem tam stál. Venku již začínalo svítat a on vypadal tak nádherně.

Dokonce byl krásnější než tenkrát, než v mé vizi. V podstatě by se to co jsem viděla dalo nazvat vizí, co jiného to bylo.

Pouze tam stál, a díval se na mě....Ne to není možný, jak by se někdo tak krásný jako on mohl dívat na mě. Musela jsem se otočit, ale za mnou nikdo nebyl, třeba mě pouze sleduje, protože se mě bojí. Něco tak nádherného by si mě všimnout nemohlo.

Sebrala jsem všechnu odvahu, a prolomila jsem to ticho. Řekla jsem první větu co mě napadla a to byla: " Kde mám oblečení? "  To snad není možný že jsem zrovna jemu řekla takovou blbost, ne budu to muset napravit. On mezitím přešel ke skříni a vyndal malou hromádku a rychle zmizel z ložnice a zavřel za sebou dveře.

Jak odešel tak jsem si připadala tak sama. Rychle jsem se oblékla, nějak jsem ani nevnímala co to bylo za oblečení. Chtěla jsem být co nejrychleji opět s ním. V místnosti bylo zrcadlo a tak jsem k němu došlo. V zrcadle byl odraz krásné dívky, která měla na sobě černé jeany, bílé tričko a k tomu ještě černou elegantní mikinu, musím uznat že to byla dobrá kombinace. Docela se to podobalo tomu co měl on, taky měl jeany a bílou mikinu. Aspon se k sobě budeme hodit, ještě jednou jsem se zkontrolovala a rychle jsem běžela a otevřela dveře.

Už stál přede dveřmi a čekal. Tak a ted jsem konečně řekla větu kterou jsem původně chtěla:

„ Víš, nejspíš si musíme promluvit! "

On se pouze na mě usmál a řekl: " Nejspíš by to nebyl dobrý nápad mluvit s prázdným žaludkem. Zajdeme si na lov a pak se mě můžeš zeptat na co budeš chtít. "

Přikývla jsem a vydala jsem se s ním ven, musím uznat že jsem se opravdu cítila tak slabě, ani nevím kdy jsem byla naposledy lovit...

 

Venku jsme už byli něco přes dvě hodiny, nevím proč ale pořád jsem nebyla sytá. Naposledy jsem se napila, už jsem to ani nepočítala kolik jsem toho vypila. Naštěstí zdejší lesy byli plné zvěře, takže jsem žádný druh neohrozila...

Když viděl že jsem skončila tak ke mně došel, usmál se a řekl: " Musím uznat že jsem zatím neviděl tak hladového upíra. Pochutnala sis? "

Já jsem se na něj podívala trochu uraženě a pak jsem řekla: " Musím ti sdělit že jsem si opravdu pochutnala, ale abych to aspon trochu vyběhala tak co si dát takovej menší závod. Vsad se že tě porazím. "

Já už jsem opravdu z těch jeho pohledů a úsměvů nemohla. Opět jsem se na něj dívala, a on s úsměvem odpověděl: " Tak dobře dáme si závod, ale co cena pro vítěze? "

Tak jsem navrhla že vítěz může jít první do koupelny a co nejrychleji jsem se rozeběhla.

Přece jsem chtěla být v koupelně první....

 

Z pohledu Jaspera:

Běžel jsem docela rychle, ale stejnak jsem ji chtěl nechat zvítězit. Už jsme běželi docela dlouho a tak jsem si teprve ted uvědomil že jsme nestanovili kde je cíl. Zrychlil jsem abych ji dohonil a napadl mě dost bláznivej nápad. Ani nevím kde se to ve mně bere, když jsem s ní jsem tak veselejší. Tak jiný....

Byl jsem jenom kousek za ní,napnul jsem se a skočil jsem....

V letu jsem ji chytil a nechtěl jsem ji pustit, spadl jsem s ní do trávy, a ona ležela pode mnou..

Byla tak krásná, její oči byli krásně zlaté a jak sluneční paprsky dopadali na její tvář tak byla ještě krásnější. I přes všechny obavy jsem se překonal a konečně jsem ji políbil.

Bál jsem se že se odtáhne, ale ne. Ona mě začala líbat ještě vášnivěji, byl to tak nádherný pocit.

Vůbec jsem nechtěl skončit, ale ovládl jsem se a pomalu se od ní odtáhl. Lehl jsem si vedle ní a pozoroval jsem ji. Dívali jsem se na sebe, dívali jsem se každý tomu druhému do očí. Nemohl jsem od jejích očí odtrhnout, připadalo mi to jako kdybychom si všechny věty, sdělovali pouze našim pohledem...

Ani jsem nemohl uvěřit tomu že už zde ležíme několik hodin, už se začalo stmívat, tak jsem musel, i když jsem nechtěl náš oční kontakt přerušit. Vstal jsem  a ona se pořád nechtěla zvedat , vzal jsem ji tedy do své náruče, opět se nebránila, chytla mě kolem krku a krátce mě políbila. A rozeběhl jsem se s ní směrem k hotelu.

Když jsem byl před hotelem, tak jsem si uvědomil pár věcí:

1.Ona byla a je součástí mého života

2.Bez ní bych už žít nemohl

3.A já ji miluji, jen doufám že ona i mě

Tak jsme již konečně byli zpět v apartmá. Nechal jsem ji at jde do koupelny, když vyhrála a já jsem mezitím zavolal Belle. Domluvil jsem se s ní, at přijde až zítra ráno. Nejdřív si musím s Alice promluvit. Jen doufám že s námi Alice zůstane, nedovedu si představit život bez ní.

A zvlášt ted, když si začínám vzpomínat na naše společně strávené chvíle. Jen Já a moje Alice...

Autor: Marianne (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Změna životů - Kapitola 10 - Polibek:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře