Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Změna je (ne)život! 3.kapitola

Ztracené srdce

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Změna je (ne)život! 3.kapitolaDalší pokráčko Změny (ne)života. Kapitolka se jmenuje - Příběh č.2 Prosím o komentíky, kritiku o cokoli :D

14.08.2009 (21:00) • Nikysek17 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 918×

Ale když jsem si každého prohlížel podrobněji, uchvátili mě jejich oči. Všechny tak temné, plné touhy...

,,vítejte, drazí návštěvníci“ Vítal nás ten muž na trůnu. Vypadal jako přízrak stou jeho papírovou kůží a bledostí. Měl černé vlasy, které mu spadali až k ramenům a též na mě upíral ten temný pohled. Nikdo z nás tehdy nebyl schopen mluvit. Všichni jsme se báli toho co přijde.“ Na chvíli se odmlčel a ponořil se do svých myšlenek kam já bohužel přístup nemám. Kdyby tu byl Edward tak by si to mohl přečíst a pak mi to říct. Jenže já jsem zbaběle utekla s mou tvrdohlavostí. Měla bych se vrátit. Budou mít strach.

,,No a pak se okolo nás objevili další jeho stoupenci. Objevili se z ničeho nic jako přízraky vystupovali z tmy – z temnoty. Pomalu přistupovali k nám blíž a toužebně si nás prohlíželi.

Jenže ten nejvyšší ten co seděl na trůnu náhle vstal a přiběhl ke mě tak rychle, že jsem to nezpozoroval. Stoupl si ke mě a chytl mě za ruku. Zavřel oči a náhle bylo ticho. Vyjeveně jsem na všechny zíral a snažil se pochopit co se děje. Pak se mě pustil, usmíval se na mě a v očích měl přátelskost.. Nevím proč, ale pocítil jsem k němu náklonnost. Jako k bratrovi.

,,Ty jsi vyvázl“ Řekl radostně. ,,Ostatní si můžete nechat“

,,Prosím?“ Snažil jsem se aby můj hlas vyzněl vyrovnaně, ale pochybuji o tom.

,,Pojď se mnou“ A pokynul mi rukou k velkým, dřevěným dveřím na opačné straně místnosti.

Bez váhání jsem šel za ním a jak se dveře za námi zavřeli, uslyšel jsem křik, při kterém tuhne krev v žilách. Šli jsem po točitých schodech nahoru do věže. Nebyly tam okna, takže jsem neviděl na krok. Náhle se přede mnou objevilo světlo ze dveří a já do nich vstoupil.

Čekal tam na mě. Seděl za stolem a usmíval se.

,,Ani nevíš, jak dlouho jsem na tohle čekal, chlapče. Jsem Aro“ Vyšel mi naproti a podával mi ruku. Když se naše ruce dotkli pocítil jsem chlad a jeho ruka byla tak tvrdá. Jako kámen.

,,Moc se mi líbíš a proto nejsi teď  mrtví tam dole s ostatními z tvého druhu, chci z tebe udělat bytost jako jsme my. Máš slušný potenciál podle toho co jsi zažil a budeš dobrý upír“

Nějak jsme tenkrát nevnímal co říkal ,,Upír?“ Zašeptal jsem pobaveně.

,,Myslíš si snad, že vtipkuji“ Řekl zcela vážně. A něco v jeho tváři mě přimělo mu věřit.

,,Takže upíři existují“ Řekl jsem vážně.

,,Nevěříš mi vidím to na tobě, ale nejsi první kdo nevěří. Dnes tě proměním a bude z tebe můj nejlepší člověk, budeš jako můj bratr“ Pak nastala proměna a ze mě je teď tohle. Poslal mě za tvojí rodinou abych doručil vzkaz, jenže mě přepadla žíznivost a já prostě musel“ Odmlčel se a já vlastně zažila jeho nejdelší povídání. Bylo mi Mika líto. Je to dobrý ,,člověk“.

,,Jak se jmenuješ“ Vyhrkla jsem bez váhání.

,,Mike Volltury“ Řekl ostražitě.

,, Přidal ses k Arovi“ Konstatovala jsem.

,,Já jsem se k němu nepřidal, proměnil mě a já mám v žilách jeho jed. Jsme jako příbuzní“

Bránil ho jako rodinu, kterou navždy ztratil.

,,Promiň já už budu muset jít, odešla jsme z domu trochu uspěchaně“ Obcházela jsem to .

,,Neříkej, že si utekla, tomu se nepodobáš“ Dobíral si mě posměšně.

,, Ha ha vtipný, ale Edward bude mít o mě strach“ Vysvětlovala jsem mu.

,,Aha, takže jste spolu pořád“ Řekl zasmušile.

,,Ano a jsem šťastná. Lepší osud jsem si nemohl přát“ Řekla jsem vesele

Mike nic neříkal a sbíral se ze země a pak mi podal pomocnou ruku.

,,Nechci abys byl smutný“ Řekla jsem a poodstoupila ,,Tomu se vážně nepodobáš“

,,Tak můžu s tebou? Abych předal ten vzkaz a chci si tě ještě užít než zase odjedu“ Řekl a na konci se mu proměnil hlas ve veselejší.

,,Jistě pojď“ A rozběhla jsem se do lesa mojí normální rychlostí. V tu ránu byl u mě a běžel vedle. ,,Jsi rychlá, ty by ses Arovi líbila“ řekl, ale já to ignorovala. To přijel jen proto, abych se přidala k Vollturiovým? Ani náhodou.

Dorazili jsme k domu a otevřela dveře.

Autor: Nikysek17 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Změna je (ne)život! 3.kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře