Isabella se vrací ke svému otci do Forks.
Jenže co když je všechno uplně jiné, než se zdá?
Jaké tajemství skrývá její otec Charlie?
29.05.2011 (16:15) • Terezinka • FanFiction na pokračování • komentováno 14× • zobrazeno 1697×
1. kapitola
Stála jsem před domem a čekala, až Charlie zamkne auto a spolu s mými věcmi odemkne „můj nový domov".
„Bells, klíče jsou pod květináčem. Jako vždy." Zasmál se a já zčervenala nad svou tupostí. To mi mohlo dojít, ušklíbla jsem se a natáhla se po květináči s mými oblíbenými kaktusy. Zvedla jsem klíč a nervózně jsem koukla po Charliem, který se ke mně blížil. Odhodlaně jsem strčila klíč do klíční dírky a otočila jsem. Než jsem se nadála, Charlie šáhl po klice a otevřel.
„Pojď dál, jen málo se toho tady změnilo, tak snad se rychle zabydlíš." Vstoupila jsem do potemnělé chodby, kde na mě z každé strany stěny koukaly moje fotky z vánoc a besídek.
„Máš to tu pěkné, tati". Usmála jsem se na něho a on mi úsměv opětoval.
„Není to tu moc extra, mám tu jen to, co doopravdy potřebuju." Pokrčil rameny a zamířil k obývacímu pokoji. Já ho následovala, abych si připomněla své dávné dětství. Béžová pohovka byla na svém místě, stůl s televizí před ní. Na stole byly rozhozené plechovky od piva a nedojedené sendviče z večerů, kdy se hraje fotbal do noci. Vzala jsem je a odnesla do kuchyně vyhodit. Stará, oprýskaná kuchyňská linka, byla tipla bych, natřená naposledy před 18-ti lety, tedy v té době, když se mamka a táta vzali.
V tu chvíli mi přejel mráz po zádech. Co bude s mým pokojem? Vybavila jsem si pokoj z dob, kdy jsem tu jezdila každé prázdniny. Růžové stěny, bílý nábytek, panenky všude kam se podívám… Zatnula jsem pěsti a bez váhání vyběhla na horu, ujistit se o opaku. Můj pokoj a menší koupelku dělila od sebe úzká chodbička. Doplížila jsem se ke dveřím, na kterých bylo jasně napsané mým škrabopisem: Majetek Belly! Nevstupovat! Ještě z dob, když jsem si hrála na mořskou pannu a nechtěla být rušena.
Dveře už byly otevřené a já pomalu vcházela. Bylo to nad mé očekávání. Světle modré zdi, dřevěná postel s vínovým povlečením, v rohu vysoké zrcadlo, u okna psací stůl s notebookem a s velkou skříní po boku.
„Aspoň tohle se zdá být v pořádku,“ řekla jsem téměř neslyšně. Bez rozmyslů jsem se natáhla na postel a skoro okamžitě jsem usnula. Probudil mě až Charlie, který na mě ze spoda volal.
„Bells, máme návštěvu.“ Já jen něco zamumlala a podívala jsem se do zrcadla, jak mé hnědé vlasy vypadají po prospaném odpoledni. Rychle jsem z tašky vyhrabala hřeben, ale mé nezkrotné vlny se za žádných okolností nechtěly vrátit do původního stavu.
„Kašlu na to.“ Hodila jsem hřeben na postel a vlasy jsem si stáhla do culíku. Naposledy jsem se mrkla na tu osobu, co vypadala jako já, a seběhla jsem dolů. Neznámý hlas se ozýval z obývacího pokoje.
Vešla jsem a mé oči rovnou zamířily na osobu, která seděla Charliemu po levici.
Byla tak krásná.
Měla nezvykle bílou barvu pleti, bledší než mám já, a to je už co říct.
Karamelové vlasy ji spadaly pod ramena a točily se do nádherných prstýnků.
Můj pohled mi sjel k jejím očím. Nikdy v životě jsem neviděla žlutou barvu duhovky.
Žena, co nám seděla na pohovce, se mohla rovnat světovým modelkám a chlubit se dokonalou postavou.
A až teď jsem si uvědomila, že Charlie je stejný jako ona…
„Bells,“ začal opatrně otec, „tohle je moje nová žena.“
Autor: Terezinka, v rubrice: FanFiction na pokračování

Diskuse pro článek Zlomky času 1. kapitola:
Pááááni!!
Tak to je .. perfektní! To jako, že je Charlie upír a má ženu upírku??
a kdo to je?? Já jsem strašně nedočkavej člověk
Musíš napsat rychle další! já chci vědět, kdo to je!!
Ten nápad se mi strašně líbí a Charlie to nebude mít jednoduchý... vždyť je Bella nemotorná a může se kdykoli říznout a pak... Nenechej nás dlouho čekat!!
joj... tak to je dobrý! určitě pokračuj, jestli ne, tak si mě nepřej...
takže rychle pokračuj dál
wow! pokráčko prosím!
Neotřelé a dobře napsané, rychle další.
uau tak to je pecka honem dalsiiiii
Počkej, takže Charlie je upír, když má být stejný jako ona?? Jestli jo, tak mě snad picne. Musím říct, že se mi zatím povídka líbí.
Bylo to ale docela krátké, ale jinak fajn. A jsem samozřejmě zvědavá, kdo je ta záhadná, upíří žena.
Vidím taky, že máš problém s gramatikou. Nejsem sice na seznamu korektorů, ale kdybys potřebovala pomoct, což nejspíš budeš, tak se mi, jestli budeš chtít, můžeš ozvat, ráda pomůžu.
Potom jsem se dívala na tvůj profil a zjistila jsem, že si ze Vsetína. To si asi člověk, který je nejblíž mého bydliště. Já bydlím v Brumově, cca. 30 km od Vsetína.
Ale to je jen tak... Krásná kapitola, opravdu.
zajímavé, rychle pokráčko
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!