Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Zkouška z filozofie - 1. kapitola

28.03.2012 (19:30) • Klausule • FanFiction na pokračování • komentováno 10× • zobrazeno 1487×

1.     kapitola

Poslední dva víkendy na přípravu na zkoušky. Bože, prosím, až budu mít někdy zase tak úžasný plán udělat si všechny zkoušky v co nejbližším termínu, abych mohla domů, tak mě někdo zastřelte. To fakt nedám.  

„Jedu nakupovat, a pak s mamkou na čtrnáct dní do Forks! Máme totiž na konzervatoři deset dní něco jako prázdniny a na ty čtyři se nějak uleju a představ si, že ten první týden tam s náma bude i Jasper a brácha. Vím, že ty přes týden školu máš, ale nakupovat se mnou pojedeš povinně a jestli budeš protestovat, tak si mě nepřej, Isabello Marie Swanová.“ Alice jako vždy, přilítla jak velká voda. Ta má teda paměť, už skoro týden mluvím o tom, že mám tenhle týden všechny zkoušky, a pak letím domů. Ach jo.

„Alice, já teda, jestli jsi to ještě nestihla postřehnout, mám celý dva týdny - co? Zkoušky. A ještě v pátek v deset večer mi to letí směr Phoenix.“ Už jsem tam nebyla ani nepamatuji. To bude řečí. Hlavně od Lucy.

„Páni, na to jsem zapomněla! Jak to zvládneš?“ Ach jo. Jak asi? Radši bych to ani neviděla. Vtipné vzhledem k tomu, že já to na tuty nejen uvidím, ale i zažiji! Ještě k tomu Alice, která mi, jako vždy, bude u učení ochotně dělat ocásek, s jehož pomocí se naučím polovinu.

„Budu se učit a doufat, že mě Haller s tvým tátou nevykoupou.“ Alice udělala výraz typu „tak to byl fakt dobrej fór“ a se slovy uč se, snídani ti donesu, zmizela. Je fakt, že si nedokážu představit, jak mě jeden z nich chce potopit. Prakticky to znamená, že jestli nic nezkoním, tak mám filozofii i forenzní a klinickou psychologii v kapse. Horší to bude s Brownem a tou jeho manželskou psychologií.

Alice mám doopravdy moc ráda, ale je to nejztřeštěnější stvoření na světě, někdy mi docela leze krkem. A to někdy je vždy, když mám zkouškový jen já.

„Tak co, už máš plán, jak si to zopáknout, protože doufám, že jako budoucí psycholožka sama víš, že učit se dva dny před zkouškou nemá cenu,“ pustila se do mě Alice, hned co mi vletěla do pokoje. Prostě jiná nebude.

„Jasně, že vím a plán je následující: filozofie, a pak celá aplikovaná psychologie.“ Alice spadla brada.

„Ty to máš fakt všechno ve dvou týdnech? “ Alice má postřeh.    

„A o čem asi tak mluvím už víc jak měsíc? Hm?“

„Myslela jsem, že si děláš legraci.“ Jen pro vysvětlení. Naší Alici je představa, že všechny zkoušky dělá ve dvou týdnech neuskutečnitelná, a to naprosto. Je to naše trémistka.

„Ne, legraci si nedělám. Víš, nechci tě vyhánět, ale …“ Alice mě zastavila.

„Už mizím, musím balit, za chvíli přijdu. Jo?“ Jako kdyby mi ne pomohlo, pomyslela jsem si a odkývala jí to. A Alice se vypařila stejně rychle, jako se objevila. Díky bohu. Tak a jdeme na to.

Uf. Je sobota, deset hodin večer. A já se neprokousala ani polovinou! To bude moje smrt. Nejhorší je filozofie, ale pan Haller mi naschvály určitě dělat nebude, tak to snad nějak zvládnu.

„Tak tě jdu vyzkoušet. Jak jsi na tom?“ Alice si už zřejmě sbalila a ocáskování začíná.

„S filozofií jsem na tom bledě a jinak mám sotva půlku.“ Alice otočila oči v sloup.

„Prosím tě, přece víš, že tě strejda Herry podrží.“

„Jo. Já vím, že by mě pan profesor Haller nepotopil, ale já nechci nic zadarmo. A už vůbec ne zkoušku z filozofie.“

„Ta tvoje paličatost a hrdost tě jednou přivede do hrobu. Věř mi.“

„No, každopádně bych se už potřebovala učit a vyzkoušet ještě nepotřebuji,“ snažila jsem se jí co nejjemněji naznačit, že teď skutečně nepotřebuji vyzkoušet.

„Ale Bello.“ Alice se nedala a udělala smutňoučký kukuč s psíma očičkama dohromady. Vražedná kombinace.

„Tak fajn. Můžeš mě vyzkoušet,“ rezignovala jsem. Stejně nemělo cenu zrovna jí oponovat.

„Super!“ zavýskala a už se do mě pustila.

Kolem půlnoci mi Alice řekla, že všechny obory aplikované psychologie mám v kapse. Takže mi bude stačit si vždy den před zkouškou projet ty podrobnosti. Musím říct, že Alice mi poprvé s učením doopravdy pomohla. Za ty dvě hodiny mi toho nalila do hlavy víc než já sama za celý den. Zítra ještě tu filozofii a po zkouškách hurá do Phoenixu.

Tak doufám, že jsem vás moc nenudila. Byla jsem opravdu překvapená počtem komentářů u prologu. Moc jste mě potěšili, snad jsem vás  teď neodradila a budete komentovat a číst dál.

Autor: Klausule (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Zkouška z filozofie - 1. kapitola: