Další dílek po dlouhé době, napište, zda mám pokračovat. Tento díl ihned navazuje na ten předchozí. Co se stane v tomto díle? Přelstí Isabella naši Jane Volturi? A jestli ano, kam až se dostane? Takže komentíky jestli má cenu psát dál. :-)
13.03.2010 (16:00) • bellajanecullen • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1479×
"Janeie (d´žejný) na nákupy budeme muset až ve Volteře. Ted´ jsi jdi sbalit věci ale jen to nejnutnější. Letenky jsou objednané, za hodinu nám to letí takže pospěš si," řeknu velitelským a drsným tónem. "Ano Bello," špitla potichu jako miška. Pousmála jsem se a šla jsem si zbalit. Šla jsem do pokoje a z pokoje do místnosti větší než můj pokoj šatna. Ano to jsem já. Shopaholik to o mě tvrdí ostatní, ale proč nemít zálibu v módě, jiní mají své auty, motýli, známky, sbírky upírů se schopnostmi, tak proč bych já nemohla mít šatnu větší než pokoj, se spoustou nejnovějšího oblečení podle módy? "Bell co to máš na sobě, kolik máš kufrů a ty podpadky." Zakroutila hlavou.
Bella:
Ihned jsem doobjednala letenky do Rentonu, a do Volterry pro Jane.
Ale nemyslím to nějak zle jsem to prostě já - ten tón jsem zdědila po mém otci, který má ze všech bratrů největší slovo.
Začala jsem skládat oblečení do cestovních tašek v jednom byly trička, v druhém spodní prádlo a korzety, v dalším džíny a v menší šaty a boty. Stejně je toho málo a nevím, jestli to bude stačit. Jak jsem řekla, na nákupy se ještě pojede, ale tentokrát bez Jane. Bez kohokoliv z Volturiových - já sama se za ní nepokládám. Dobalila jsem a vybrala si šaty na sebe.
(http://www.i-radost.cz/index.php?main_page=popup_image&pID=1361)
Místo nějakého složitého účesu jsem si vyžehlila vlasy, které normálně jsou až do pasu(kudrnaté) a dala jen lehké líčení , růžový lesk na rty, na oči jsem použila tužku na oči a udělala jsem černé linky, jako oční stíny jsem zvolila šedé pěnové stíny, a vzala si deseticentimetrové podpadky. Nakonec jsem se šla podívat do zrcadla a vypadala jsem velmi dobře. Popadla jsem cestovní tašky a odnesla je k našemu autu Aston Martin Vanguish.
Jane tam už na mne čekala. Měla na sobě džíny a triko s flitrama do Véčka. Když viděla kolik nasu kufrů a co mám na době spustila.
"Jane myslím že to není tvoje starost....." Kouknu na to co má na sobě
"Nehodlám sebou vláčet strašáka takže si okamžitě vezmeš na sebe ten korzet a sukni ve fialové barvě s balerýnami ve stejné barvě, mám to všechno na posteli. A pohni nemáme čas," doplnila jsem. Poté co jse oblékla, naskládala kufry do Astona. Slušelo jí to.
Na letišti jsme byli za 10 minut. Řídila jsem já, protože kdybi řídila ona trvalo by to dvojnásob. Do přehrávače jsem dala nějaké CD od těch nejznámějších jako Akon a David Guetta, Pitbull, Spanklers a další. Jako první song na albu byl Sexy Bitch. Auto jsem nechala před letištěm abych mohla utéct.
Samozřejmě svítilo celou dobu slunce. Vy se divíte jakto, že upíři mohou vydržet na slunci? Jistě že mohou, jen září jako kdyby jejich pokožka byla posázena miliony těch nejtřpytivějších diamantů. Mám takový jeden dar (ne jediný), vytvořit iluzi toho, že se netřpytí, je to na vzdálenost neomezenou.
Vystoupili jsme. Ihned se na nás stočily pohledy mužů - toužebné - a žen - nenávistné. K sobě jsem přilákala lidské chlapce, no ani ne tak chlapce, bylo jim od 18-20. Když k nám přišli sladkým hlasem jsem řekla:
"Chlapci prosím vás vzali by jste tyhle dva kufry Jane a tenhle můj prosím? Na nás jsou moc těžké." Tři lufry jsem nechala v autě stejně s Jane nejedu pojedu někam pryč daleko od Volturiových.
Jediná já mám štěstí naši nejlepší stopaři mě nemůžou vystopovat jmenují se James a Demitrii. Ti kluci za námi šli jako omámení, připadali si jako v sedmém nebi být s takovými "bohyněmi", jak nás nazvali. Jmenovali se Denis, Dan, David a Damon.
Usmála jsem se.
"Chlapci omluvte nás musím si promluvit s kamarádkou......" řekla jsem. Jane pochopila a přišla ke mně.
"Zlato, Jane tyhle kluky vezmeme s sebou do Volterry. Ale na Damona nikdo nesáhne, jasné." Pochopila.
"Zajisté. Osobně se o to postarám," řekla mi na to a tajemně se usmála. Šla za nimi. Já ji následovala.
"Mám pro vás návrh. Pojedete s námi do Volterry na focení do takového starého hradu. Bude to skvělé, naši lidé se o vás postarají a možná budete dělat modely," řeknu a myslím si (to se ale nestane).
"Prosíme cestující do Volterry, aby se dostavily k odbavení. Poslední výzva." Mrkla jsem na Jane.
"Jděte ještě jsi zaběhnu na záchod upravit se," řekla jsem a běžela směrem záchod. Věřila mi a šla s nimi do letadla.
Autor: bellajanecullen (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Zatracený život nebo hapyend 2. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!