Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Zapomenutá - Kapitola 8.

Úžasný obrázek Jacoba blacka


Zapomenutá - Kapitola 8.Omlouvám se všem za zpoždění, ale teď to nějak nestíhám psát a ani vymýšlet.

Bella

„Jé, sorry. To jsem fakt nechtěl,“ omlouval se nám Jacob a dal zpátečku. Lekla jsem se a vyhrabala se zpod Edwarda. Leželi jsme vedle sebe v objetí.

„To byl trapas. Takovou hanbu nepřežiji,“ stěžovala jsem si Edovi.

„Neboj, on to nikomu neřekne. Jen na to teď bude myslet. A myslím, že hodně. Ale jestli v mé přítomnosti, klidně mu utrhnu kou… hlavu,“ uculoval se na mě. Zavřela jsem oči a přála si být někde jinde. Bylo mi jedno kde, ale hlavně pryč. Například ve Volterře. Slyšela jsem slabé vydechnutí a otevřela jsem oči. To, co jsem uviděla mi vyrazilo. Nevím jak, ale s Edwardem jsme se ocitli v mém pokoji ve Volterře.

„Co to je? Kde to jsme? Co to má znamenat?“ vyšiloval Edward.

„To není možné. Víš, že jsem před chvílí myslela na Volterru a teď tu jsme,“ řekla jsem mu.

„Cože? Takže ty mi chceš říct, že jsi nás sem teleportovala?“ vyprchávalo z něj pomalu vyděšení.

„Asi jo. Páni, to je skvělí, můžu být kdekoli jen budu chtít. Ve skříni mám pár věcí na sebe. Ráda nosím pánské košile a volnější kalhoty. Klidně si je vezmi. Mám jich dost,“ uvědomila jsem si totiž, že jsme pořád na Adama a Evu.

Páni, teleportace. To by mě nikdy v životě nenapadlo, že zrovna já tohle budu umět. V klidu jsme se oblékli, když v tom jsem uslyšela blížící se kroky. Popadla jsem vyvaleného Edwarda za ruku a zatáhla ho do tajného průchodu. Plašila jsem zbytečně, protože ty kroky pouze prošly, nezastavily se u mých dveří. V tu chvíli jsem si uvědomila, že mám být v Rusku, takže není důvod se v mém pokoji zastavovat. Jsem pryč pouze den a půl. Nevím jak, ale teleportace nás stála půl dne. Sakra a já myslela, že to bude jednodušší. No, ale lepší než nic.

Otevřela jsem Edwardovi s omluvným úsměvem. Úsměv mi rád oplatil a přidal k němu i nečekané objetí a polibek. Políbil mě jemně, měkce, vzrušivě. Chtěla jsem, aby se zastavil čas, abych prodloužila tuto chvíli. Ale nejsem tak silná, abych tohle dokázala.

„Nechtěla by jsi nás vrátit zpět? Rád bych v jistých věcech pokračoval,“ řekl mi s ledovým klidem a já mu v očích vyčetla o čem to myslí.

„Máš pravdu. Nechtěla. Když už jsme tady, tak toho musíme využít,“ vysvětlila jsem mu s mrknutím a on pochopil. Opět se vpil do mých úst a já cítila, jak moc po mně touží. Byla jsem na tom úplně stejně. Chtěla jsem z něj strkat ty zbytečný hadry a dotýkat se jeho andělského těla. Silou se ode mě odtrhl až mě bodlo u mého vyschlého srdce. Otočil se ke mně zády a stál přesně před dveřmi.

„Tak jdeme, ať už to máme konečně za sebou a můžeme se vrátit domů,“ šeptal mi chraptivě. Připlula jsem k němu a zezadu ho objala a políbila na krk. Zaúpěl a to se mi strašně líbilo. Ruku v ruce jsme se vyploužili z pokoje. Šli jsme pro kořist. Pro Michaela. Když mi moje myšlenky dokázal vzít, může je i vrátit, ne? Snad. Doufám.

Nebylo vůbec těžké ho najít. Byl ve své pokoji a četl si jeho oblíbenou knihu Carrie od Stephena Kinga.

„Bello. To si se vrátila nějak brzo. Ty jsi něco zapomněla?“ zeptal se mě hned při vchodu do jeho pokoje. Nepodíval se na mě hned, ale když už jsem byla u něho vedle gauče. Vzhlédl k nám a zkameněl.

„Bello! Co to má znamenat? Jak… kde… co…ty ho znáš? Je to nepřítel, uteč dokud můžeš! Postarám se o něj,“ zavrčel na Edwarda. Ten stál v klidu, věděl, že ho ochráním. Taková jistota.

„Ne, Michaeli. On je přítel. Přišli jsme si pro tebe. Něco nám musíš vysvětlit,“ vysvětlila jsem mu.

„Ale…“ než stačil říct něco dalšího přimrazila jsem ho. Ne, doslova, že mu z nosu vysely rampouchy. Ale prostě se nemohl hnout. Jedna z mých dalších skvělých schopností. Dotkla jsem se jeho ramene a Edwarda jsem stále držela za ruku, abych je mohla dostat do Forks. Zavřela jsem oči, abych se mohla soustředil. Nic. Nefungovalo to. Začala jsem být čím dál víc nervóznější. Z nervozity, která mi kolovala v žilách, jsem zavrčela.

„Klid, Bello. Ty to zvládneš. Uvolni se,“ uklidňoval mě. Z nenadání mě políbil a cítila každičký nerv ve svém těle.

„Skvěle, Bello. Jsi šikulka,“ pochválil mě Edík a já otevřela oči. Stáli jsme ve společenské místnosti  u Cullenů. Už se vrátili z lovu a viděli mě při přenášení. Chtěli něco říct, ale Eda jim skočil do řeči.

„Carlisle, proč se chceš zeptat, když už znáš odpověď… Ano, je to pravda,“ odpovídal na Carlislovi myšlenky.

„Úžasné, Bello, gratuluji ti k nové schopnosti,“ popřál mi Carlisle. Kývla jsem mu na to. Do řeči mi moc nebylo.

„To bude asi Michael, že? My se o něj postaráme, jak vidím, tak v tomhle stavu stejně nikam nepůjde. A vy si udělejte soukromý. Víš, kde jsou klíčky od naší chatky v La Push,“ mrknul na Edwarda. Kdybych mohla, tak bych se začervenala. Jacob jim to asi řekl. Ten zmetek. Ať počká, až se s Edwardem vrátíme, roztrhám ho na cucky. Edward na nic nečekal zvedl mě do náruče a v doprovodu Emmettova smíchu jsme vyběhli do domečku. Byl sice malinký, ale pro nás dva stačil. Věděla jsem, co se bude dít a těšila jsem se na to. Pokračovat v tom, v čem nás Jacob vyrušil. Hodil mě na postel a já s žuchnutím spadla do měkkých peřinek. Byla půlnoc a nový den jsme začali divokým milováním…



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Zapomenutá - Kapitola 8.:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!