Bella, Cullenovi, Jacob. Všichni staří známí, netřeba představovat. Příběh se bude věnovat hlavně Belle zamilované až po uši, bohužel neví, jak svou lásku projevit a jak se se svými city vyrovnat. V hlavě má stále větší zmatek a díky několika nedorozuměním se sitauce začne zamotávat.
25.12.2010 (17:00) • haslerka • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1346×
Přistěhovali se před dvěma měsíci. Zvláštní rodinka, stranící se všech ostatních. Tvrdili, že jsou nevlastní sourozenci, a ač byli každý jiný, v něčem si byli neskutečně podobní. Byli krásní, to bezpochyby. Dokonalí jako antičtí bohové. A také bledí jako kámen, z kterých se sochy tesají. A všichni měli medově zlaté oči. V jejich první den ve škole, když si k ní Edward Cullen přisedl, si ale všimla, že mění odstín či sytost. Vyděsilo ji to. Podle ní byli trochu divní.
Avšak její otec, náčelník Swan, si doktora Cullena nemohl vynachválit. Prý je to člověk na svém místě a lepšího lékaře již léta neviděl. Jak by jej také neopěvoval, když k němu se svou nemotornou dcerou zavítal co chvíli.
Často se s jeho dětmi setkávala u něj v ordinaci, když přišla na kontrolu, většinou to býval vyvrtnutý kotník z hodin tělocviku, a prohodila s nimi pár vět. Proto ji asi jako jednu z mála pustili mezi sebe. Nemohla tvrdit, že by s ní vedli sáhodlouhé rozhovory, či ji třeba pozvali k sobě domů na čaj, ale Emmett s ní neustále šprýmoval, ačkoli povětšinou si ty šprýmy dělal z ní, za což jej Rosalie opětovně napomínala. Edward jí ochotně vysvětloval biologii a matematiku, občas až moc ochotně, překvapivě zpozorovala, že se u ní po Emmettovi zdržoval nejčastěji z celé rodiny. Jasper se spíše tvářil, jako by byla jeho svačina, a držel si odstup, čímž jej napodobila i Alice, neboť byla jeho přítelkyní. Kdykoli se k Jasperovi přiblížila, obličej se mu téměř zkřivil bolestí. Když býval v nedohlednu, Alice ji byla schopna objímat, tahat na nákupy a dokonce i zvát k nim na návštěvu, to jí však bylo zakázáno ostatními sourozenci. Ale v momentě, kdy u toho byl její milovaný, stáhla se. Čímž se naopak obličej křivil bolestí Belle.
S povzdechem zabouchla skříňku a vydala se na hodinu. Při vstupu do třídy ji zastavil Mike Newton, aby jí oznámil, že se koná Halloweenský ples a doufá, že dorazí. Pokud možno, že dorazí s ním. Nahlas to neřekl, ale Bella si to dokázala domyslet. Mlčky jeho nabídku přešla a usadila se na svou židli vedle Edwarda, s kterým si vyměnila letmý pozdrav. Zazvonilo a do třídy vešel profesor. Bella si pod lavicí rozevřela knihu a dala se do čtení. Neměla náladu na nudný výklad o užitečnosti žížal v botanice.
Edward si lehce odkašlal, aby získal její pozornost. Málem nadskočila metr vysoko, jak se lekla. Střelila k němu vzteklým pohledem, u nějž ani nemusela otevřít pusu, aby pochopil, že by měl chtít něco hodně důležitého.
„Rád bych tě pozval na ten Halloweenský večírek,“ zašeptal.
V duchu zanadávala, jestli ji opravdu musel vyrušovat kvůli takové irelevantnosti. To klidně mohlo počkat do přestávky. Přesto se nad tím nakonec zamyslela. Jedna její část by toužila jít, lepší než sedět doma a uklízet či vařit. Ta druhá se jí rozhodla vykřičet díru do hlavy velkým „Ne!“
„Nevím. Nejsem si jistá,“ pípla.
Všiml si, že si nervózně pohrává s rohy listů. Do líček se jí vlila jemná červeň a tep se mírně zrychlil. Toto byla typická reakce dívek na něj nejen od doby, kdy se stal upírem. Jenomže Bella jej mátla, častokrát se zachovala jinak, než by předpokládal. Jako jediné jí nemohl číst myšlenky, spoléhal se tak pouze na své upíří smysly. Ženy mu padaly k nohám, ve svých myslích si jej všelijak spodobnily, proto ona byla vítanou změnou. Byla nesmělá, z čehož usuzoval, proč k němu nikdy navenek neprojevovala žádné sympatie, a krásná. A neuvěřitelně voněla.
„Prosím,“ hlesl a přiblížil se, až jí jeho ledový dech ovál krk. Otřásla se zimou. „Pochopím, že odmítneš, protože Alice plánuje, že tě vezme vybrat do obchodu kostým, ale pokud půjdeš slibuji, že se ji pokusím nějak zkrotit.“
Zatnula ruce v pěst. Tohle rozhodně nebylo fér. Na souhlas přikývla.
Po hodině se k nim na chodbě přidal i zbytek Cullenových. Srdce se jí rozbušilo tak, že to muselo být slyšet až v La Push. Alice se jí vrhla kolem krku a děkovala jí. Belle tím připomněla psíka vděčného, že si s ním jeho pán bude hrát. Cestou na parkoviště jí popisovala celý plán na další den. Tam se rozdělili a Bella zamířila k Rabbitovi, kde na ni čekal Jacob. Zabouchla dveře u spolujezdce a auto se plynule rozjelo.
„Vem mě, prosím, k útesům,“ požádala unaveně.
Když dojeli k rezervaci, Jacob zaparkoval pod zlatícím se stromem. Dál pokračovali po svých. U okraje se posadili a spustili nohy z útesu. Přitulila se k němu a on ji objal kolem ramen. Kochala se vlnící se mořskou hladinou a obzorem.
„Bells, co se děje?“
„Nic.“
„Ale no tak. Mně těžko budeš něco nalhávat,“ odtáhl se od ní na délku paže. Donutil ji se na něj podívat. „Znám tě dost dlouho a to, abych věděl, že když chceš k útesům, něco není v pořádku.“
Zhluboka se nadechla, jakoby mu chtěla všechna svá trápení vyklopit na jedinou kyslíkovou rezervu, avšak posléze stejně hluboce vydechla.
„Truhlíku,“ strhl ji do objetí a dal jí pusu na spánek. „Vždyť to jsem já Jacob.“
„Já vím. Když ono je to strašně zamotané.“
„Pojď, půjdeme k nám, ať nenastydneš,“ postavil se a pomohl i Belle se zvednout.
Oklepala si zadek od hlíny a jala se Jacoba následovat.
„Zítra pro mě nemusíš,“ vyhrkla, neboť na to téměř zapomněla.
„Jak to?“
„Dostala jsem pozvání na Halloweenskou párty a Alice Cullenová mě bere do Port Angeles. Potom mě i odveze domů.“
Ztuhnul na místě. Čišel z něj vztek i obavy. „Bello, říkal jsem ti, ať se od nich držíš dál.“
„Neboj, pamatuju si to. A taky, že jsou nebezpeční, jenže nikdy neřekneš proč!“ odsekla naštvaně a rozběhla se k domu Blackových, zatímco Jacob šel pro Rabbita.
Autor: haslerka, v rubrice: FanFiction na pokračování

Diskuse pro článek Zamotané I.:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!