Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Žádná svatba nebude! - 9. kapitola

Záchrana v podobě Charlieho, Renée a Edwarda. Co se z této vražedné kombinace vyklube? Příjemné počtení. ;)

29.02.2012 (12:45) • rezule • FanFiction na pokračování • komentováno 24× • zobrazeno 3181×

„Právě jsem bourala,“ přerušila jsem ho.

„Cože?“ prořízl jeho zmatený hlas asi minutové ticho.

„Bourala jsem,“ zopakovala jsem roztřeseně.

„Kde? Jak? Jsi v pořádku?“ začal chrlit vyděšené otázky.

Pořádně jsem se kolem rozhlédla, protože doteď jsem vlastně ani nevěděla, kde přesně jsem narazila do toho pitomého sloupu.

„Do sloupu u domu paní Deanové. Jsem v pořádku, ale myslíš, že bys za mnou mohl přijet?“ zaprosila jsem. Byl to policajt a zároveň můj táta, tak by mi aspoň mohl vytrhnout trn z paty hned dvakrát.

„Jasně, hned tam budu, Bells,“ slíbil a já už z telefonu zaslechla, jak něco horlivě vysvětluje šeptem mámě a přitom podivně funí.

Obouvá se, došlo mi vzápětí.

Tu chvíli, než dojede náčelník Swan, jsem se rozhodla strávit neustálým zíráním před sebe. Byla jsem na sebe hrozně naštvaná. Co jsem to kčertu zase provedla?! Co na to řekne Edward? Co bude s autem? Kde vezmeme na opravu? Půjde vůbec opravit? Co když...?

„Děvenko? Jste v pořádku?“ vyrušil mě kdosi ze splašených úvah. Vzhlédla jsem od palubky a pohlédla do teple hnědých očí staré paní.

Jak by taky ne, když jsi právě narazila do sloupu elektrického vedení?! Kterému normálnímu člověku by se něco takového mohlo stát?

Chvíli jsem ji nemohla poznat, ale pak jsem se zadívala na tu malou postavu s jemnými rysy v obličeji a dlouhými stříbřitými vlasy do půli zad. Paní Deanová.

Povzdechla jsem si a pokusila se chlácholivě usmát. „Nic mi není. Moc se omlouvám,“ máchla jsem před sebou rukou, abych na tu pohromu ukázala, „Charlie, ehm, chci říct táta, sem dorazí každou chvíli.“

„Charlie Swan?“ zeptala se s překvapeným úsměvem na úzkých rtech. Bez dalších slov jsem přikývla. „Ty jsi Isabella, viď? Pamatuju si tě. Když jsi bývala maličká, byla jsi hrozně nešikovná,“ poznamenala a já ucítila, jak se mi do tváří hrne krev.

Jo, to jsem doteď. Názornou ukázku máte právě před sebou.

Z rozhovoru, který byl alespoň pro mě velice trapný, i když za to chudinka paní Deanová nemohla, nás díkybohu vytrhl Charlieho příjezd. Musela jsem se usmát, když jsem ho zahlédla – v uniformě, tak jako snad vždycky, s neposednými krátkými černými vlasy a hlubokou ustaranou vráskou mezi obočím, která se objevila v jeho obličeji pokaždé, když se o někoho strachoval.

„Bello!“ Okamžitě se rozběhl k autu a otevřel mi dveře. „Dobrý večer, paní Deanová,“ pozdravil stařenku, když si jí všiml.

„Vám taky,“ odvětila.

„Nemusíte si dělat starosti, auto ihned necháme odtáhnout a sloup by neměl být nijak narušený, jak se zdá. Kdyby bylo cokoliv v nepořádku, klidně se ozvěte – moje číslo máte,“ oznámil jí pak Charlie po krátké obhlídce škody.

 

• • • •

 

„A kde je vůbec ten tvůj snoubenec?“ optal se jedovatě Charlie, zatímco jsme hlemýždím tempem jeli za mámou. Nedal jinak, než že pojedeme domů. Sice jsem  souhlasila, ale stejně už jsem v hlavě spřádala plán, jak se asi po půlhodině záhadně vypařím. Musím se nějak dostat za Edwardem, i kdyby mi měl pomoct starý a děsně hlučný náklaďáček, který trčí v garáži u rodičů od mého ukončení střední.

„Já vím, co si o něm myslíš, ale Edward by mě nenechal jet samotnou, kdybych já sama nechtěla. Neodsuzuj ho dřív, než ho poznáš, tati,“ naštvaně jsem odsekla.

„Jasně,“ odvětil ironicky. „Kdyby tě dobře znal – a to by teda měl, když se chcete brát –, nikdy by tě řídit bez dohledu nenechal.“

Že mi to nedošlo dřív. Teď za mou nešikovnost všechno schytá Edward. A přitom jsem to byla já, kdo naboural. Navíc to jsem nějaké malé děcko?! Jednu cestu bez dohledu jsem zvládla na jedničku!

„Už jsem ti řekla, že jsem odmítla jeho nabídku,“ odsekla jsem znovu, tentokrát však ještě naštvaněji.

„A já ti odpověděl jasně,“ zvýšil tvrdohlavě hlas. Nemělo cenu se s ním hádat, přestože jsem věděla, že pravda je na mé straně a on se jen pokouší Edwarda znemožnit. „Kdyby za něco stál, vyzvedl by tě místo mě on a taky by všechno zařídil ohledně té... nehody.“  No neříkala jsem to?!

Nestihla jsem Edwarda znovu obhajovat s tím, že on by neměl čím přijet, když jsem před chvílí naše auto nabourala. Nestihla jsem mu ani říct, že on je policajt, a tak bylo prostě a jednoduše lepší, aby dojel on, když už se tak pěkně nabízel po telefonu. A navíc to celé vlastně tak nějak zavinil on!

Mobil na sebe totiž už zase upozorňoval.

„Ano?“ zeptala jsem se volajícího, aniž bych se předtím podívala, kdo to vůbec je.

„Bell, kdy dorazíš za mnou? Mám ti nachystat večeři, nebo se najíš u Jessicy?“ ozval se sametový hlas. Edward. Zhluboka jsem se nadechla, abych se trochu uklidnila a mohla mu oznámit tu úžasnou novinu. On to ale pochopil jinak – nejspíš, že se chystám vybuchnout. „Nechci tě kontrolovat, jen je mi smutno,“ dodával rychle v obraně.

„Ne! Nemám proč se zlobit, to ty spíš máš důvod,“ přiznala jsem.

„Děje se něco? Jsi v pořádku?“ Byl vyděšený.

„Nic se mi nestalo, ale brzy asi stane, protože mě zabiješ -“ Charlie si hlasitě odfrkl a něco zamumlal pod nosem. Nevěnovala jsem mu pozornost. „Bourala jsem,“ zašeptala jsem zahanbeně, přesto jsem s určitostí věděla, že to slyšel.

Zasmál se. „Na ničem jiném, než že jsi celá, nezáleží,“ odvětil a já si znatelně oddechla. Znala jsem ho a doufala v to, že z mé nešikovné příhody neudělá nijak zvlášť velký cirkus, ale... Stále jsem měla obavy, které se nadobro rozplynuly teprve před několika sekundami.

„Kde jsi? Mám tě vyzvednout?“

„Jsem v pohodě, Charlie mě veze za mámou. Stejně – jak by ses pro mě teď v té tmě dostal, když auto nemáme? Počkej... A tebe ani nezajímá, jak to schytalo auto?“ Auto, které právě teď díky Charlieho kontaktech už je v autoservisu? Zaslechla jsem další salvu nejkrásnějšího smíchu, který dokázal jen on.

Jemu to však očividně bylo úplně jedno. „Miláčku, na autě nezáleží. Dojedu si pro tebe, ano?“ Už už jsem se nadechovala, že namítnu znovu, jak by se sem dostal, ale předběhl mě. „Uvidíš,“ slíbil.

„Dobře. Miluju tě,“ vydechla jsem vděčně.

„To já tebe,“ namítl a mobil ohluchl.

„Doufám, že nechce dojet,“ řekl Charlie okamžitě poté, co jsem se s úsměvem na rtech ponořila hlouběji do sedačky. Poznal to na mně, i když byl jindy hrozně nevšímavý, což bylo divné.

„Dojede,“ potvrdila jsem a nic jiného neřekla. Naštěstí už jsme konečně byli před domem a právě se k nám hrnula Renée. Neměla jsem náladu dál se s ním hádat.

„Zlatíčko!“ Objala mě dřív, než jsem stihla pořádně vystoupit z policejního auta, takže jsem málem ztratila rovnováhu. Sice to bylo hodně podezřelé, ale vybrala jsem to. Obklopila mě její osobitá vůně a já byla vděčná, že ji vidím.

„Taky tě ráda vidím, mami,“ usmála jsem se na ni. Ona mi úsměv opětovala a kolem očí se jí objevily vrásky smíchu, které jsem na ní zbožňovala.

„Tak pojďme hlavně dovnitř. Máš určitě hlad,“ poháněla mě k pootevřeným vstupním dveřím. Nesnažila jsem se odporovat, hlad jsem měla – ale to snad vždy, v jakkékoliv situaci.

 

Vešli jsme do domu a mě zaplavila ta stará známá vůně, která mi vrátila všechny vzpomínky na dětství.

Domov.

Najednou jsem ucítila slzy v očích. Bez dobrého důvodu se mi chtělo brečet. Byla jsem dojatá. Neuvědomila jsem si, jak mi chybí tento dům, dokud jsem tu znovu nebyla. Bohužel z rozjímání a dojetí mě vytrhl mrzutý Charlie, který se chtěl vyzout, a tak mě postrkoval, abych si už konečně pohnula. Naštvaně jsem si povzdechla.

Právě se dojímám z návratu domů! Kdybych tak měla alespoň trochu odvahy tohle vyprsknout nahlas!

Prošla jsem všechny místnosti a nezahlédla jedinou změnu. Na plotně v kuchyni se cosi vařilo, v obýváku na krbu byly pořád ty moje děsné fotky ze školky a první třídy, v mém pokoji visela nástěnka s fotkami ze střední... Některé věci, lidi ani prostředí se zkrátka nikdy nezmění.

Z misky na stole jsem si vzala jablko a s chutí se do něj zakousla. Chtěla jsem si sednout na gauč nebo pomoct mámě v kuchyni a přitom si popovídat, ale vtom zazvonil zvonek.

Edward.

Byl tu rychleji, než jsem čekala.

Ze schodů se ozval nabručený Charlieho šepot, který se nedal neslyšet. „Jestli je to ten zmetek, co ji ani nevyzvedl, tak si ho rád podám.“

Ups.

Musíme odtamtud co nejdřív vypadnout, nebo to nepřežijeme. Nejrychleji, jak umím, jsem se přemístila ke dveřím. S Charliem jsme u nich byli takřka zároveň. Chtěla jsem do něj vrazit bokem, abych byla u dveří jen já, ale nenechal se.

Přede mnou si na něj stejně nebude moc dovolovat. Ví, že bych mu něco takového nedarovala, snažila jsem sebe samu uchlácholit.

Nejmilejší tatínek otevřel dveře a za nimi s rozpačitým úsměvem stál Edward. Omluvně jsem se na něj usmála taky.

„Tati, tohle je Edward, můj budoucí manžel,“ oznámila jsem roztřepaným hláskem. „Edwarde, to je Charlie, můj táta.“

„Pro tebe jedině náčelník Swan,“ zahřměl výhružně Charlie a já měla chuť mu vynadat, ať mého snobence nechá na pokoji. Ještě ho ani nepoznal a už ho odsuzuje jen kvůli blbé nehodě, za kterou může jedině má maličkost.

Na Edwarda to udělalo dojem, o který tatínek vyloženě stál – bál se ho. Nejistě se usmál a přikývl. Upřímně jsem se modlila.

Pokud existuješ, tak mě teď, Bože, prosím, vyslechni. Prosím, prosím, ať se Edward nezalekne Charlieho jako minimálně dalších deset kluků před ním!

Popadla jsem ho za ruku a společně jsme se vydali do jámy lvové.

---

Bohužel mi připadá, že tato kapitola je jedna z těch nejnepovedenějších z celé povídky. Takže čekám víc kritiky než obvykle.

A zase useklejší konec! :P Rozhodla jsem se alespoň o trochu psát i vydávat kapitoly rychleji, tak to snad oceníte. :) K ději: Jak jste si mohli všimnout, Charlie začíná dělat problémy. No ale nedivte se mu - vždyť jde o jeho malou a jedinou dcerku Bellu. :P :D

Příští kapitola už bude desátá, tedy jubilejní. Můžete se těšit na další scénky s nabručeným Charliem a mnohem víc. ;)

« Předchozí díl Následující díl »

Autor: rezule (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Žádná svatba nebude! - 9. kapitola:

Omlouvám se, vážně je mi trapné komentovat tak pozdě a jako poslední, ale protože jsem teď několik dnů byla mimo domov, nezbýval čas na čtení. Vím, je to se mnou na draka.

Kapitolka opět překrásná , pořádně se nám to rozjelo, což je dobře.
Charlie se sice chová nesnesitelně, ale když člověk vezme v potaz, že většina otců na jeho místě se chová stejně, nemůžeme mu to snad ani mít za zlé. Navíc, on má společně se svou manželkou a rodinou Cullenových jasný cíl - rozdělit Edwarda s Bellou. Myslím, že i ta jeho obava o budoucnost jeho dcery je pochopitelná, přece jen, téměř každý tatínek si rád oťuká partnera své dcery, než dá "svolení" (které Charlie nejspíše v plánu nemá, no ).

To jeho chování vůči Edwardovi ale bylo i přes tohle všechno dost hrozné. Je mi ho téměř líto. Pevně ale věřím, že se Edward nenechá odradit chováním protivného papínka, takový asi není. :D

Ta Bellina nehoda tedy vážně přišla v pravý čas a dala Charliemu akorát dobrou záminku pro to, aby mohl do Edwarda trochu rýpnout. Ale... Kdo chce psa bíti, bič si vždycky najde, takže on by si našel i něco jiného.

Jsem ráda, že vzal Edward zdevastované auto s takovým klidem, i když jsem čekala, že bude rád, že to Bella při své ohromné šikovnosti vůbec přežila. A co je jedno auto oproti lidskému životu? Bohužel, tohohle se každý chlap nedrží.

Jsem zvědavá, jak tohle bude pokračovat. Kapitolka byla moc povedená, více už to rozepisovat nebudu, usnula bych tu na klávesnici :D :). Ještě jednou pardon za to "drobné zpoždění", ale poslední dobou vážně nějak nestíhám.

Prekrasna kapitolka. Vubec nevadi ze neni na 100% ale do deje krasne zapada. Vubec mi newadi,kazda kapitola nemusi byt uplne bezva. Tesim se na dalsi. Pises nadherne.

Vím, že tady bude můj krátký koment vypadat nepatřičně a uboze, ale je mi to docela jedno.
Kapitola se mi líbila, Charlie jako záchranný policajt a starostlivý taťka v jednom se mi líbil. Jeho sarkastický humor je přesně to, co miluju. Jestli jsi viděla Dobu ledovou, tak ten mamut - už nevím, jak se jmenoval - tam měl takové hlášky, že já jsem z něho byla úplně, ale opravdu úplně mrtvá. A takový typ je i Charlie. Sarkastický, místy černý humor, takový rýpavý. Ale mně se to moc líbí, strašně moc!
Možná bych na konci trochu víc rozepsala Bellin první dojem z jejich setkání, trošku víc pocitů tam vtlačit, ale chápu, že to mělo být takto schválně useknuté.
Takže ode mě máš palec nahoru, jen tak dál.

Strašně še mi líbila věta: Jednu cestu bez dohledu jsem zvládla na jedničku! Ani jsem nečekala, že Charlie bude tak vyvádět, ale tak jedná se přece o jeho dceru. Chudina Bella, no spíš chudák Edward. To bude něco. Se má na co těšit! moc se těším na další kapitolu, protože jsi mi sama říkala, že bude lepší než tahle a to se mi tahle taky líbila! Byla sice trochu odlišná od těch ostatních, ale taky úžasná!

Pěkný

...ja neviem, čo ti mám povedať, rezulka.... ...
...asi sama cítiš, že táto kapitola sa niečím líši.. nie je to štýlom písania ale tým dejom... aj keď ten dej nebol zlý, kapitola na mňa pôsobila tak....zvláštne? neviem ako by som to povedala ale proste to nie je 100-percentný výkon, pretože ty to vieš aj omnoho lepšie!...ale dosť kritiky aj keď táto kapitola nebola najlepšia, aj tak som nestratila chuť čítať túto dokonalosť!.. asi ani nikdy nestratím...ved to ani nejde... musela by som byť už naozaj sprostá
- Charlie sa asi zbláznil, že?... ...to určite tá Esme! a kto iný, že?...to mu určite ona nakecala sprostosti a teraz im pomaličky začnú ničiť vzťah!...grrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrr (ale nie, nevadí mi to..)...teším sa na to, ako to medzi našim dokonalým párikom bude škrípať to bude trošku zmena o proti iným poviedkám, čo neskutočne žerieeeem ...ale, tvoj nápad som ti už chválila veľa krát, takže musíš byť presýtená, čo?...ale ak nie, ja ti pokojne zopakuje, ako MILUJEM tvoju poviedku hlasovala som za teba v súťaži..
-neskutočne sa mi páčia tie Belline myšlienkové pochody...tie ti krásne obohacujú dej a vôbec mi to tm nevadí.. vlastne,neviem si predtsaviť tvoju kapitolu bez toho.. dodáva jej to potrebný humor...
- ja som sa asi zaľúbila!...... zaľúbila som sa do tej scénky, keĎ Edward volal Belle to bolo sladké, ako mu nevadilo, že mu nabúrala auto....vraj mu záleží len na nej.. to bolo kráááááááááásne a sladkééé - závidím ho Belle ale nie..to nie
-čítala som komentár od Satu a myslím si, že je to super nápad... nechať René, aby sa spriatelila s Edwardom ...ale samozrejme, je to na tebe....možno by to narušilo tvoje plány, tak nad tým iba popremýšľaj,..
- ako môže mať niekto nerád Edwarda???!!.-..ved to ani nejde nemať ho rád...Charlie už teraz robí problémy a to sme iba na začiatku... nevadí...ak sa oni dvaja milujú, verím, že za svoju lásku budú bojovať zubami-nechtami
- som zvedavá, čo bude v dalšej kapitole... fakt sa jej neviem dočkať a teraz, ked si mi prezradila tú skvelú správu, že budeš pridávať kapitoly častejšie, mám pocit, že vyskočím z kože....taká som šťastná... každý deň netrpezlivo čakám, kedy zase niečo pridáš a ty sem napíšeš, že budeš pridávať častejšie...MILUJEM ťA!... fajn, moje kontroly, či nie je nová kapitola sa konajú každú polhodinu
-takže rez...nezúfaj, že kapitola nie je taká podarená...aj také jednoducho musia byť...každý autor raz napíše zlú kapitolu, ale tvoja vôbec nebola zlá, len na mňa zvláštne pôsobila,,,,ale to neznamená, že nová rezulka nahradí starú....to nie... jednoducho si nemala svoj den, ked si to písala, takže ja ti neberiem túto kapitolu za zlú...nebola zlá TEšíM SA NA DALšIU!

naozaj fantastická kapitolka...
chúďa Bella mala hneď zavolať Edwardovi a až potom Charliemu...
ale naozaj zaujímavé ako je Charlie nabručaný...
už sa strašne teším na pokračovanie...

Eh, mě teda Charlie štve. A to jsme teprve na začátku.
Jinak se mi kapitola zdála skvělá - přečetla jsem ji na jeden nádech!
Mmm, už začíná přemlouvání. Mám takovou menší představu, jak by povídka mohla skončit.. Ale nechám se překvapit.

Ale notááák, Charlie... Ty si ale bručoun, co? Ale baví mě, jak se chová, aspoň má naše dvojička nějaký to zpestření.
Jináč, kapitola jako vždy bezvadná.

Zlato, veď táto kapitola bola suprová. Skutočne ti nemám čo vytknúť.
Charlie je podľa mňa fajn. Veď sme aj počítali s tým, že rodičia tu budú robiť problémy. Tak je jasné, že nebude na Edwarda bohvieako milý
Taktiež som bola strašne zvedavá na Edwardovu reakciu, keď sa dozvie, že Bella nabúrala. Trošku, ale len trošilinku som si myslela, že bude na Bellu nahnevaný, ale nakoniec nebol.
Síce sa nemám čomu čudovať, pretože to je Edík a čo sa týka Belly, myslím, že by na ňu asi nemohol byť nahnevaný.
Rezulka, kapitolka bola vynikajúca, takže šup, šup, rýchlo píš ďalej, pretože som nenormálne zvedavá na Charlieho správanie

Ááá, som piata!!! Stihla som to a som tu medzi tými skoršími.

Takže, idem teda rovno k veci, a poviem ti, trošku ťa asi aj sprdnem.
Nehoda bola perfektná, páči sa mi ako Charlie zareagoval, predsa len je to jeho malé dievčatko.
Pani Deanová bola celkom príjemná vsuvka, ale ten rozhovor mi tam až tak nesedel, asi by som to popísala trošičku inak. Tiež ma trošku rušili Belline myšlienky. Bolo ich tam o niečo viacej, na môj vkus...
Cesta domov bola suprová, najviac sa mi páčil naštvaný Charlie. Zrejme mu už volala Esme aby s ním začala spriadať rodičovský diabolský plán. Strašne sa mi páči Charlie... Nemôžem si pomôcť, pretože sa to tam tak hodí a Bella bude mať aspoň viac roboty s presviedčaním rodičov o dobrom Edwardovi.
Júúú, a Edward... Ach, čo dodať? Zase si ma dostala. On je proste v tvojom prevedení taký sladký, starostlivý, dokonalý, krásny, úžasný, romantický a všetko možnééé!
A to auto... Mno, ešte sa budem na teba chvíľu hnevať, že si ho hneď na začiatku nechala nabúrať, ale čo s tebou spravím devče! Čakala som trošku, že bude Edward aspoň trošku zúriť, ale toto bolo ešte lepšie. Peknučko si to tam napísala.
Hmm, to Belline rozplývanie sa nad návratom do rodičovského domu sa mi až tak nepáčil... Neviem, bolo to také. Ale Charlie to tým postrkovaním zabil.
Renée je tu úplne iná ako v knihe, či filme. Teda mne sa tak aspoň zdá. Tiež je taká roztekaná, ako to vy češi hovoríte, ale taká zlatá a Bellu miluje najviac na svete!
Ten Edwardov príchod... No toto, taký statný chlapisko a zľakne sa nášho náčelníka Swana? Téééda, ale bolo to skvelé. Živo si viem predstaviť Edwarda v rozpakoch a neuveriteľne sa mi to páči, len nech si pekne poradí s Charliem. Šak on to už nejako zvládne.
Najviac na celom svete by si mi potešila, keby si mi spravila takú malú láskavosť...
Prosím, plosím, plosím!!! Nech sa Renée Edward páči, nech bude na neho milá a poháda sa s Charliem kvôli tomu, ktorý bude mať potom útrum.
Júúú, to by ma tak potešilo! Charlie a Renée na nože kvôli Edwardovi!
Mamka mi príde totižto ako Bellina najlepšia kamarátka, tak by mohli baby držať spolu!
Ááá, a ten koniec!
Milujem otvorené konce! To je niečo neskutočné, hlavne keď to autor podá tak vynikajúco ako ty a čitateľ sa potom nevie dočkať pokračovania.
Ku koncu ešte malá drobnôstka... Dnes ma skutočne trošku rušili tie Belline myšlienky, bolo ich tam trošičku veľa a také rozlietavé, pripadalo mi to tak.... Asi som vadná.

Mno, kapitola nie je najhoršia. Budú aj horšie. Ale niééé, skutočne nebola najhoršie. Páčila sa mi, aj keď som ti zanechala o niečo viacej kritiky. Lenže tak to už býva.
Jééé, pokračovanie bude o niečo skôr? Supríš! Už sa teším. A vidíš to, už tu budeme mať desiatu kapču! Mno, tak to aby som ti tu nechala niečo extra špeciálne...
Som zvedavá čím nás prekvapíš a na Charlieho sa už neskutočne teším! Nech mu tá "nabručenost" vydrží o niečo dlhšie.
A ešte dačo... Štýl písania. Ach, och, júj, uf, fúúú, joj, au, ops, úúú, jééé.... Udivuješ ma ségra! Normálne si neskutočná! Také niečo čítať je normálne zázrak a dar dokopy. Uznávam, niekedy nie som spokojná síce zo všetkým, ale proste ty to vieš!

P.S.: dĺžka kapitolky? Nie, nie... Takto ma hnevať! Žiadne také! To, že budeš kapitolky pridávať častejšie, ešte neznamená, že nebudem očakávať rovnako dlhé kapitolky ako doteraz! Tak šup, šup píšeme!

Snáď som ti napísala všetko čo som mala na srdiečku a aspoň trošku som ťa potešila. A plosííím, porozmýšľaj nad tou Renée...

Ja nemám čo kritizovať. Nie som korektor ani nič podobné, takže ja poviem svoj názor. A ako obvykle mne sa to páčilo. Toto je úžasná poviedka s nabitým dejom a ja sa pri nej vždy dokonalo odreagujem. A k deju poviedku... No Charlie sa k Edovi správal príliš škaredo, ale áno, z jednej strany no chápam, no z druhej si myslím, že to prehnal. A predpokladám, že týmto sa to len začína. No ja sa vážne moc, moc, moc teším na pokračovania a na Charlieho a jeho ventilovanie nervov. Krása, naozaj veľmi pekné.

no tahle kapitolka mi moc nesedla a moc nelíbíla, ale není to stylem psaní, ale tím jak se Charlie osopoval na Edwarda at měl důvod nebo ne. Prostě měl možnost na něho něco hodit a zlobit se tak toho využil. A navíc jak jsi napsala, je to muž co mu chce vít Bellu. Takže si s Esme můžou podat ruce, i když ta to tak nedává najevo.r
Těším se na další kapitolku a na objasnění, kapitolka se ti jako autorce povedla

Přidat komentář:

Nick:

Text: