Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » ZÁBŘESK - 1. KAPITOLA - pokračování

27.06.2009 (08:00) • Katyy • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2352×

Pohled Belly: Ráno bylo, jako bych opravdu snila, ale nebyl to sen, ale krásná skutečnost. Konečně mi připadalo a cvaklo, že jsem šťastně vdaná a mám nádhernou dceru a nepopsatelného manžela. Nessie zívnula. Rychle jsem pro ní šla. Mnula si očíčka od ospalek. „ Tak co si dáš k snídani ?“ zeptala jsem se jí. Podívala se na mě svým nevěřícným výrazem, dobře jsem ho poznala a věděla jsem to, ona nechtěla jídlo, chtěla krev. Při tom slově mi vyschnulo v krku a začínala jsem cítit těžké pálení. „ Edwarde, mám otázku“ řekla jsem a tahala ho za rukáv od košile vedle do pokoje. „ Jak tady budeme shánět krev a natož zvířata“ zašeptala jsem ze zaťatými zuby. Konečně mi to došlo. Celou dobu jsem přemýšlela nad tím, proč mi tak neuvěřitelně vadí se stěhovat do velkoměsta, protože to byl instinkt, vlastně pud sebezáchovy. Otřásla jsem se. „ Bello, nestrachuj se“ řekl klidně Edward. Znovu jsem se otřásla: „ A jak se tady budeme chránit před sluncem“ vykulila jsem oči. „ Řekl jsem neboj, lásko“ znovu řekl s ledovým klidem. „ Jestli si někdy pořádně viděla L.A zlato, tak víš, že tudy prochází hory“ usmál se. „ A taky jistě víš, že nebydlíme v centru města, bydlíme právě v horách“ pokračoval s úsměvem. Vydechla jsem. „ Tak proto je odsud tak náramný výhled. „ Ano, řekl Edward, rychle mě chytil za ruku. „ Něco ti ukážu řekl a už jsme letěli oknem dolů. Dopadla jsem měkce, jako do peřinky. A nevěřícně jsem se rozhlížela. Náš dům, tedy spíš vila, byla uprostřed nádherného lesa, na palouku. Mezi stromy nádherně prosvítalo slunce, takže se paprsky skoro nedotkly ani mé kůže, žádní sousedi, jen my v horách, jako ta nejúžasnější rodina. A jistě tu bude i spousty zvířat, opět mě začalo pálit v krku, ale pomalu jsem si uvědomovala, že to není pouze krk, ale celé tělo, které prahne po krvi. Otočila jsem se na Edwarda. „ Ty nemáš žízeň“ zeptala jsem se opatrně. „ Ani nevíš jakou, lásko“ usmál se. Opět jsem se odrazila a skočila zpět do okna za Nessie. „ Vydrž tady miláčku, maminka a tatínek si jen dojdou napít a přinesou ti mňamku“ zasmála jsem se. Nessie taky ukázala její diamantové zoubky. Políbila jsem ji na čelíčko a ona se po mě začala sápat dlaněmi. „ Ne Ness, nemůžeš jít s námi“ odstrčila jsem ji jemně. Přesně jsem věděla, co mi chce ukázat, jak lovíme všichni 3 a jak je to úžasné. Vím, že bych asi těžko odolala, proto jsem se nedostala do jejích spárů. A už jsem byla zase u Edwarda. „ Můžeme? “ zeptal se. „ Ano“ usmála jsem se. A už jsem běželi tou obrovskou rychlostí, vzhůru na lov! Pohled Edwarda: Ráno bylo nádherné, ale ještě nádhernější, když jsem zahlédl mojí přenádhernou Bellu, která byla opět zamyšlená v hlubokých myšlenkách. Tak mě mrzelo, že jsem nevěděl na co myslela. Nessie zívnula. Bella hned vztala a šla za ní. Oblékl jsem si košili. „ Podívej Nessie na tatínka“ usmála se Bells tím nejkrásnějším úsměvem a moje malá holčička též. „ Dáš si něco k snídani“ zeptala se Bella Nessie tím medovým hlasem. Ness zvedla oči a upřeně se podívala na Bellu a pak na mě. Oba jsme přesně věděli, co chce… krev „ Edwarde mám otázku“ otočila se na mě Bella. „ Ano lásko“ řekl jsem nejklidněji jak jsem mohl. „ Jak tady budeme shánět krev a natož zvířata“ zeptala se nevěřícně. Při slově krev mi připadalo, že mi hoří krk. Bella měla nepříjemný výraz, byla naštvaná a měla zaťaté zuby. Zase se nad něčím zamýšlela. V tu chvíli se prudce otřásla. Hned jsem k ní přistoupil a chytil pevně kolem ramen. „ Bello, nestrachuj se“. Znovu se prudce otřásla, byla bledší než kdy předtím. „ A jak se tady budeme chránit před sluncem“ vykulila oči. . „ Řekl jsem neboj, lásko“ snažil jsem se jí uklidnit. Zřejmě pořád nic nechápala. Byla vyděšená. Rychle jsem přemýšlel, jak ji nejlépe uklidnit. „ Jestli si někdy pořádně viděla L.A zlato, tak víš, že tudy prochází hory“ řekl jsem s úsměvem na rtech. „ A taky jistě víš, že nebydlíme v centru města, bydlíme právě v horách“ pokračoval jsem. Bella prudce vydechla. Přistoupila ke mně a políbila mě jak anděl, nebo ztělesnění bohyně Afrodity. „ Tak proto je odsud tak náramný výhled.“ usmála se. „ Ano“ odpověděl jsem a rychle ji chytil za ruku, než ji přejde tahle báze pohody. „ Něco ti ukážu“ řekl jsem a už jsme letěli oknem dolů. Bella zvedla hlavu a teprve teď se pořádně rozhlédla. Její nádherné oči bloudili po krajině, lesech, které viděla. Zase se zamyslela. Bylo nádherné ji pozorovat, a ještě nádhernější si připomenout fakt, že já jsem její manžel. Nejšťastnější upír. Koukl jsem se opět na Bellu, prudce se chytila za krk. Měla žízeň asi stejnou jako já. Za chvíli se na mě otočila. „Ty nemáš žízeň“ zeptala se opatrně. „ Ani nevíš jakou lásko“ usmál jsem se. Také se usmála, odrazila se od země a skočila zpět do okna za Nessie. Dlouho jsem poslouchal jejich rozhovoe a četl myšlenky Nessie. Chtěla jít s námi, chtěla Belle ukázat jak nádherné by bylo lovit ve třech. Za chvíli byla Bella zase u mě. . „ Můžeme? “ zeptal jsem se a chytil ji za ruku. . „ Ano“ usmála se. A už jsem běželi tou obrovskou rychlostí, vzhůru na lov!

Autor: Katyy, v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek ZÁBŘESK - 1. KAPITOLA - pokračování :