Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Zábřesk: 1. kapitola


Zábřesk: 1. kapitola Tento příběh se děje, po Rozbřesku, kdy se Edward, Bella a Nessie stávají opravdovou rodinou a stěhují s do L.A a jejich příběh pokračuje. – toto je myšleno jako smyšlené pokračování ságy Twilights s názvem – ZÁBŘESK.

 

Kapitola 1. stěhování.

„Kde jsou ty klíče, kde jsou ty klíče“ brblala jsem v duchu a nervózně pobíhala po našem obýváčku v chaloupce. „ Maminko, MAMINKO“ pobrekávala Nessie. „ Ano zlatíčko, hned jsem tam“ zavolala jsem na ní. Nechápala jsem sama sebe, i když jsem teď byla upírkou, byla jsem pořád tak zbrklá a nervózní a také zapomětlivá. Teď jsem byla, ale už dost rozzlobená. Podívala jsem se z okna, Edward stál venku, jednou rukou nandával naše zavazadla do kufru od auta a druhou držel Nessie za ručičku. Potom natáhl obě ruce, zvedl ji a posadil na sedačku v autě. „ Bells, chápu, že je to možná pro tebe na rychlo, ale nemohla by si sebou trochu hodit“ řekl. Z plic se mi ozvalo hlasité zavrčení. Konečně jsem uviděla klíče pod pohovkou. Vzala jsem je a vyšla ven. „ Ahoj náš slaďoučký domečku“ pohladila jsem stěnu chaloupky a zamknula hlavní dveře. Jen letmo jsem zachytila Edwardův pohled. Ani jsem nedokázala vyslovit, tu zlost na něj! Sedla jsem si na přední sedačku a Edward nastartoval naše zbrusu nové Ferrari. Vlastně jsem ani netušila pořádně kam jedeme, Edward mi jen řekl, že se stěhujeme. Nejenom, že jsem byla tak naštvaná, že mi to řekl tak pozdě, ale také se mi nikam nechtělo, nechtělo se mi opouštět moji milovanou rodinu a také Charlieho. A na Jacoba. Připadala mi, že mi naskočila husí kůže, ale podívala jsem se na svou ruku, žádné známky zkrabacení, jenom dokonale hladká, bílá kůže. To jméno jsem nemohla ani vyslovit, bylo to tak hrozné, když jsem mu musela říct o našem odjezdu a možná o tom, že Ness už nikdy neuvidí a možná taky ani mě. Ten jeho pohled mě tíží jako kámen. Rychle jsem se otočila na Nessie dozadu. Spokojeně seděla a brblala si nějakou melodii. Sama jsem si potom opřela hlavu o sedačku a koukala jsem z okna. Poprvé za celou mou upírskou éru jsem měla pocit, že usnu. „ Lásko“ řekl konečně Edward a pohladil mě po vlasech, chápu jak se cítíš. „ Ty? Ty nechápeš nic! “ vyjela jsem na něj a potlačovala jsem hluboké zavrčení. Nejednou jsem ucítala malinkou ručičku mojí nádherné, nyní již 3-leté Nessie. Místo okna jsem najednou uviděla minulost, tedy to, co mi Ness ukazovala, pochopila jsem její úmysly. Viděla jsem mě a Edwarda, jak se objímáme, milujeme. Nechtěla, abychom se hádali, ale nejen já jsem viděla tu nádheru, vše si také viděl Edward, přečetl si to v myšlenkách naší malinké holčičky. Usmála jsem se na ni a potom také na Edwarda a políbila ho na dokonalou tvář. On se zase naklonil a vášnivě mě políbil. „ Ty si tak zvláštní Bello“ řekl nakonec a nepřítomně se uculoval.

Cesta by samozřejmě pro každého trvala dlouho, ale mě to připadalo jako 3ti minutová projížďka. Možná jen Nessie byla unavená, ležela schoulená do klubíčka a spinkala. Byl už večer. Vystoupila jsem z auta společně s Edwardem. „ Takže jsme v Los Angeles“ zeptala jsem se. „ Ano“ kývl. Během sekundy otevřel kufr od auta a vyndal naše batohy a věci a zmizel někam pryč. Za další 2. vteřiny byl zpátky. Opatrně vytáhl Nessie z auta a utíkal k nějakému ohromnému a vysokému domu, kde se najednou zarazil, rychle jsem přiběhla za ním. „ Tak Bello, ještě ti musím něco říct“ nadechl se. „ Jsme tu jako normální, lidská rodina Cullenova, ne upíři, ano? zeptal se. „ Nejsem hloupá Edwarde.“ opáčila jsem se a pokračovali jsme dál do budovy až k výtahu.

Edward, s Ness v náruči, rychle otevřel dveře a vešel dovnitř. Neviděla jsem, co je uvnitř, byla tma. Pomalým krokem jsem následovala Edwarda, když najednou rozsvítil světlo. Zarazil se mi dech. " To je nádhera" vydechla jsem. Přímo proti mě byla obrovská prosklená stěna s výhledem na nádherné rozsvícené Los Angeles.  Pod mími podpadky od Alice, trochu vrzala dřevěná podlaha a vedle mě na malém pódiu byla nádherné postel s výhledem s okna se sametovými peřinami. Nejednou jsem uviděla Edwarda, přibližoval se ke mě, Ness už v náruči neměl. Dlouze mě políbil. Trochu jsem se mu vykroutila. " Kde je Nessie" zeptala jsem se. " Spinká ve svém novém pokujíčku" usmál se Edward. " Tak co lásko, líbí se ti tady" usmíval se. " Je to nádhera Edwarde" skočila jsem mu kolem krku a vášnivě ho políbila, než jsem se nadála oba jsme leželi na posteli a naše těla byla splinuta v jedno, jako dva kousky puzzlí. Nemohla jsem se tohoto okamžiku nabažit, připadalo mi, jako kdybych zažívala nový život. Od teď a jako kdyby nikdy nějaká obyčejná holka Bella nebyla.

 

pokračování

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Zábřesk: 1. kapitola :

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!