Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Za zamčenými dveřmi - epilog

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Za zamčenými dveřmi - epilogCo se stalo ve Volteře? Co způsobilo, že téměř vše se vrátilo na začátek?

01.09.2010 (07:45) • Alaska • FanFiction na pokračování • komentováno 3× • zobrazeno 3128×

Epilog – zoufalé myšlenky

Je tohle smrt? Ani tma, ani světlo? Ani chlad, ani teplo? Jen zvrhlá skutečnost, že vím.

Vztekle jsem chtěla do něčeho kopnout, ale mé tělo bylo pryč. Bezmoc, zoufalost, vztek… hysterický smích. Ticho. Nic z toho se nestalo, jen to bylo v mých myšlenkách. Myšlenkách, kterých jsem se chtěla zbavit.

Zoufalá touha zemřít se proměnila v absurdní přání, které jen umocnilo mou bezmoc.

Proč jsi tak krutý, že to jediné, o co jsem chtěla přijít, mi necháš?!

Smutek, vzlyk, slzy… nic z toho neexistovalo. Jen vědomí, že přesně tak by se mé tělo zachovalo, kdybych nějaké měla. Věčnost – teď bych se nejspíš hystericky usmála – věčnost bez těla, emocí, podnětů. Zůstaly jen vzpomínky.

Věčnost? Ne. Kde není čas, není ani věčnost. Znamená ztráta času nekonečnost?

Ani upíří život není tak definitivní jako smrt. Předtím jsem mohla doufat, ale teď? Nevědomost a vlastní svědomí jsou nástrojem pekla. Teď už to vím.

Edwarde?!

Byl snad i on součástí mého trestu. Měl být mi ukázán ráj těsně před tím, než budu zatracena. Měla ke vzpomínce na vraždu mých rodičů přibýt i ta na Edwarda. Vzpomínka na možnost znovu nalezené lásky. Partnerské lásky. Fyzické lásky. Na tělesný chtíč? Bylo snad tohle tou poslední kapkou, co jsem musela zažít, než jsem se dostala sem?

Já věděla, že od tebe se nikdy nic dobrého nedočkám. Neměla jsem zaváhat, nechat se zlákat šťastnou iluzí a zadoufat v lepší zítřky. Prokletý, krutý živote!

Nečekaná tma mě vyděsila, ale hned vzápětí jsem téměř výskala radostí. Byla jsem šťastná, že něco vidím. Vzduch, který jsem vtáhla do plic, mě však dostal zpátky na zem. Zpátky do toho chaosu, aby mě ujistil, že jsem ještě netrpěla dostatečně. Žádné ztrouchnivělé dřevo, hniloba nebo zapařená vlčí srst, jen příliš sladký vzduch.

Tři siluety se objevily přede mnou hned, jak jsem zvedla hlavu a já automaticky stáhla své dva štíty těsně kolem sebe. Zřetelně jsem cítila ztrátu energie, která dosud jiskřila uvnitř.

„Má krásná Isabello, jsi doma. Konečně jsi mezi svými.“ Vysoká postava si přede mě klekla, aby se její pohled dostal na úroveň mého a já v ní poznala Ara.

„Věř, že ani smrt tě nemůže zbavit svědomí, já však ano.“ Jeho milý a soucitný tón se mi vůbec nelíbil.

„Jak, když to ani smrt nezmůže?“ Hlodavá myšlenka, jak ví, co mě tíží, se zcela skryla za tu, která toužila po jeho řešení.

„Skuteční upíři nemají svědomí, Isabello.“

„Skuteční?“

„Ti, co přijali svůj nový život se všemi slastmi, které poskytuje.“ Sledoval mě trpělivým a vyčkávavým pohledem. Musela jsem vypadat jako vyděšené podezírající malé dítě, cítila jsem se tak.

Za Arem se cosi pohlo a já si teprve teď všimla, že za ním stojí mnoho postav v černých pláštích, tentokrát však neskrývaly své tváře.

Zdrojem pohybu byl středně vysoký štíhlý muž s úzkým ostře řezaným obličejem. Světlé vlasy daly ještě více vyniknout karmínovým duhovkám. Karmínovým?! Prohlédla jsem si i ostatní tváře a jejich děsivý výstražný pohled mi pomohl pochopit Arovu nabídku.

„Nikdy!“

„Isabell, Isabell. Kdyby ses tenkrát dostala do správných rukou, nikdy bys nemusela řešit toto morální dilema. Kdyby tvá průprava do nového života proběhla tradiční cestou, už dnes jsi mohla být svobodná. Nic by tě netížilo. Představ si to, život bez neustálého bilancování a přemýšlení, co je jeho smyslem.  Žádné tíživé myšlenky. Jen musíš překonat svou averzi. Chápu, proč odmítáš. Carlisleův náhled na naši existenci je naprosto zvrácený. Nepočítám, že se mnou budeš ihned souhlasit, ale přemýšlej nad tím. Ptej se na cokoliv chceš. Troufám si tvrdit, že znám odpověď na jakoukoliv tvou otázku.“

Jeho monolog jsem vnímala jen částí upíří mysli, ta druhá zkoumala ostatní upíry v podivné kamenné místnosti bez oken a s jedinými železnými dveřmi. Připomínalo mi to celu.

Jednu otázku jsem však měla.

„Edward?“ Jeho tvář se zachmuřila

„Isabello, pomáhali jste nepříteli. Ohrozili naši rasu. Tebe omlouvá nevědomost. Jakožto novorozené ti nebyla zcela vysvětlena pravidla. On však byl se vším srozuměn. Zradil. Věděl, jaký ho za to bude čekat trest. Isabell, i my máme své zákony, a kdybychom netrestali jejich porušení, brzy by na světě zavládla anarchie, která by v podání upírů měla fatální následky,“ odmlčel se, než vyřkl ta slova, která jsem si přímo vynutila z jeho úst.

„Musel být zničen. Neexistují výjimky.“ Jeho poslední dvě věty mi zněly v uších jako ozvěna. Edward je mrtvý! Mé kamenné tělo stále připomínalo sochu bez jakýchkoliv emocí. I ostatní však museli zaznamenat miniaturní vlny vzduchu, které vytvářel můj třesoucí se štít.

„Vrahu!“ Protrhla se hráz těžce skrývané bolesti. Cítila jsem, co bude následovat. Neměla jsem snahu to zastavit. Nebylo proč. Pro mě vysvobození neexistovalo.

***

Všichni upíři proletěli dveřmi a ozvala se jen rána tříštícího se kamenní. Zda to byla jejich těla nebo zdi chodby už zhroucená žena klečící na zemi kobky nezaznamenala. Těžké železné dveře se zabouchly dříve, než zvuk dozněl a prach se usadil.

Nechtěla žít a nemohla umřít. Pohřbení v zatuchlé cele Volterského hradu jen podtrhlo její osud. Všichni, co milovala, zemřeli a to buď její vinou, nebo vlastní rukou. Bylo jejím osudem zůstat sama, jen se svými myšlenkami.

< Shrnutí

Autor: Alaska (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Za zamčenými dveřmi - epilog:

 1
3. Alice
05.11.2012 [19:45]

Emoticon Emoticon Emoticon konec mě naprosto sklamal. byla to úžasná povídka dokud jsi tak nehanebně neposrala konec !!!!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

2. Terka
07.04.2012 [15:13]

Tvoje povídka byla úžasná. Emoticon Emoticon Emoticon

1. ella
27.07.2011 [18:09]

jak si mohla tahle ukončit povídku!!! Emoticon Měla si napsat konec štastně ,že zustane s Edwardem a jeho rodinou!! Emoticon Jsem touhle povídkou zklamaná!Zklamalas koncem!!Měli zustat spolu!!!!!!!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře