Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Za všechno můžou upíři 3

09.04.2010 (10:30) • Huny • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2877×

„Bello, můžeš si laskavě zvednout ten telefon?“ budil mě ráno Jamie.

„Tak ho zvedni ty,“ zamumlala jsem a spala dál.

„Mě se nechce vstávat a navíc je to tvůj mobil,“ odbyl mě.

„Tak ho nech zvonit,“ poradila jsem mu, ale telefon zvonil tak vytrvale, že jsem se naštvala a šla ho zvednout. O to víc jsem byla nasupená, když jsem zjistila že volá. Taky si to mohla nechat na dýl. „Alice, co chceš?“ zvedla jsem to rozespale.

„Bello, pojď se mnou do fitka,“ žadonila.

„Dneska ne. Ještě jdu psát,“ odbyla jsem jí.

„Tak zítra,“ nedala se.

„Dobře, zítra,“ souhlasila jsem, abych jí měla z krku.

„Super, po obědě tě vyzvednu a uděláme si úžasné holčičí odpoledne,“ zazpívala nadšeně a ukončila hovor.

„Kdo to byl?“ zeptal se Jamie, když jsem se vrátila zpátky do postele.

„Alice,“ zívla jsem. „Chtěla, abych s ní šla do fitka, tak jsem to domluvila na zítřek,“ vysvětlila jsem a než se stihl na něco dalšího zeptat, znovu jsem usnula.

Bylo už navečer, když jsme se oba vyhrabali z postele a stejně jsem byla pořád unavená, takže jsem se hrozně těšila domů. Společně jsme se najedli a Jamie mi pak zavolal taxíka. „Zavoláme si, prdelko,“ políbil mě před odchodem.

„Ne… ,“ chtěla jsem protestovat, ale Jamie mi položil prst na rty.

„Vyhrál jsem, vzpomínáš?“ políbil mě naposled a posadil do taxíku.

Asi po 15 nekonečných minutách, když jsme se proplétali dlouhými dopravními zácpami, jsem se dostala domů. Hned za dveřmi jsem skopla lodičky a zamířila do koupelny.

Vypadala jsem naprosto příšerně. Rozcuchané vlasy a celá jsem smrděla cigaretovým kouřem. „Ještě že mě neviděla Alice. Ta by mě uškrtila,“ pomyslela jsem si a shodila ze sebe všechno oblečení, abych si mohla dát sprchu.

Umyla jsem si vlasy a vylezla, až když jsem myslela, že usnu ve stoje. Pomalu jsem vylezla, osušila se a v noční košilce jsem zalezla do postele a jen co jsem položila hlavu na polštář, byla jsem úplně tuhá a nechala jsem si zdát krásné sny.

I přesto, že jsem teoreticky prospala celý den jsem spala i celu noc, ale ráno jsem se cítila tak úžasně svěží a odpočinutá, jako snad nikdy. Byla jsem ráda, že hlavní sezónu přehlídek už mám za sebou a do konce roku přehlídek bude jen pár. Pak nějaké charitativní akce, křesty, Vánoční věčírky a nový rok. Možná bych už měla začít vymýšlet a shnánět dárek pro Jamieho a nebo budu zase plašit na poslední chvíli jako každý rok. Tomu jsme se uchechtla. Já se prostě nikdy nepoučím.

S přiblblým úsměvem jsem vstala a šla se nasnídat. Cornflaky jsem pořáně nechlala rozmočit v mléce a udělala jsem si čaj. Jako si většina lidé dávala kafe, já musela mít čaj. Bylo mi jedno jaký, ale bez  něj jsem nebyla schopná fungovat.

Po snídani jsem zapadla do koupelny a kartáčem jsem si rozčesávala zacuchané vlasy, dokaď nebyly dokonalé. Opláchla jsem si obličej, vyčistila zuby a šla jsem se obléknout.

Protože se mi v koupelně hromadilo špinavé prádlo, roztřídila jsem ho a dala prát. Mezitím jsem zapnula televizi a pustila jsem se do přípravy oběda.

Dala jsem vyřit těstoviny a mezitím jsem si nakrájela rajčata, která jsem osmahla na pánvičce. To jsem smíchala dohromady a měla jsem vynikající oběd.

Když jsem se najedla, nandala jsem nádobí do myčky a šla jsem se připravit do fitka. Tepláky, tričko, tenisky, pití, ručník a sprchový gel. Už jsem šla ke dveřím, když jsem ozval zvonek. „Ahoj Alice,“ pozdravila jsem s úsměvem kamarádku. „Už jdu,“ hodila jsem na sebe bundu, boty a tašku s věcma jsem si přehodila přes rameno.

„Můžeme?“ zeptala se Alice, tak jsem kývla a zamkla byt. Výtahem jsme sjeli dolů a před domem jsem se zarazila. „Jasper,“ usmála se zamilovaně Alice a majetnicky pohladila žluté Porsche.

„Kdo jiný,“ zakroutila jsem hlavou a nasedla.

„Neříkej, že tobě by Jamie auto nekoupil.“

„Koupil, ale já ho nepotřebuju,“ pokrčila jsem rameny.

„Máš volno celé odpoledne?“ odbočila od tématu.

„Jo,“ kývla jsem.

„Tak si uděláme dámskou jízdu. Objednala jsem nás na masáž, manikůru a pedikůru. Bude to super, uvidíš?“ usmála se a zaparkovala před fitcentrem.

Připravila jsem si permanentku a šla dovnitř. „Dobrý den,“ pozdravila nás recepční, a protože nás obě znala, dala nám automaticky klíčky od skříněk. Poděkovaly jsme a šli se převléknout.

Jako vždycky jsme začaly během a pak posilovaly i ostatní části těla. I když jsem měla kondičku docela dobrou, úplně ze mě lilo, ale Alice měla pořád energie na rozdávání. „Už nemůžu,“ vydechla jsem po dvacátém sedu lehu.

„Já mám taky dost,“ souhlasila, ale že by byla nějak moc vyčerpaná, na to nevypadala.

V šatně jsme se vysprchovaly, protože jsem nesnášela, když jsem šla domů spocená a čekal nás další bod programu. Popojeli jsme o pár ulic dál a Alice zastavila přd celkem historicky vypadající budouvou. Vystoupily jsme z auta a šly dovnitř.

„Dobré odpoledne, slečno Cullenová. Váš personál už je připraven.“

„Koukám, že tě tu znají,“ poznamenala jsem cestou do šatny.

„No jo,“ kývla a hodila mi jeden z bílých županů, tak jsem si sundala oblečení a jen v kalhotkách do něj vklouzla. „Jdeme,“ čapla mě za ruku a dotáhla mě do místnosti obložené mramorem s dvěma dřevěnými křesly, které se daly polohovat.

Pohodlně jsme se usadily a dovnitř vešli 4 zaměstnanci. Dva si sedli k našim nohám a dva si stouply k hlavám. „Porádně se ulovni,“ poradila mi Alice, tak jsem jí poslechla a nechala jsem si masírovat hlavu a lakovat nechty.

Když jsem po delší době otevřela oči, měla jsem nádherně upravené nehty na nohou a právě se pracovalo na mé pravé ruce.

Když nám oboum nehty dodělali, po zaschnutí jsme se přesunuly do další místnosti a tak byly dvě lehátka, na které jsme si lehly. Kvůli masáži jsem musela župan shodit a masérka mi přes zadek přehodila ručník.

Jakmile jsem se pohodlně uvelebila, masérka se pustila do uvolňování a masírování mých ztuhlých svalů. Zavřela jsem oči a ty pohyby si vychutnávala. Po chvíli mě masírovat přestala a nechala nás s Alicí odpočívat. „Co Jamie?“ prolomila ticho zvědavě Alice.

„Nic,“ zamumlala jsem.

„Ale neříkej. Určitě se něco musí dít. Vždyť si o něm pořád tak básnila,“ nenechala se odbýt.

„Hrozně žárlí a mě to štve. Předevčírem jsem jim byla na koncertě a potkala jsem tam toho herce z Harryho Pottera… Roberta Pattinsona. Jen jsme se tak pozdravilim a když mě chtěl pozvat na drink, objevil se Jamie a div neprasknul vzteky. Potom jsme se kvůli tomu trochu rafli,“ pozvdechla jsem si.

„A ty bys na ten drink šla?“

„Nevím, ale asi jo,“ pokrčila jsem rameny.

„Tak alespoň víš, že tě Jamie miluje. Jinak by tak nežárlil,“ snažila se mě uklidnit.

„To jo, ale mě to strašně štve. Když jsem mu řekla o tom focení, hned začal vyzvídat,“ pokračovala jsem.

„Nevím, co ti na to mám říct. Je prostě takový, ale když už jsme u těch plavek. Zastav se za mnou zítra. Potřebuju vzít tvoje míry, aby je mohli ušít.“

„Alice, vždyť moje míry znáš,“ podívala jsem se na ní.

„To jen tak pro jistotu. Kdybys náhodou někde přibrala,“ bránila jsem, ale přišlo mi, že něco tají.

„Dobře, po obědě jsem tam,“ zamumlala jsem a každá jsme se ponořily do svých myšlenek.

Já jsem přemýšlela o Jamiem, ale sem tam se mi do mysly zamíchal i Robert a Alice buď o Jasperovi nebo o práci.

Autor: Huny (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Za všechno můžou upíři 3: