Bella se vrací s Robem zpátky do reality a noviny útočí. Dokážou být hodně zlé, ale Bella i Rob se to snaží ignorovat. Užijste si díleček, nevím, kdy bude další, protože nějak nestíhám psát, ale když bude hodně komentů, tak se to pokusím nějak urychlit. :D
16.07.2010 (11:45) • Huny • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2425×
V letadle jsme se skvěle bavili. Povídali jsme si a smáli se, ale jakmile jsme vylezli z letedla, naše nálada klesla pod bod mrazu. V letištní hale byla spousta novinářů, a jak jsme se s Robem objevili, bylo jasné, na koho tu čekají.
Hodila jsem si tašku přes rameno a s hlubokým nádechem jsme vstoupili mezi tu dravou zvěř. „Isabello, co se mezi vámi stalo? Roberte, chodíte spolu?“ překřikovali se všichni a my se přes ně snažili dostat.
Když jsme oba vynaložili dost velké úsilí, povedlo se nám projít bez jediného slova a Robert chytil taxíka. Oba jsme nasedli a za zuřivého cvakání fotoaparátů jsme odjeli. „Myslím, že o zítřejší titulek v novinách mají postaráno,“ zamumlala jsem a opřela se o Roba. „Zajímalo by mě, kde přišli k tomu, že jsme byli pryč.“
„Tak to ti nepovím, ale Alice by třeba mohla něco vědět,“ odpověděl a objal mě. „Mám jít s tebou nahoru?“
„Ne, jeď domů. Potřebuju chvíli jenom pro sebe,“ usmála jsem se a jemně ho políbila.
„Zavoláme si,“ zašeptal a já s kývnutím vystoupila. Vzala jsem si tašku a šla nahoru.
Jakmile jsem byla doma, oddychla jsem si. S taškou jsem zamířila do koupelny, vyndala jsem použité věci apotém jsem si dala sprchu. Byla jsem neuvěřitelně ospalá.
Možná to bylo taky tím, že na Bahamách jsme se moc nevyspala, protože jsme měli lepší program, takže jsem si hned po sprše šla lehnout.
Probudila jsem se zvláštně roztažená. Za ten týden jsem si tak nějak zvykla na to, že se o postel s někým dělím.
Po delším přemlouvání jsem vylezla z postele a šla si udělat snídani. Jež jsem neměla nic kromě tvrdých rohlíků a v ledničce pár vajíček. Takže asi budu muset vyrazit odpoledne na nákupy, abych tu neumřela hlady, a pro dnešní ráno jsem musela dát za vděk vajíčkům.
Jen co jsem se po snídani trochu upravila a převlékla, někdo zvonil, tak jsem šla otevřít. „Ahoj, Alice, co ty tu tak brzo?“
„Ahojky, už jsi četla noviny?“ zamávala mi před obličejem papíry.
„Ne, před chvílí jsem vstala. Tak pojď dál a ukaž, co tam píšou tak zázračného.“
„Nejdřív ty starší. Jsou ze středy,“ podala mi bulvár a posadila se na pohovku. Ještě ve stoje jsem pohlédla na titulku a začala jsem číst.
Načapali jsme Isabellu Swanovou na romantické dovolené se slavným hercem Robertem Pattinsonem.
Už jen ten titulek nešlo přehlédnout, hlavně když kolem byla spousta fotek mě a Roba, jak se k sobě tulíme a pod fotkami byl ještě článek, do kterého jsem se hned začela.
Modelka Isabella Swanová vyměnila svého „zmizelého“ přítele Jamieho Campbella Bowera za herce ze známého snímku Remember me Roberta Pattinsona. Chvíli se spekulovalo o tom, jestli něco nemá s modelem Edwardem Masenem, se kterým byla fotit prestižní kalendář.
Po té, co si ale Isabella a Robert dopřáli dovolenou na Bahamách, jsou spekulace celého světa vyvráceny.
„Ptát se, jak sis to tam užila je asi zbytečné, co?“ zeptala se Alice, když jsem noviny zhnuseně odhodila.
„Co máš v těch druhých?“ zajímala jsem se a ignorovala její otázku.
„Jen článek o vašem příletu,“ odpověděla, a protože jsem neměla náladu číst další slátaniny, noviny jsem rovnou vyhodila.
„Bello, já jsem tak ráda, že jste se s Robem dali dohromady,“ stáhla mě na pohovku a objala mě. „Někdy bychom mohli zajít na společné rande.“
„To určitě,“ zamumlala jsem a ona hned začala plánovat.
Nevnímala jsem jí, až když vzala moje dlaně do svých. „Miluješ ho?“ zeptala se na důležitou otázku a mě spadla brada. Vůbec jsem nevěděla, co odpovědět.
„Alice, myslím, že na tohle je ještě brzo. Mám ho rádu, ale v lásku to zatím nepřerostlo.“
„Nechvátej na sebe. Pořád máš v srdci velkou ránu,“ promlouvala mi do duše.
„Já vím, Alice. Já vím,“ zašeptala jsem a sklopila hlavu.
„Ale ty to zvládneš.“
„A co ty? Chystáš nějakou přehlídku?“ odbočila jsem, protože jsem se nechtěla bavit o mně.
„Zatím ne. Přemýšlím o kolekci na zimu. Kabáty, kožichy a tak.“
„Tak to jo,“ kývla jsem a rozezvonil telefon. Byla to jen zpráva, ale i tak mi vykouzlila úsměv na tváři.
„Máš rande,“ pochopila Alice a chtěla vstát.
„Ne, Rob ho právě přesunul na zítřek, takže tu můžeš zůstat a dál vyzvídat,“ zasmála jsem se a potom se ke mně přidala i ona.
Autor: Huny (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Diskuse pro článek Za všechno můžou upíři 22:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!