Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Z dob otroků - 5. kapitola

Kristen2 by Jelda

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Z dob otroků - 5. kapitolaMáte zde další dílek. Tady se seznámí se zbytkem rodiny osobně a trochu vytočí Alici. Prosím komentíky. Vaše xlovexx

12.12.2009 (14:15) • xlovexx • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 6475×

V – Návštěva

Někdy uprostřed noci jsem ucítila, jak mě někdo zvedl. Přenášely mně dvě silné paže a položily mě do postele. Ještě v polospánku jsem zaslechla, jak se otevírají dveře a slyšela jsem hlas Alice.

„Edwarde, měl bys jít, za chvíli se vzbudí.“ Ucítila jsem dotyk na čele, byl podobný tomu, jak mě vždy po vlasech hladila máma. Po té jsem už jen slyšela, jak se pomalu zavírají dveře. Když zaklaply, pomalu jsem otevřela oči. Byla jsem zmatená. Podívala jsem se okolo a zjistila, že ležím v posteli. Někdo mě sem přenesl, ale kdo? Posadila jsem se a podívala se na dveře. Byly pevně zavřené. Vyhlédla jsem z okna a pohlédla na hustý les. V noční tmě byl strašidelný. Viděla jsem, jak se na okraji lesa něco pohnulo. Sledovala jsem to a nevěděla, co to může být.

Když jsem se donutila svoje oči odtrhnout. Pohlédla jsem na hodiny. Byla jedna ráno. Vstala jsem z postele a přešla k místu, na kterém jsem spala. Pomalu jsem znovu ulehla na zem a po chvilce usnula.

Ráno mě vzbudil zvuk otevírajících se dveří. Otevřela jsem oči a pohlédla na rozzuřenou Alici. Věděla jsem, co tenhle pohled znamená. Jen jsem pevně semkla víčka a čekala na první ránu. Dlouho se nic nedělo a já čekala napjatě dál.

„Bell?“ Zaslechla jsem, jak zašeptala a ucítila jemný studený dotyk na rameni. Pomalu jsem otevřela oči a pohlédla na ní. Klečela u mě a dívala se na mě, už nebyla rozzuřená.

„Co se děje?“ Ptala se mě a šeptala. „Snad si se mě nebála? Bell, vždyť jsem ti už včera říkala, že tě neberu jako otroka. A ty se přestaň jako otrok chovat. Proč jsi spala na zemi?“ Promlouvala ke mně stále šeptem. Nevěděla jsem, co jí na to říct. Stále jsem čekala, kdy padne první rána. Byla jsem, jsem a navždy budu otrok. Věděla jsem, že i když se ke mně teď chovají hezky, neznamená to, že se ke mně budou takhle chovat i nadále. Třeba čekají na tu správnou příležitost. Chtějí si počkat, až já to nebudu čekat a potom mi znovu ukážou, kam otrok patří, kam patřím já. Sledovala jsem jí a nebyla jsem schopná slova.

„Bell. Ta postel je tvoje. To znamená, že máš na ní spát.“ Promluvila na mě.

„Ano paní. Alice.“ Odpověděla jsem jí a začala se pomalu zvedat. „Co mohu udělat?“ Ptala jsem se a čekala na práci. Alice došla ke skříni a otevřela jí. Přešla ke mně a podala mi do rukou oblečení. Jen ukázala na dveře koupelny.

Vešla jsem do koupelny a narychlo se opláchla studenou vodou. Převlékla se do oblečení, které mi dala. Bylo krásně jemné. Ne jako to, které jsem byla zvyklá nosit. Vešla jsem zpátky do pokoje a všimla si, že Alice sedí na sedačce.

„Přinesla jsem ti jídlo. Nejprve se najez.“ Promluvila a ukázala na tác na stolku. Přišla jsem blíž a klekla si u stolku. Alice se na mě jen podívala a zakroutila hlavou. Když jsem se najedla, vstala.

„Pojď. Představím ti rodinu.“ Promluvila a vedla mě ven z pokoje. Šla jsem za ní a vešly jsme do obývacího pokoje. Stálo zde šest lidí. Okamžitě jsem sklopila zrak k zemi a poslouchala jsem.

„Takže, Bell, tohle je můj táta Carlisle a moje máma Esmé.“ Promluvila na mě Alice a já slyšela, jak někdo udělal krok dopředu. Po chvilce se mi ve výhledu objevila ruka.

„Těší mě.“ Zašeptala jsem a svoje ruce nechala za zády. Ani jsem nezvedla pohled, abych se mohla podívat, kdo to byl. Ruka z mého výhledu zmizela a místo toho se ozval nádherný mužský hlas. Byl hodně podobný tomu, který měla Alice.

„Bello. U nás se nemusíš chovat jako otrok. Jsi jako náš host.“ Mluvil na mě milým hlasem. Já však čekala nějaký podraz. Jen jsem kývla hlavou na souhlas. A trochu zvedla hlavu, abych se mohla podívat do tváří. Přede mnou stál nádherný mladý muž. Jeho pleť byla bílá a oči nádherně zlaté. Stejně jako Alice. Kousek za ním byla žena. Její oči také zářily zlatou barvou. Byly si tak podobní a zároveň rozdílní. Chvíli jsem na ně koukala a hned sklopila hlavu. Cítila jsem, jak se na mě upírají jejich oči. Byla jsem v této situaci velice nejistá. Chtěla jsem poprosit o nějakou práci, ale v tu chvíli se ozval domovní zvonek.

Tak jak jsem byla naučená, jsem se rozešla ke dveřím a otevřela je. Novým příchozím jsem se jen uklonila a čekala. V celém domě bylo ticho. Nechápala jsem, co jsem udělala špatně. Přemýšlela jsem a nedokázala si nic vybavit. Kliku jsem držela pravou rukou. A ani jednou jsem se na nově příchozí nepodívala. Až po chvíli se ozval hlas. Byl hrubý, nepříjemný.

„Á, konečně jste si také pořídili otroka? Už bylo na čase. Kolik vás stála? Tu naši jsme pořídili docela levně.“ Mluvil ten hlas a do domu vešly dvě osoby. Koutkem oka jsem se podívala, zda ještě někdo nestojí přede dveřmi a opatrně jsem je zavřela. Rychle jsem se rozhlédla po pokoji. Zahlédla jsem, že tu stálo devět osob. Očima jsem vyhledala tmavý kout a přešla jsem do něj. Natlačila se co nejvíce do koutu a čekala.

Chvíli si o něčem povídali a potom jsem zaslechla Carlislea jak promluvil.

„Omlouvám se vám, ale teď není nejvhodnější doba na návštěvy. Zítra za vámi zajedu, ano? Tu nohu si dále ledujte.“ Mluvil k nim a já jako na povel proletěla okolo nich co nejtišeji a znovu otevřela domovní dveře. Když vyšli ven. Vyhledala jsem znovu ten kout a postavila se do něj. Čekala jsem, až mi udělí nějakou práci.

„Bell?“ Zaslechla jsem hlas Alice. „Co to bylo?“ Mluvila dál.

„Omlouvám se, chcete, abych vaše návštěvy vítala jinak?“

„Ne!“ Vyštěkla a já jsem se přikrčila. „Naše návštěvy nebudeš vítat vůbec. Říkala jsem ti, že u nás nejsi otrok, kolikrát ti to mám opakovat?“ Mluvila na mě zvýšeným hlasem.

„Pochopila jsem, co po mě chcete, ale já jsem byla a nadále i budu otrok paní.“ Promluvila jsem a přikrčila se v očekávání rány. Nikdy nesmíme poučovat otrokáře, nebo mluvit příliš dlouho. Právě jsem obě zásady porušila.

Zaslechla jsem jen povzdech a potom zaslechla znovu Alicin hlas.

„Tohle je Emmet a Rosalie. Edward a můj Jasper.“ Promluvila ke mně a já se narychlo podívala koho myslí. Zahlédla jsem další nádherné tváře, ale nejvíce jsem se pozastavila u Edwarda. Jeho jméno mi něco připomínalo, ale já jsem nevěděla co.

„Ráda vás poznávám.“ Zašeptala jsem a otočila se k Alici. Nechtěla jsem dále trávit čas tady.

„Co mohu udělat, paní?“ Promluvila jsem a čekala na úkol. Alice jen tiše zavrčela a chytla mě za loket. Následovala jsem jí a očekávala, co se bude dít. Došli jsme do kuchyně a ona mě postavila ke kuchyni.

„Tak zaprvé. Říkej mi jménem. Za druhé. Pokud tak nutně chceš něco dělat. Můžeš si pro sebe uvařit oběd, ale jen sobě. My jíst nebudeme a Za třetí. Při vaření se neřízni…“ Promluvila a odešla do obýváku. Stála jsem tam a nechápala, co po mě chce. Koukala jsem na zeď, za kterou mi zmizela a nebyla schopná pohybu. Najednou se ozval její hlas.

„Třeba těstoviny. Když nevíš, co chceš.“ Promluvila a já se pustila do vaření…

 

 

Za jak dlouho chcete, aby zjistila, že Cullenovi nejsou normální? Má mít podezření už v příštím dílku?

 

6. kapitola

Shrnutí

Autor: xlovexx (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Z dob otroků - 5. kapitola:

 1
1. Zuzik
29.11.2011 [20:26]

Zuzikboli aj biely otroci a ak by si cital tak je to indianka

P:S: je to super :D Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře