Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » XI. Hranice života 2 / 2

Edward a Bells

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

XI. Hranice života 2 / 2 Prajem príjemné čítanie...

18.05.2009 (14:08) • Yvai • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1342×

James, 13. september 1995

Sedel som spolu s Lizzie na dlážke a hrali sme pexeso. Ne dnešné popoludnie som si zakázal myslieť. Lizzie sa zrazu zasmiala. Pozrela sa na mňa, pretože som už dlho premýšľal, ktorú kartičku obrátiť. A hľadal som presne v opačnom rohu, vedel som presne, kde je kravička skrytá. Netrafil som, odkryl som kohúta. Opäť som sa netrafil a snažil som sa Liz vysvetliť, že koza a ovca sú to isté. Veď aj zvuky vydávajú rovnaké.

,,Nie je!“ kričala nadšene. ,,Jedno robí bé a druhé mé. Toto je ovečka a toto koza.“ Prstom ďobala do kartičiek.

,,Aha, už rozumiem. Toto robí cé.“ Ukázal som na kozu.

,,Nie, mé.“ Môj drobček sa zachichotal. ,,Čo to nevieš? Taký veľký?“

,,Nie, neviem. Ďakujem, že si mi to povedala.“ Elizabeth rýchlo popárovala posledné štyri kartičky.

,,Vyhrala som! Zase! Ideme znova!“ rozkladanie kartičiek prerušilo hlasné : Cŕŕŕn.

,,Otvorím.“ Skríkla Liz a rozbehla sa k dverám.

,,Oci, poď sem.“ Začul som dcéru. Kto je to? Myslel som, že prišla nejaká Lizina kamarátka z pieskoviska. Vonku bol výnimočne chladný a daždivý september. Zjavne som sa mýlil. Postavil som sa a prešiel do chodby. Liz stála medzi dverami a prekvapene pozerala na dvoch mužov v uniformách.

,,Ujovia policajti.“ Vydýchla nadšene. K nim domov prišli policajti. To musí povedať zajtra na pieskovisku. Prešiel som si rukou po hlave. Čo tu chcú?

,,Áno?“ spýtal som sa a zdvihol Liz do náručia.

,,Dobrý deň. Pán Meyer? James Meyer?“ ozval sa jeden z nich. Ten starší.

,,Áno. S čím vám môžem pomôcť?“ pozreli sa jeden na druhého. Pred nimi stál pomerne mladý muž a malým dieťaťom. Mladší policajt s zahľadel do zeme. Nemá na to žalúdok. Keby tu nebolo to dievčatko. Starší pochopil, že je to na ňom.

,,Pán Meyer, je nám veľmi ľúto, že vám musíme oznámiť, ale vaša manželka...mala smrteľnú autonehodu. Prijmite našu úprimnú sústrasť.“

,,Oci.“ Liz ma potiahla za tričko. ,,Čo to ujo povedal?“ Mladší policajt sa usmial na dievčatko. Koľko má rokov? Tri? Štyri? Tak ako jeho syn. Nevie si predstaviť, že by jeho syn prišiel o matku zo dňa na deň. Z hodiny na hodinu.

,,Pán Meyer?“ pomaly som pokýval hlavou.

,,Oci?“ Liz si práve vo svojom štvorročnom mozgu skladala význam týchto slov. Mama mala autonehodu. Prijmite našu úprimnú sústrasť. To sa hovorí na pohreboch. Teraz jej zomrela mama.

,,Mama.“ Liz zalapala po dychu. ,,Mama.“

,,Mám ísť s vami na políciu?“

,,Nie nemusíte.“

A ďalej neviem, čo bolo. Nastala doba temna. Policajti mi neskôr, bez prítomnosti Liz, vysvetlili, čo sa stalo. A ešte k tomu všetkému, zmizlo jej telo. Z nemocnice. Proste zmizlo. Musíš byť silný. Čas všetko zahojí. Mysli na drobca. To prebolí. A tak stále dookola. Liz je už dosť veľká. Vždy bola vyspelejšia ako deti v jej veku. Chápe to a na rozprávky neverí. Sedí tichučko v kúte svojej postele a pozerá sa kto vie kam. Nechodí na pieskovisko za deťmi. Nedokážem ju tam poslať. A to som psychológ! Neviem, ako na vlastné dieťa!

,,Liz, poď si dať puding, tvoj najobľúbenejší.“ Nijaká odpoveď.

,,Lizzie...“ v hrdle mám hrču. Viem ako malej je.

,,Liz, tu máš puding.“ Drobček vezme tanierik, ruky sa jej neuveriteľne trasú. Musí ocka poslúchať. Má len jeho. Občas sa v noci zobudí a počúva, či neštrngajú mamine kľúče. Niekedy sa vracala uprostred noci. Zobudilo ju to len na pár sekúnd a znovu zaspala, stým, že ráno skočí rodičom do postele. Nikdy sa nehnevali.

Mark, 13. september 1995

Mellissa sa vyrútila z nemocničnej izby, kde po sebe zanechala len omamnú vôňu. V duchu som si zanadával. Rozbíjam jej manželstvo! Sakra! Mal by som odísť, držať sa od nej ďalej, ale nedokázal by som to. Bože, ako veľmi ju ľúbim. Vedel som, že by som ju mal zastaviť, pokým spraví niečo hlúpe, ale nedokázal som sa pohnúť z miesta. Stál som tam nejmenej hodinu, keď som začul hukot sanitky. Nič neobvyklé, pomyslel som si. Sme predsa v nemocnici. Ale toto húkanie nieslo predzvesť niečoho zlého. Pohol som sa k dverám, cez ktoré personál privážal zranených. Ak by mi srdce ešte bilo, pravdepodobne by teraz vynechalo zopár úderov. Na nosítkach ležala Mellissa. Od hlavy po päty bola pokrytá krvou. Na to som ani nepomyslel. Bál som sa ako nikdy v živote. Nehmatal som jej pulz. Nič. Medzi tým sme dorazili na operačnú sálu. Ak by som nebol upír, pravdepodobne by som to vzdal. Jej srdce bilo. Tak tichučko a nepravidelne, že som to ja jediný dokázal počuť. Zomiera. Nedovolím to. Rozhodol som sa.

,,Čas smrti 18:23.“ Konštatoval som a sestrička to zapísala do karty. Nemohol som sa dočkať, kedy všetok personál odíde. Musel som sa premáhať, aby som na nich nenakričal, alebo ich vlastnoručne nevykopol. Keď napokon všetci odišli, zamkol som dvere a náhlil som sa k Mellisse. Musím to stihnúť. Schytil som ju do náručia a vyskočil som oknom do tmavého večera. Utekal som ku mne do bytu. Vošiel som jedným z balkónov a položil zakrvavenú Mellissu na posteľ. Naklonil som sa nad jej krk. Srdce pomaly, ale isto smerovalo k absolútnemu zastaveniu. Ešte som zašepkal.

,,Prepáč mi to. Milujem ťa.“ Zakusol som sa jej do krku. Začali sa najhoršie tri dni mojej existencie.

Autor: Yvai, v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek XI. Hranice života 2 / 2 :

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře