Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Whitlock brothers - 23. kapitola

25.08.2011 (09:00) • Simiik • FanFiction na pokračování • komentováno 22× • zobrazeno 3235×

Pohled Edwarda

Kolem třetí hodiny ráno mi zazvonil mobil. Bezva! Upíra, který mi volá, rozškubu na tak malé kousíčky, že i puzzle mu budou závidět. S pardonem jsem se vymotal z hromadného ženského objetí a zvedl to.

„Ano?“ zavrčel jsem.

„Takže nespíš, spravedlnost existuje!“

„Izz?

„Potřebuji tě tady, Eddie.“

„Zrovna mám rozdělanou…“

„Dal mi kopačky. Neznám nikoho jiného, s kým bych si o tom mohla pokecat, opravdu tě potřebuji.“

„Otevři okno, šprtko, nejsem amatér,jako Romeo, abych se vykecával pod balkonem.“

„Díky.“

„Účet ti vystavím později.“

Ukončil jsem hovor a vrátil se k úlovku. Hryznul jsem se do dlaně, tak skvělý matroš a já musím pá pá. Já toho kreténa neprobodnu. Ukřižuji ho, poleju voskem a vyrvu mu všechny chlupy na těle! Nejen, že ubližuje Izz, ale i mě! Nasedl jsem do auta a dupl na plyn.

Vylezl jsem oknem a sedl si na postel.

„Kdes byl? Smrdíš estrogenem.“

„Lovil ženské, jako každou noc. Nechápu, že to stále nevíš, psal jsem ti to na ledničku u vás doma, na zrcadlo v koupelně, dokonce i na tvou postel.“

„Spíš ty vůbec někdy?“

„Jo, s nimi. Mluv, jsem tvůj vrbák.“

„Říká se vrba, ne vrbák!“

„Izzino, jsem chlap. Pokud chce vrba být mnou, musí být vrbák.“

„Víš, tvé obrovské ego nezničí ani apokalypsa v roce dva tisíce dvanáct.“ Sedla si vedle mě a rozbrečela se. Super, fakt skvělý! Řeknu Emmettovi, ať mi pomůže s depilací Böwera!

„Prý neví, co cítí. Je zmatený a nechce se vázat. Musí se soustředit na školu, na sport a ostatní věci. Co mám dělat, playboyi?“

„Za to, že jsi mě tak oslovila, ho zabiju, konečně jsi uznala mou přezdívku, kterou mám dva roky na škole. Neboj, bude to brnkačka, benzín, sirky, louka, vlastně on je člověk, to bude ještě jednodušší.“

„A ty jsi, co? Replika člověka? Můžeš mi říct, co uděláš? Zlakuješ ho? Uštípeš ho k smrti?“

„Pustím mu Biebera! Tím omráčím jeho sluch. Obleču si upnuté kalhoty, můj zadek v něm probudí závist, tím omráčím jeho zrak. Pak ho dorazím pravým hákem.“

„Ne, nechci, abys zabíjel otce mého dítěte.“ Opět se rozbrečela a je to tady. Konečně mi řekla to, co si dlouho myslela. Objal jsem ji a políbil na čelo.

„Řekneš mu, že čekáš jeho dítě?“

„Ne, nechci ho u sebe, když ke mně necítí to co dřív. Zničil mi život!“

„To bude v pohodě, Izz, společně to zvládneme. Budu ti pomáhat.“

„Děkuji, mám tě moc ráda, víš to?“ Pohlédla mi do očí, pak sjela pohledem k mým rtům. Přiblížil jsem se ještě víc k jejímu obličeji, ale bylo to ona, kdo začal s líbáním.

„Ne!“ vyhrkli jsme oba zároveň po chvíli.

„Jako bych líbala svou babičku s náhradními zuby.“

„Nápodobně.“

Zazvonil mi mobil.

„No? Hned tam budu.“ Ukončil jsem hovor s Emmettem a měl se k odchodu.

„Co se děje?“ vyptávala se Izz.

„Rodinné problémy, pak dáme řeč. Zalez do postele, nebo nejdřív zvedni tu svou prdel, jdi si do ledničky pro zmrzlinu a nějakou tu čokoládu, to ti pomůže. Pak si zapni telku, ale nečum na romantické filmy. Žádný 9 ½ týdne, Sex ve městě ani porno, podívej se na horor, nějakej dost drsnej krvák.“

„Odkdy je porno romantický?“

„No co, sexuje se tam a v romantických filmech to samé, sice tam místo vyznávání lásky jen hekají, ale je to v podstatě na stejné vlně, takže horor, jasný?! Zítra, teda dneska ve škole, raději tě vyzvednu, jo?“

„Zatím, dík, že ses stavil.“

„Neboj, účet ti vystavím, nezapomněl jsem.“

Doma jsem se málem zbláznil z těch myšlenek. Alice se v duchu vraždila. Emmett jančil, Rose utěšovala, jak Alice tak Emmetta a ze shora se ozýval brekot Cassie, skvělý, co se stalo? Že by Jasper odjel na Jamajku? Bob Marley je jeho.

„Konečně jsi tu!“ zvolal Emmett a řítil se ke mně jak hurikán Katrina.

„What´s up, kiwi?“ zašklebil jsem se pobaveně a hned mi vlepil výchovnou, ještě, že mám extra lak a gel a vosk na vlasy.

„Alice a Jazz, nevěra z její strany. Jazz někam zmizel. Jdi ho najít. Mezitím Rose uklidí Alice, já jdu za Cassie je chudák vyděšená z toho všeho.“

„Co, počkej! Brzdi!“

Hodil po mně klíčky od motorky.

„Jdi!“ křikl a běžel za Cassie.

Otočil jsem se a šel k motorce.

Emmettovi se to řekne, ale nejsem žádný google searching! Jasně slyším myšlenky, ale ne na kilometry daleko! Fajn, Edwarde, mysli, kam tvůj brácha půjde, aby si vylil vztek z toho, že ho žena podvedla. Teda tohle bych od Alice nečekal, ale Jasper vyvolal akci a ona reagovala. Já s Bellou to bylo něco jiného, jsem holt děvkař, nedokážu být zadaný a být věrný. Alice a Jasper jo, vždyť oni se na to hodí. Jejich manželství bylo vždy ideální. Jejich vztah byl základ naší rodiny, ztřeštěné, divné, především mužské, než se přidala i Rose, ale milující a chápající rodiny. Ksakru, asi jsem chytil nějaký amok, nebo takhle citově uvažující jsem dlouho nebyl, nebo že by se těhotenský hormony přenášely vzduchem?

Jasper! Slyším, jeho myšlenky. Zastavil jsem uprostřed města. Ještě, že ta motorka je moje, jak to, že měl Emmett její klíče? Jsem asi vadný, když myslím na takové blbosti. Zaposlouchal jsem se. Moc pěkně nemyslel, to se dalo čekat. Vytáhl jsem klíček ze zapalování, motorku hodil na stojan. Jestli mi ji nějaký zmrd šlohne, stihne ho hněv samotného Edwarda Whitlocka a to je kurva hněv, těžce okořeněn vůni Axe.

Prokřupal jsem si kostmi v těle, byly ztuhlé od sedění na motorce a kmitání sem a tam. Vešel jsem do baru. Jasper seděl přímo u pultu, láhev irské whisky u levé ruky a skleničku, kterou do sebe kopil držel v pravé ruce.

„Dneska učíš, myslím, že něco o Indiánech, takže by ses měl zvednout,“ promluvil jsem k němu, když jsem byl blíž. Pohlédl na mě a ukázal mi prostředníček.

„Vyliž si.“

„Dík, opravdu jsem rád, že jsi v takové náladě, ale kdyby na mě, tedy na nás, nečekal doma Emmett s vařechou, tak bych si lapl na zadek vedle tebe a pomohl ti s tou láhví.“

„Co ti překáží?“

„V-a-ř-e-c-h-a!“ hláskoval jsem tajemným, šeptajícím a pobaveným hlasem. Otočil jsem se k barmanovi a hodil mu prachy, jen kývnul a vzal jsem Jaspera za pravý loket.

„Co děláš?“ vykřikl a zamotal se. Sakra, už toho má v sobě moc.

„Tahám bráchu ze sraček, to dělám.“

„Nech mě, všichni mě nechte, kurva!“

Pustil jsem ho a vrazil do ksichtu pěstí. Jen se zasmál a pohladil si tvář.

„Chceš se být?“ vybídl jsem ho nasraně.

„Klidně.“

„Pomůže ti to?“

„Ani náhodnou.“

„Tak pojď ven, už tak se na nás dívají,“ řekl jsem. Počkal jsem, až začne, ale těsně před mým nosem se zastavil. Díky bohu! I tak se to těžce rovná a není to stejný a můj nosánek miluji.

„Nemohu, Edwarde, já nemohu jít domů.“

„Můžeme jít za děvkami, nedaleko…“

„Ne, já nechci,“ skočil mi do řeči.

„Okej.“ Přestal jsem lovit mobil a vzal ho kolem ramen. Sedli jsme si na obrubník.

„Ona mě podvedla, chápeš to? To, co jsme budovali, hodila do kytek. Seděla na zemi a řekla mi to, jen tak, mi to řekla, nezapírala, nelhala, prostě mi to řekla.“ Máchal naštvaně rukama a kopnul do kamene před ním. Myslím, že strefil veverku, ale to nebylo podstatné, ty nepatří na můj jídelníček.

„Jazzi, ale řekla ti to. Nechtěla mít před tebou tajnosti.“

„Tajnosti? Ona si s ním zašuká a nechtěla mít přede mnou tajnosti? Já vím, že poslední dobou jsme se neustále hádali, ale to ji nedávalo právo jít s prvním chlapem do postele!“

„To ne, ale…“

„Nezastávej se jí pořád, ty moc dobře víš, jak se cítím, Bella ti provedlo to samé!“ Vstal a kráčel k cestě. Zastavil jsem ho.

„Jasně Bella mě podvedla, ale ona to udělala schválně, smála se mi do tváře. Alice to neudělala schválně, v to věřím, bratře, ona není taková. Najde se vysvětlení.“

„Vysvětlení jo, ale odpuštění ne!“

„Jaspere!“

„Co je? Chtěl jsi starého Jaspera? Tady ho máš!“

„Ale tu pařící verzi, ne tu agresivní.“

„Holt, nevybereš si. Víš, co udělám? Najdu toho hajzla a zabiju ho, buď se přidej, nebo jdi domů fňukat s ní!

Holky díky za ty komentáře, je jich opravdu moc a já si toho cením. Musím vás některé uklidnit, tohle je zkouška vztahu Jazze  a Alice. Pokud tohle nezvládnout, není to opravdová láska. Nemusí se hned akutně jednat o rozchod.

Autor: Simiik (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Whitlock brothers - 23. kapitola: