Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Whitlock brothers - 2. kapitola

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu

Whitlock brothers - 2. kapitolaZnovu z pohledu Jazze, Emma a Eda. Jak to dopadne ve škole? Edward odhalí kousek ze své minulosti, doufám, že se bude bavit.

02.10.2010 (08:00) • Simiik • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 4779×

Pohled Jaspera

Ráno přesně v sedm hodin ráno jsem šel pro toho našeho Casanovu. Vstoupil jsem do jeho pokoje a málem jsem dostal šok. Tři ženské spaly vedle něho, on se na mě spokojeně usmíval.

„Tři?“ ptal jsem se nevěřícně.

„Závist?“

„Ne, ani omylem. Vylez, musíme do školy, teda pokud stále o to stojíš.“

Rychle se vyhrabal z postele a hodil na sebe nějaké oblečení.

„Blázníš? Víš kolik nadržených holek tam chodí?“

„Ede, vím.“ Poklepal jsem ho po rameni a vzpomněl jsem si na tu hromadu dopisů, které mě dnes zaručeně čekají. Jelikož to viděl díky svému daru, rozesmál se, jak malé dítě. Málem probudil ty tři holky, které ležely v jeho posteli. Jsem zvědavý, jak je bude Alice vyhazovat z domu.

„To jsem taky zvědavý, hlavně, že to není na mě a pojď rychle, než se obudí.“ Chytil mě za ruku a vedl mě ven. Po cestě chodbou jsme potkali Alice, jak naštvaně klepe nohou o zem.

„Ahoj, miláčku.“ Stačil jsem jí ještě říct.

Díky tomu, že můj nejmladší bráška je úchyl do aut, musel jsem sedět v jeho BMW a k tomu na místě spolujezdce. Připadal jsem si jak student a ne profesor.

Před školou jsem si nasadil brýle, je to lepší. Dělá mě to starším a doufám, že i víc odtažitějším.

„Doufat můžeš, ale nepomáhá to. Podle myšlenek těch všech studentek, jsi jasným favoritem na profesorského playboye roku, gratuluji.“

„Pomoc, prosím,“ zaškemral jsem.

„Neboj, budu se snažit strhnout jejich pozornost na mě,“ mrknul na mě a já věděl, že to nedělá jen kvůli mně, ale i kvůli sobě. Je to nenapravitelný děvkař.

„Děkuji za poklonu.“

„Mohl bys přestat lézt do mé hlavy?“ pronesl jsem naštvaně a dal mu jednu výchovnou.

„Pokusím se.“

Zaparkoval a já si pečlivě naplánoval cestu do školy. Půjdu kolem těch kluků, potom zabočím doleva, pak prudce doprava a jsem tam. Edward se zasmál mým myšlenkám. Hodil jsem po něm propisku, kterou jsem měl v ruce. Zavřel jsem dveře a vyrazil jsem ke škole.

Na hodině jsem se snažil vysvětlit, jak žili lidé ve středověku. Ještě že Edward nechodí sem, musel bych ho na místě zabít. Díky němu mi neustále vibruje mobil, protože místo svého telefonního čísla dal studentkám to moje. Jakmile zazvoní na přestávku, bude synem smrti.

Zvoní! Těš se Edíku. Sbalil jsem si svoje materiály a spěchal ke dveřím, s čím jsem nečekal, byl útok mých studentek. Všechny chtěly vědět, s kým půjdu na ples, který škola pořádá. Proč nemůžu použít svoji upíří rychlost? Urychleně jsem se jich zbavil a vydal se do svého kabinetu, úplně jsem zapomněl na Edwarda. Mám teď hodinu volna a nemíním si ji kazit myšlenkami na Edwarda. Vytočil jsem číslo na Alice a těšil se na to, až uslyším její hlas.

Pohled Edwarda

Vidět ráno překvapený výraz Jaspera a naštvanou Alice mi stálo za to. Ve škole jsem se rychle zorientoval. Na rozdíl od Jazze jsem neutíkal jak malá holka. Šel jsem pomalu, přesně jak šelma těsně předtím, než zaútočí. Pěkně jsem si všechny prohlédl. Musím říct, že hodiny byla nudné, ale dalo se to přetrpět, když máte něco, čím se bavíte. Poslouchal jsem myšlenky o mé dokonalosti a kráse. Miluji svůj dar. Po první hodině, kde profesor probíral blbosti typu, proč je jablko červené a ne modré, jsem se zvedl ze židle a zamířil na další hodinu. Genetika, to mě možná bude bavit. Po cestě ven z přednášky jsem vrazil do nenápadné dívky, spadly jí učebnice. Rychle jsem je vzal a podal jí je.

„Promiň, neviděl jsem tě.“

„Nejsi jediný, komu se to stalo,“ poznamenala a lehce se na mě usmála. Úsměv jsem jí oplatil a ona okamžitě zčervenala.

„Jak se jmenuješ? Já jsem Edward Whitlock,“  natáhl jsem k ní ruku.

„Isabella Riversová, těší mě,“ stiskla moji ruku. Při vyslovení jejího jména jsem sebou škubnul.

„Rád jsem tě poznal, ale už musím jít, tak příště.“

Rychle jsem se vymotal z tlačenice, která se utvořila u dveří, a utekl jsem na parkoviště. Musel jsem jít někam, kde je klid. Isabella, Isabella, Bella, Bells… Moje Bellinka…

Sedl jsem si na patník, hlavu v dlaních. Jak se mnou mohlo takhle zamávat její jméno? Vždyť to ani nebyla ona? Musím se vzchopit, Bella je minulost, kterou se snažím pohřbít už několik let. Minulost, která neustále bolí. Stop! Nech toho fňukání, vybrala si jeho. On je její opravdová láska, sama ti to řekla do očí a to hned několikrát, tak už na ní sakra zapomeň!!!

Pohled Emmetta

Podle zrychleného tepu jsme věděl, že se malá probouzí.

„Dobré ráno, princezno,“ zašeptal jsem k ní, když otevřela ty svoje překrásné oči, které zdědila po Scar.

„Dobré, tatínku.“ Dala mi pusu na nos a vysmátá seskočila z postele a utíkala za Alice dolů do kuchyně. Pobaveně jsem vstal a ustlal postel. Ani jsem nenamáhal vybírat jí oblečení, to už určitě udělala Al.

V kuchyni seděla Cassie a spokojeně jedla cereálie zalité krví. Alice kolem ní prošla, pohladila ji po vlasech a vzala si smeták.

„Na co to máš?“ ptal jsem se ji udiveně.

„Na bordel, který tu nechal Edward,“ odvětila naštvaně. Během několika minut jsem uslyšel výkřiky tří žen. Pak jsem je dokonce uviděl, jak urychleně mizí před Alice, ktrá je nahání smetákem. To bylo i na mě trošku moc, rozesmál jsem se na celé kolo.

„Příště zavolám popeláře,“ prohlásila Alice, když se vracela k nám do kuchyně.

„Nebo deratizéra,“ poradil jsem jí.

„Nemáš jít náhodou do práce?“

„Vždyť už jdu! Jen jsem se přišel rozloučit se svým sluníčkem.“ Dal jsem Cassie pusu na čelo a Alice na tvář.

„Mějte se tu holky, já běžím na burzu.“

„Emme, počkej!“ křikla na mě Alice. Otočil jsem se na ni, když mi vrazila přímo před nos červené šaty.

„Nejsou nádherné? Ty jsem včera koupila Cassie a k tomu ještě toto.“ Vzal jsem ty šaty a sundal jsem si je z tváře.

„Ano Al, jsou překrásné. Děkuji, že si z mé dcery děláš oblékací panenku, ale už fakt musím, čau.“

Autor: Simiik (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Whitlock brothers - 2. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře