Má nová povídka o Bells, která se odstěhuje od Cullenů, protože Edward ji už nemiluje. Co bude dělat? Kam pojede? A jak to všechno dopadne? Nechte se překvapit, já sama ještě netuším, co bude dál:) Pokud se Vám povídka líbila, zanechte prosím komentík. Děkuji!
13.10.2010 (18:00) • Nytte • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1746×
Welcome to Cheyenne - Prolog
Jmenuji se Isabella Swan Cullen a jsem upírka vegetariánka. Jistě všichni znáte rodinu Cullenů a i můj příběh. Všechno bylo krásné. Můj lidský i upíří život, vše bylo dokonalé. Až do teď. Najednou se vše zhroutilo. Má existence přestala dávat smysl. Nedával smysl ani můj důvod přeměny. Láska. Ano, láska je to, v co jsem postupem času přestala věřit. Poděkujte mému manželi Edwardovi. To on zhatil všechny mé sny, mé naděje, mou víru v pravou a nekonečnou lásku… Před půl rokem jsme oslavili 50-té výročí svatby. A od té doby jde všechno, slušně řečeno, do háje.
Edward se mi pomalu začal vyhýbat a minulý měsíc se dokonce odstěhoval z naší společné ložnice. Netuším, co se děje. Jestli mě už nemiluje, lezu mu na nervy nebo potkal někoho jiného, nevím. Ale dnes je ten večer. Večer, kdy se snad dozvím pravdu. Už mě dál nebaví dělat mu vlkodlaka, ke kterému se chová jako hovado. Už toho mám dost, pohár přetekl. Dnes večer na něj uhodím a řekne mi pravdu, ať to stojí, co to stojí. Nenechám se odradit ani odbýt.
Rodina ví, co se děje. A díky Alici ví i o mých dnešních plánech. Podporují má rozhodnutí a vše, co v této věci podniknu. Ani oni netuší, co Edwardovi přelétlo přes nos… Je čas jít a vyřešit si manželský život. Bože, jak se mi klepou kolena. Pomalu jsem se vydala do Edwardova nového pokoje, než ztratím odvahu. Zaklepala jsem na dveře a čekala na odpověď. V tu chvíli jsem se ještě víc vytočila. Jsem jeho manželka a musím čekat na vyzvání? Co to jako je? To přece není normální.
„Dále!“
Ještě pokřikovat na mě bude, jo? Tak to mu nedaruju. Moc dobře věděl, že za dveřmi stojím já… Vešla jsem do pokoje a nestačila jsem valit oči. Ložnice byla zařízená ve stylu a´la Ed. Takhle to tady vypadalo, než jsme se seznámili. Ten pohled mi ublížil.
„Edwarde, musíme si promluvit. Takhle už to dál nejde. Musíš mi říct, co se děje…“ Uf, konečně jsem to ze sebe dostala.
Jen se na mě podíval lítostivým pohledem, který mluvil za vše. Jeho oči mi vše říkaly, ještě než to ústa mohla vyslovit:
„Já vím. Je na čase, abych ti řekl pravdu. Už to nemohu dál tajit. Nemiluji tě, Bello. Už ne. Už mi na tobě nezáleží. Je mi to líto, ale miluji někoho jiného. Myslel jsem si, že s tebou je to ta pravá láska, ale mýlil jsem se. Pravou lásku na věky právě zažívám s někým jiným. Jmenuje se Crista. Potkal jsem ji před půl rokem na lovu a na první pohled jsem se do ní zamiloval…“
Pokračoval ve svém monologu dál, ale já už neposlouchala. Ten zmetek zahodil naše dlouholeté manželství a lásku. To vše kvůli nějaké couře. Nechápu to. Jak je to možné? Jako ve snu jsem odešla z jeho pokoje, tiše zavřela dveře a zamířila do obýváku za rodinou, která samozřejmě vše slyšela. Nikdy jsem nebývala hysterka a ani teď s tím nezačnu. V hloubi srdce jsem to stejně tušila. Vždy jsem věřila tomu, že pro něj nejsem dost dobrá. Já, obyčejná Bella. Teď Bella upírka. Lituji, že se nemohu zabít nebo alespoň plakat. Proto jsem jen stála a zbytek rodiny mi věnoval pevné objetí.
Věděla jsem, co musím udělat. Nemohu zůstat v tomto domě. S ním. A s ní. Jistě si ji přivede, chce být s ní. Odstěhuji se. Do La Push, to je nejlepší volba. Jacob se stal alfou smečky a udělil mi výjimku. Mohu do rezervace, ale ostatní z Cullenů ne. Teď se mi tato výhoda hodí. Potřebuji klid, abych se vyhrabala z bahna, do kterého mě shodil. Podvedl mě a to je ta nejhorší věc, jakou může muž ženě udělat. Srazil mé sebevědomí, zradil mou důvěru a lásku.
Okamžitě jsem se vydala do svého pokoje balit. Vezmu si jen nejdůležitější věci, stejně musím začít od začátku. Během minutky jsem stála u svého auta a loučila se s rodinou. Věděli, kam pojedu, Alice je informovala. Všechny jsem objala.
Než jsem nastoupila do auta, potichu jsem zašeptala:
„Edwarde, co nejdříve očekávej rozvodové papíry.“ S tím jsem nastoupila a bez ohlédnutí zpět, jsem vyjela vstříc své nové budoucnosti. Snad mě očekává také něco pěkného a dobrého. Alespoň klid. Zasloužím si to…
Netuším, jak tohle všechno dopadne. Netuším, co mě čeká. Netuším, jak se zachová Jacob a zbytek smečky. Netuším nic…
Ale i přesto s ubíhající cestou, má nálada se zlepšovala. Měla bych myslet pozitivně. Kdysi mi Angela říkala, že život je jako zebra. Jednou jsme v černém a pak zase v bílém pruhu. Momentálně se ocitám v hlubokém černém pruhu, ale jednoho dne, se dostanu i do bílého. Jsem si tím jistá…
Autor: Nytte (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Welcome to Cheyenne - Prolog:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!