Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Welcome to Cheyenne - 1. kapitola

worvdanikkuba

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Welcome to Cheyenne - 1. kapitolaTak je tady po prologu první kapitolka. Bella se dostala do La Push, kde najde oporu v nevlastních sourozencích. Ale ani tady nevydrží moc dlouho. Kam pojede dál? Pro jakou budoucnost se rozhodne? Snad se bude kapitolka líbit...

Pozn: Bella a Edward v této povídce děti nemají.

15.10.2010 (21:45) • Nytte • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1055×

Welcome to Cheyenne - 1. kapitola

 

Brzy ráno jsem dojela do La Push. Na hranici jsem zahlédla několik vlků, podle barvy kožichu mezi nimi Jacob nebyl. Rozhodla jsem se jet přímo do jeho chalupy. Když jsem vylézala z auta, přiběhl ke mně Seth a Leah. Měla jsem je oba moc ráda, byli to moji nevlastní sourozenci. Charlie se kdysi oženil s jejich matkou Sue. Bohužel oba jsou již pohřbení na hřbitově ve Forks. Charlieho smrt, to byla nejhorší věc, s jakou jsem se v životě musela vyrovnávat.

Podívala jsem se na své nevlastní sourozence: „Ahoj Sethe, Leah, jak se máte?“

Leah se na mě pouze podívala zkoumavým pohledem. Tuší něco? Volala jim Alice? Všechno možné se mi honilo hlavou.

Seth se jako první odhodlal k odpovědi: „Bello, je mi to strašně moc líto. Alice nám volala a říkala, že jsi na cestě. Viděli jsme tě přijíždět, tak jsme s Leah běželi rovnou sem. Mám ho zabít?“

No jasně, že jim Alice volala. Jako kdybych ji neznala, všechno bere do svých rukou. Zarazila mě Sethova poslední věta. Co si přeji? Přeji Edwardovi šťastnou existenci nebo chci, aby trpěl? Byla jsem překvapená, když jsem zjistila, že nevím. Zatím nevím. Nikdy jsem nebyla nepřející, ale Edward mi opravdu ublížil. Ale zabít ho? To ne!

„Sethe, neřeš to, prosím. Nechci o tom zatím mluvit. A Edwarda nech být. Vyřeším si to s ním sama,“ řekla jsem potichu.

„Ok, Bello, ale víš, že za mnou můžeš vždycky přijít. I za Leah, viď?“ Seth je prostě malý bráška.  Ta jeho starost mě moc potěšila. Lea jen přikývla a objala mě. Jedině ona ví, jak se momentálně cítím. To Lea bude mou největší oporou v této situaci.

„Až to ze sebe budeš chtít dostat, vymlátit, vykřičet… stačí říct a já přiběhnu,“ pošeptala mi.

Pousmála jsem se na ni. Opravdu ví, co mi pomůže.

 

Rozloučila jsem se s nimi a pomalu se vydala do Jacobovy chalupy. Až ven jsem slyšela neskutečné chrápání. Nechala jsem ho dál vyspávat a vrhla jsem se do úklidu. Od té doby, co Billy zemřel, se z baráčku stalo jedno velké smetiště. I s mou upíří rychlostí, mi úklid zabral tři hodiny. Když jsem skončila, byla jsem od hlavy až k patě celá od prachu a špíny. Hned nato, se Jake probudil, zavětřil vlkodlačím nosem a ve vteřině mě objímal.

 

„Bello, Bellinko! Jsem tak rád, že tě tady vidím. Promiň, že jsem zaspal tvůj příjezd, myslel jsem, že ti cesta bude trvat delší dobu. Páni! Co se to tady stalo? Tys mě ve spánku někam přestěhovala? Bello, nesmíš se vkrádat cizím lidem do bejváku. Zmizíme! A to hned!“

Okamžitě mě chytil do náruče a běžel se mnou před chalupu, kde se zastavil a vyjeveně se rozhlížel kolem sebe.

Když se konečně zmohl na slovo, nestačila jsem zírat, co za moudro z něj vypadlo: „Nám někdo přestavěl barák?“

Nemohla jsem se přestat smát. On to opravdu myslel vážně. Přes ten bordel v baráku, zapomněl, jak to vypadá, když je uklizeno. To snad není možný. Slitovala jsem se nad ním až za nějakou chvilku: „Ne Jaku, já jsem ti jen uklidila!“ A řehtala jsem se dál, až mi tekly slzy.

Díval se na mě nechápavě, hodil mě na zem zadkem napřed a šel pomalu do chalupy. Tak nejistého vlkodlaka jsem snad ještě neviděla. Když prošel celým baráčkem, vyšel znovu ven, objal mě a konečně jsem se dočkala nějakého vděku.

 

Jacob se mě také na nic nevyptával. Přežívali jsme spolu takhle asi týden, když se ve mně něco zlomilo. Stalo se to večer, když jsme se dívali na film 30 Days of Night. Vzpomněla jsem si na svou upíří rodinku a bez slz brečela asi hodinu, než přiběhla Leah. Ani nevím jak, ale najednou jsme byly, jen my dvě, uprostřed lesa.

Lea se na mě smutně podívala: „Věděla jsem, že to přijde. Tak dělej! Vymlať tu bolest ze sebe! Znič to tady! Jsme hluboko v lese, nikdo nás neuslyší.“

Tím mě popohnala k nějaké akci. Nejdřív jsem jen tak zlehka lámala menší stromky, ale Leah měla pravdu, pomáhalo to. Mlátila jsem a kopala kolem sebe jako blázen. Za každým stromem jsem si představovala osoby, které mi ublížily – Edward, Edward, Edward, Crista, Crista, Crista, Aro, Edward, Edward…

---

Té  noci jsem překonala největší bolest a směřovala jsem k dalšímu rozhodnutí. Dnes ráno se totiž Jacob otiskl. Nečekaně přijel náčelník jednoho kanadského kmene i s dcerou. Byla krásná, mladá, nezadaná a jmenovala se Emma. Jake se do ní otisknul, jakmile ji poprvé zahlédnul. To slunce v jeho očích, tak to jsem viděla i v jejích. Láska na první pohled. Naštěstí Emmin otec, náčelník, se s celou situací smířil, jelikož i on byl seznámit s vlkodlačím dědictvím kmene v La Push.

 

Tato událost mě donutila jednat. Bylo mi jasné, že se Emma nastěhuje k Jakovi a já jim křena dělat nebudu. V La Push se mi také nechtělo zůstávat a dívat se na zamilovanou dvojici. Během chvíle jsem si na internetu vybrala svůj nový domov. Název mě očaroval a já věděla, že je to ta nejlepší a správná volba. Stát Wyoming, městečko Cheyenne. Na stránkách města jsem si vyhledala realitní kancelář a hned jsem si zarezervovala domek. Celá takhle akce mě naplnila novou energií. Moc jsem se na svůj domeček těšila. Bude jen můj a nikoho jiného. Domeček, kde začnu úplně znovu. Nebude mi vadit ani to, že tento stát je i slunečný. Mezi mé schopnosti spadá i ta, že se na slunci netřpytím. Mohu tedy žít jako normální člověk.

 

Byla jsem rozhodnutá okamžitě odjet, a proto jsem se se všemi ihned rozloučila. Musela jsem jim samozřejmě slíbit, že jakmile budu mít zajištěný dům, tak jim napíšu adresu. Myslím, že budu mít hodně návštěvníků, protože už mi volala i rozčilená Alice, že jí nic neřeknu a nic neví a musí mi udělat kontrolu šatníku. Bože, čeká mě maraton v nakupování. Doufám, že v okruhu 300 km od Cheyenne nejsou obchodní centra.

 

Bude pro mou existenci městečko Cheyenne správná volba? Čeká tam mou malou upíří osůbku štěstí?

Autor: Nytte (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Welcome to Cheyenne - 1. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře