Tak a máme tu další kapitolu. Dnes budeme vstávat s Bellou a něco málo se o ní dozvíme. Nakonec vám neujde ani mírná slovní přestřelka mezi třemi dívkami. Přeji příjemné čtení.
20.11.2012 (18:15) • baroslava • FanFiction na pokračování • komentováno 14× • zobrazeno 3725×
Vysněná
9. kapitola
Celým pokojem se rozeznělo nepříjemné pípání. Bella se s trhnutím probudila a zaklapla budík, který vydával tak hlasité zvuky, že by probudily i medvěda ze zimního spánku. Vyhrabala se z peřiny a protáhla se, při čem si hlasitě zívla. Pomalým krokem se došourala do sprchy, kde se umyla a usušila se ručníkem. Byl to každodenní rituál, který nastartoval její mozek, který ještě dávno pospával v měkoučké posteli.
Došla do šatny, která byla obrovská a přeplněná oblečením od předních návrhářů. Po dlouhém uvažování, protože venku byl silný vítr a zataženo, si oblékla své oblíbené upnuté tmavě modré džíny s béžovým rolákovým tenkým svetříčkem. Z ramínka sundala světle hnědou až rezavou koženou bundu a seběhla dolů po schodech do kuchyně, kde jí její teta Judith akorát servírovala míchaná vajíčka.
Judith je hubená asi pětatřicetiletá blondýna s modrýma očima připomínajícíma rozbouřené moře. I když je člověk, svou krásou by se mohla rovnat kterékoliv modelce z titulních stran módních časopisů. Jako skoro každá žena miluje módu, ale nejvíce peníze. O svou neteř i o její majetek se stará od jejího narození, a to se jí náramně hodí. Má k dispozici nejen její dům, ale i peníze, které právem náleží její neteři. Vždy měla sny žít v krásném domě v bohaté čtvrti a koupit si vše, na co jen pomyslí. Chtěla mít moc a úctu, která se skrývá za movitým majetkem. Nutila Bellu dělat věci, které Belle nepřišly důležité nebo je dokonce ani nechtěla. Vždy upřednostňovala svůj způsob života nad vším a všemi.
„Dobré ráno,” pozdravila Bella a sedla si na barovou stoličku před talíř s vajíčky a pomerančovým džusem.
„Dobré. Něco nového ve škole?” zeptala se Judith a sedla si naproti ní.
„Včera k nám nastoupili nový studenti. Jsou to upíři,” řekla klidným hlasem a dala si sousto do pusy.
„Upíři?!” divila se Judith, „Doufám, že o tobě nevědí?”
Isabella jen zavrtěla hlavou a Judith se výrazně ulevilo.
„To je dobře. Říkala jsem ti, že všichni nejsou hodní. Zvlášť by sis měla dávat pozor na ty červenooký,” promlouvala jí do duše.
„Já, vím, ale tihle nenosí kontaktní čočky. Mají zlaté oči,” odpověděla jí Bella mezi dalším soustem jídla.
„Takže vegetariáni. Ti se často nevidí,” dumala.
Přemýšlela nad nimi a hlavně přemýšlela nad tím, jak to ovlivní postavení Belly ve škole. Bylo jasné, že když se tam objeví někdo tak krásný a přitažlivý, půjde vše, o co se tak dlouho snažila, do háje. To ona byla ta, co Bellu nutila oblékat se draze a ukazovat se lidem v tom nejlepším světle. Nutila ji organizovat různé večírky a akce, jen aby byla oblíbená, protože když Bella má moc, tak ona také.
„Měla bych zajít do školy. Myslím, že potřebují novou přestavbu knihovny,” přemýšlela Judith nahlas.
Belle se nic z toho nelíbilo. Neměla ráda pozornost, kterou naopak Judith milovala. Jediná myšlenka, která ji uspokojovala, byla ta, že za čtrnáct dní oslaví narozeniny a bude plnoletá. Podle zákonů jí bude svěřen její majetek a jedině ona s ním bude moct disponovat. Těšila se na den, kdy řekne poprvé své tetě ne, kdy se jí postaví a bude si moct dělat, co bude chtít.
Vzala si svou kabelku a v chodbě se obula do rezavých podzimních bot na podpatku. Mezi dveřmi zahulákala ahoj a šla ke svému autíčku. Vlastnila Porsche Cayman v černé barvě, které milovala. Nasedla a nastartovala. Náhle se ozvalo hluboké vrnění, které vibrovalo i s interiérem automobilu, protože pod kapotou se skrývalo sto devadesát koní. Sešlápla plyn a vyjela na silnici, která vedla až ke školnímu parkovišti.
Zaparkovala na svém obvyklém místě, které jí rezervoval sám ředitel školy na Judithin příkaz, a vylezla z auta. U vchodu do školy zahlédla Angelu, která netrpělivě přešlapovala na místě.
„Ahoj, Ang,” pozdravila ji mile, když k ní přišla.
„Ahoj. Zase jsi něco zmeškala,” povzdychla si teatrálně.
„Povídej,” pobídla ji a Angela se koukla přes rameno.
Bella se zadívala tím směrem a uviděla Edwarda, který držel okolo pasu Jessicu. Stáli u jeho rodiny a povídali si.
„A?” zeptala se Bella nechápavě.
„Měla jsi vidět, jak se nesla, když ji přivezl do školy. Vypadala jako páv,” zachichotala se Angela.
„Tomu věřím. Už prostě pro ni nejsme dost dobré,” podotkla Bella suše.
„Jo, ale alespoň pozdravit by mohla! Přece jen jsme se kamarádily,” utrousila Angela.
„Ang, přece víme, jaká je. Tak pojď,” tahala ji Bella na první hodinu.
Bella chodila celé dopoledne z učebny do učebny, ale nepotkala ani Jessicu, ani Edwarda. Na každé hodině seděla tiše a přemýšlela nad Edwardovým chováním. Nechápala, proč se posledně choval tak divně. Necítila se v ohrožení, protože její krev ho nepřitahovala, a už vůbec nechápala, proč se dal dohromady s Jessicou. Dobře věděla, že Jess nejde o něho, ale o popularitu. Dobře věděla, že je ráda středem pozornosti, a to se jí povedlo. Celé dopoledne nad tím uvažovala, ale nepřišla na nic. Odzvonilo poslední hodině a Bella kráčela do jídelny, kde si nabrala na tác jídlo a sedla si ke stolu k Angele.
„Koukej, jak tam sedí a natřásá se,” podotkla Angela a zírala na Jessicu, která seděla u stolu Cullenových.
„Koukám, že ti to hnulo žlučí,” zasmála se Bella.
„Trochu. Štve mě, jaký je pokrytec,” utrousila a soustředila se na Bellu.
„No, jo. Alespoň víme, jaká doopravdy je,” řekla Bella.
„Jo. To je pravda,” odpověděla uznale.
Edward mlčky seděl na židli v jídelně a levou rukou objímal svou novou přítelkyni. Z myšlenek své rodiny zjistil, že se jim Jessica příliš nezalíbila. Podle nich byla jednoduchá a hloupá. Hlasitě se smála každému vtipu, který Emmet utrousil, a to ji dělalo ještě jednodušší, protože většina z nich byla spíše k pláči. Najednou se na něj Jessica otočila a políbila ho na rty.
„Půjdu na chvíli k holkám. Nevadí?” zeptala se s úsměvem na tváři.
Jemně zavrtěl hlavou a zaposlouchal se do dění v jídelně. Poslouchal jen tři osoby, které ho zajímaly nejvíce. Jessica k nim došla, pozdravila je a sedla si na volnou židli vedle Belly.
„Holky. On je tak skvělý a umí tak nádherně líbat,” rozplývala se Jessica.
„Tak to gratuluju,” podotkla Bella a Edwarda to mírně píchlo u srdce, protože to znělo z jejích úst spíše jako nadávka.
„To jsi nám přišla říct jen tohle?” zeptala se Angela hořce.
„No, vlastně ano,” odpověděla pravdivě, protože si myslela, že budou žárlit.
„Tak to můžeš zase jít. Nás to nezajímá,” řekla Bella stroze.
„Ty žárlíš?” zeptala se Jess vítězně.
„Ne. Jen mě to prostě nezajímá. Chápeš?” zeptala se Bella, kterou její slova trochu ranila, ale ani ona sama nevěděla proč.
„Tak promiňte, že vás otravuju. Chápu, že vás žere, že teď se více mluví o mně a Edwardovi, nežli o vás,” utrousila jedovatě.
„Víš, Jess. Mezi námi je velký rozdíl. My o popularitu nikdy nestály,” řekla Bella vyrovnaně.
„Přesně. Tak zase jdi ke svému pejskovi, kterého tak falešně ocucáváš,” podotkla Angela a Bella se rozesmála na celou jídelnu.
Jessica se uraženě otočila a spěchala za Edwardem, který vyslechl celý jejich rozhovor. Pohlédl na svou rodinu, které cukaly koutky úst, jen Emmett se smál na celé kolo a mumlal.
„To bylo dobrý. To bylo fakt dobrý,”
Ahojky.
Všem vám moc děkuju a omlouvám se za zpoždění.
Ale jsem tu a doufám, že se všichni těšíte na desátou kapitolu, protože bude výjimečná.
A co se v ní dozvíte?
Isabella konečně příjde na to, proč Edwardovi tolik voní a on jí.
Bude to zajímavé.
Vaše Baroslava
« Předchozí díl Následující díl »
Autor: baroslava (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Vysněná - 9. kapitola - Edward je bůh:
Like :D :D
Hustáááá povídka :DDD Tleskááám :D
perfektní, to snad ani jinak říci nedá
Ahoj, článek jsem ti opravila, ale měla jsi v něm spoustu chyb. Příště se jim zkus vyvarovat.
- Čárky (!),
- Shoda podmětu s přísudkem (!),
- Porshe -> Porsche,
- S/Z (vztávat -> vstávat),
- Skloňování,
- Krátké/dlouhé samohlásky,
- I/Y (Belli -> Belly),
- Přímá řeč,
- Jednoduší -> jednodušší,
- Koncovky přídavných jmen,
- Mě/mně,
- Jsi/si,
- Mi/my,
- Vyjímečná -> výjimečná.
Také příště neměň velikost písma, musí zůstat vždy ta základní.
Doporučuji ti najít si korektora, protože OP by tolik a v takových základech chybovat neměl.
Díky.
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!