Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Vysněná - 7. kapitola - Den D

10.11.2012 (08:30) • baroslava • FanFiction na pokračování • komentováno 17× • zobrazeno 3655×

Vysněná

7. kapitola - Den D

Pomalu začalo svítat a Edward nedočkavostí přešlapoval po pokoji. Nastal den D. Čekala ho škola, do které chodí i jeho tajemná hnědovláska. Ta, která se stane jeho sluncem po zbytek jeho prozatím nudné a osamocené věčnosti. Neuměl své pocity přesně vyjádřit. Mísilo se v něm jich tolik, že dokázal pojmenovat jen - netrpělivost a mírnou nervozitu.

Alice mu mezitím připravila na postel oblečení, které si měl obléct na první školní den, ale nevnímal ji. Nevnímal ani to, když na něj mluvila.

Oblékl si černé džíny s černým bavlněným trikem a přes to si navlékl tmavě šedý svetr s výstřihem do V. Ze skřínky sebral klíče od svého nového auta a seběhl dolů po schodech. Zbytek rodiny už čekal v obývacím pokoji. Alice a Jasper nasedli k Edwardovi do stříbrného Volva a Rose s Emmettem jeli v zeleném Jeepu.

Cesta netrvala dlouho, protože Edward sešlápl plyn nedočkavostí až k podlaze. Za několik málo minut vjížděli na parkoviště, které Alice viděla ve své vizi. Studenti akorát tvořili hloučky a vesele si vyprávěli příhody z prázdnin. Edward vystoupil z auta a ihned ho upoutala dívka, která k němu stála zády. Hnědé vlasy se jí vlnily do půli zad. Rozhodně vyšel sebejistým krokem k neznámé dívce. Alice ho v mysli přesvědčovala, ať nedělá ukvapené závěry, ale bylo jí to na nic. Edward se nedal a blížil se k jejímu autu, které právě zamykala.

Náhle se hnědovlasá dívka otočila a nemohla uvěřit svým vlastním očím. Před ní stál anděl s pokožkou, která skoro prosvítala svou bílou barvou. Hleděly na ni zlaté oči, ve kterých rozeznala malé jiskřičky. Měl ostře řezané rysy, ale i přesto se zdál jeho obličej něžný. Vlasy měl bronzové, které byly rozčepýřené do všech stran, a na tváři mu hrál úsměv, který ji dostával do kolen.

„Ahoj. Jmenuju se Edward,” promluvil svým sametovým hlasem, po kterém jí srdce vynechalo pár úderů.

„Jessica,” vykoktala se sebe dívka a ztrácela se v jeho zlatých studánkách.

„Těší mě. Jsem tu nový a chtěl jsem se zeptat, jestli bys nebyla tak hodná a neukázala mi po škole město?” zeptal se, aby navázal bližší kontakt.

„Ráda,” vyhrkla rychle, aby nepropásla jedinečnou šanci.

„Skvělé. Tak se sejdeme po škole?” zeptal se naléhavě.

Jessica přikývla. Edward se otočil a s veselou náladou a šel do školy natěšen, až bude po ní. První hodiny, které ho dělily od pauzy na oběd, se vlekly a on stále přemýšlel nad Jessicou. Bylo to hezké jméno a byla krásná. To musel uznat. Její myšlenky při jejich setkání na parkovišti byly typické. Typické u lidí, se kterými zrovna přišla jejich rodina do kontaktu. Myslela si, že je anděl a svými modrými panenkami si ho prohlížela do nejmenších detailů. Tep jejího srdce vynechával a občas se zrychlil, jako kdyby běžela maraton. Upoutal ji, to věděl, ale nic jiného se prozatím o ní nedozvěděl.

Konečně zazvonilo na konec hodiny a Edward si lidskou rychlostí sbalil učebnice ze stolu a kráčel do jídelny. Nabral si na tác nějaké jídlo a přelétl místnost pohledem, kde seděli studenti, kteří právě obědvali, a hlasitě se překřikovali. Upoutal ho stůl, který se nacházel u stěny vzdálené přes celou místnost, protože u něj seděli jeho čtyři sourozenci a vidličkami se přehrabovali v jídle. Rozešel se k nim a cestou se usmál na Jessicu, která na něm visela pohledem. Přisedl si ke zbytku rodiny a zaposlouchal se do rozhovoru, který začala jeho neznámá hnědovláska. Seděla u prostředního stolu s černovlasou dívkou, kterou oslovovali Angela, a s nádhernou blonďatou divou, která ho ihned upoutala svou krásou a přirozeností. V mysli ostatních studentů se dozvěděl, že je ve škole velmi populární. Každý kluk ji chtěl, ale ona o ně neprojevovala příliš velký zájem. Každý z nich se s ní chtěl přátelit, ale nejvíce si rozuměla s Angelou, které se i svěřovala. 

„Že nevíte, co se stalo?” začala Jessica rozhovor.

„Povídej,” pobídla ji Angela.

„Víte, ten nový. Edward. Mě pozval na rande,” jásala Jessica nadšeně usmívajíc.

„Vážně?!” divila se Angela, „A který to je?” zeptala se a všechny tři se otočily jejich směrem.

Edwarda upoutal pár hnědých očí, které na něj hleděly s upřímným zájmem. Toužil vědět, co si doopravdy myslí, a tak se zaposlouchal do jejích myšlenek, ale zdálo se, jako kdyby na té židli nikdo neseděl. Jako by nad ničím nepřemýšlela, ale to není možné. Říkal si. Z přemýšlení ho vytrhl hlas Jessici.

„Ten s bronzovými vlasy. Není nádherný?” zasnila se.

Blonďatá dívka se otočila na Jessicu, která stále zasněně pozorovala Edwarda.

„Je hezký,” přiznala a Edwada její odpověď z nějakého nepochopitelného důvodu popudila.

Na každou dívku reagoval stejně. Byli pro lidi bohové a ona ho nazvala jen hezkým. Nechápal to a ještě více ho rozladil fakt, že ji nedokáže číst v mysli.

„Bello, jen hezký?” ptala se Jessica mírně naštvaně, „Vždyť je to bůh,” vyhrkla a v duchu si myslela, že určitě žárlí, že nepozval ji.

Bella pokrčila rameny a dál se zajímala o své jídlo, které za tu chvíli už vychladlo. Žila ve svém světě, ve kterém ji nepřekvapila přítomnost upírů. Nebrala je jako bohy, ale jen jako další existenci, která chodí po světě. Bella měla svá tajemství, která nikomu neříkala.

Ahojky lidičky.

Všem vám moc děkuju za komentáře. Jsem moc ráda, že má povídka má věrné čtenáře, kteří se těší na další kapitolu, takže mě nezklamte a zase nějaký zanechejte.

Příští kapitola bude nabitá emocemi. Edward a Bella se prvně setkají ve třídě. Jak na sebe budou reagovat? A nakonec vás čeká Edwardovo rande s Jessicou.

Takže se máte na co těšit.

Vaše Baroslava.

Autor: baroslava (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Vysněná - 7. kapitola - Den D: