Tak a je to tu. Další kapitola. Omlouvám se, že kapitoly jsou tak krátké, ale ještě nějaký čas to vydržte. Prosím. A co je v této? Neznámí telefon a Jessica, která bude chtít dát Belle facku. Pokud vás zajímá, jak to dopadne, čtěte dál.
07.01.2013 (17:00) • baroslava • FanFiction na pokračování • komentováno 14× • zobrazeno 3865×
Vysněná
17. kapitola
I když nerada, musela opustit učebnu biologie a tudíž i Edwarda. Jediné, co ji drželo nad vodou, byla představa, že ho uvidí při obědě. Neuměla identifikovat pocity, když byla bez něj, natož s ním. Všechno pro ni bylo jiné a svým způsobem záhadné. Cítila něco, co nikdy necítila, a neuměla to pojmenovat. Vždy, když se na něj podívala, měla pocit. jako by se rozzářil svět okolo ní. Měla tendenci prozkoumávat každý sval na jeho těle a pozorovat jeho obličejovou mimiku. Když se mračil, bolelo ji srdce. Když se usmíval, svět hned vypadal krásnější.
Právě kráčela chodbou do jídelny, když uslyšela zvonění svého mobilu, který jí vibroval v kapse. Vyndala ho a koukla se na displej. Neznámé číslo.
„Swanová, prosím,” zaznělo z jejích úst a z telefonu se ozval mužský hluboký hlas, který se představil jako její právník pan Scott.
„Dobrý den,” pozdravila zdvořile.
„Mohla byste se prosím dostavit do mé kanceláře v pondělí v deset,” ptal se pan Scott.
„Jistě. Budu tam,” přikyvovala Bella.
„A pokud bych vám mohl poradit, vezměte si ve škole na pondělí volno. Máme toho dost k prodiskutování,” ozval se mírně rozladěn.
„Zařídím to. Je s tím nějaký problém?” ptala se Bella zmateně.
„Ne. Potřebuju vám vysvětlit pár věcí. Nic víc,” řekl, aby alespoň pro dnešek ji ubezpečil, že je vše v nejlepším pořádku.
„Dobrá. Tak v pondělí v deset. Na shledenou,” ukončila rozhovor Bella a zandala si mobil zase zpět do kapsy.
Konečně se jí ozval rodinný právník, který vyřizuje pozůstalost po její mamince. Bella o ní nerada mluví, protože jen ta slova jí vhání slzy do očí. Nerada vzpomíná na svou rodinu, která nikdy nebyla úplná.
Zavrtěla hlavou, aby vyhnala špatné vzpomínky z hlavy a rozešla se k jídelně. Jako vždy se stála dlouhá fronta na obědy. Zařadila se za posledního a pohledem přelétla místnost.
Pohled jí padl na Edwarda, který vypadal smutně do té doby, než ji zahlédl. Najednou se mu rozzářily oči a měl nutkání se usmívat.
I ona se usmála, když k ní přišla Jessica a přerušila tak jejich oční kontakt.
„Věděla jsem to,” křikla naštvaně Jessica.
„A co?” zeptala se nechápavě Bella a svraštila obočí, protože tomu nerozuměla.
„Věděla jsem, že s ním něco máš. Proto se se mnou rozešel. Je to tvoje vina!” obvinila ji Jesseca a Belle došlo, že si celá škola myslí, že s Edwardem chodí.
Přemýšlela, jestli to má Jessice vyvrátit, ale nakonec si to rozmyslela a chtěla ji trochu podusit.
„Já nevím, co ti k tomu mám říct,” pokrčila Bella rameny a ignorovala pohledy ostatních v jídelně. „Prostě to nás k sobě táhne!” vyhrkla Bella a přemýšlela nad pravdivostí těch slov.
„Jsi prostě děvka,” křikla Jessica a napřáhla ruku, že Belle dá facku.
Bella její ruku v máchnutí chytila a drtila ji ve své pěsti. Náhle jí oči o odstín ztmavly a její pleť nabrala bledší odstín.
Edward s rodinou celou situaci pozorovali a najednou měl jasno. Je nesmrtelná. Ty dvě slova mu stále světélkovala v hlavě, když ji pozoroval. Najednou vypadala jako bohyně pomsty. Blondýna s černýma očima plné zlosti, kterou v sobě držela.
„Už nikdy mě takto neoslovuj,” zavrčela a opatrně jí zmáčkla ruku, tak aby jí to bolelo, ale aby jí ji nerozdrtila, „a nikdy se nesnaž mě uhodit, protože toho budeš hořce litovat,” řekla a přes úpění Jessici jí ruku pustila.
Jessice se ulevilo, když si třela své zraněné zapěstí. Belly dotek ji pálil a v tu chvíli dostala strach. Rozklepala se. Podívala se na ostatní, aby zjistila, kdo všechno to viděl, ale bylo pozdě. Každý člověk i upír se na ně díval. Celá v rozpacích se rozeběhla pryč z jídelny. Pryč od trapasu, který znamenal její společenskou popravu.
Bella se ihned podívala do těch známých karamelových očí, aby zjistila, co všechno na sebe prozradila. Viděla v nich mírnou dávku překvapení, kterou jeho oči oplývaly.
Ví to.
Pomyslela si. Najednou ji zachvátil pocit úlevy. Kámen ji spadl ze srdce a ona se cítila o jedno tajemství lehčí. Někde ve skrytu duše cítila, že mu může věřit. Věděla, že by jí neublížil. Cítila v něm jistotu a ani ona sama nevěděla proč. Stále se vzájemně pozorovali, dokud je nevyrušil Emmett.
„Bella byla fakt hustá, že jo? Nandala jí to,” hulákal Emmett, který si ničeho nevšiml.
Jediný Edward pozoroval Bellu natolik, aby mu došly souvislosti, které zapříčinily její temné oči. Byl jediný, který vypozoroval fakt, že je nesmrtelná, a tak to mělo zůstat. Rozhodl se prozatím svým sourozencům nic neříkat, dokud nebude vědět víc nebo dokud to sami nezjistí.
Ahojky.
A co vás čeká příště?
Edward se rozhodne dát Belle dárek k narozeninám.
Ale nebude to ledajaký dárek?
Vaše Baroslava
« Předchozí díl Následující díl »
Autor: baroslava (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Vysněná - 17. kapitola - Rvačka? Ne!:
Skvělá kapitola...! Těším se na další a doufám, že bude brzo.
pěkná kapitola Bella naprosto skvěle zatočila s Jess. Jen se mi nezdá ta zpráva od toho právníka určitě v tom něco bude a to dědictví se protáhne, kdo ví jestli to ta její teta celý nerozházela a moc jí toho nezbude. Moc se těším na další díl
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!