Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Výkřik noci

hodinky

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Také máte někdy pocit, že žijeme v úplně jiném světě? Nic není, jak se zdá. Zdání může klamat. Smrt může natahovat prsty. Kdo jí podá ruku první? PS: Život je jen další cesta, je to cesta ke smrti. Příjemné čtení, D.S.

06.05.2011 (15:00) • Elape1 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1196×

 POHŘEB - epilog

 

Bříza se smutně tyčila nad kostelní věží. Znovy právě bily onu krutou píseň okamžiku.

Hudba a pláč se nepatrně ztrácely v podzimním větru.

Přece tu však byl onen smuteční okamžik, před kterým nejde utéct.

Všechny svíce v kostele byly rožaty. Celá rodina i příbuzní se zde sešli, aby naposledy uctili památku své drahé.

U oltáře v rakvi ležela dívka. Její alabastrová pokožka jiskřila a jemný růměnec na tváři jen dokresloval kontrast. Měla rudě obtažené rty a nepatrné fialové stíny pod očima. To vše však působilo hrozivě. Křičelo to jediné – smrt.

Tmavé vlasy se v rakvi vlněly v neurčitých spirálách. Spadaly až do pasu.

 

„Jako by spala...“ šeptal její otec, když do rakve vkládal lichý počet růži. Kostelní zvony utichly – stejně jako její vábné rty, které došeptaly. Všechno v tu chvíli pohlcovalo naději.

„Drazí, sešli jsme se tady, abychom uctili památku naší drahé zesnulé Isabello,“ tíživé ticho plné zmatku prolomil kněz.

„Odešla nečekaně a zanechala stopy v srdci každého znás. Ale přesto drazí bychom se měli radovat – neboť čas každého znás ustane a zanedlouho se s ní zase všichni setkáme.“ Bohoslužba nabrala dvojí rychlost. Skončí snad tak brzy, jako život Isabelly?

Bylo to snad poprvé, kdy si nikdo nepřál, aby byl konec. Pohřeb byl totiž to poslední, co pro ni mohli udělat. Pak už ticho. Nic. Jen ničivá prázdnota.

To prázdno – už jen ta představa byla neúnosná. Stejně tu ještě stále byla. Ať živá nebo mrtvá. Krásná nebo škaredá, chytrá nebo hloupá. Pořád tu ještě byla. Její povaha hrdost, láska – všechno bylo stále hmatatelné. Však už pouze jen hmatatelné. Její duševno už se neskrývalo za těmi alabastrovými víčky.

Představa, že i její hmotnou existenci vidí naposledy, byla skličující. Kde se poděje její síla? Osobnost? Vlasnosit? Tohle byla ona hrozná pravda. Neboť pohřeb byl to jediné, co je ještě tady, na Zemi, spojovalo.

Její otec sledoval své ruce. Před očima měl ale pořád obraz své dcery. Její výchovu – radost z každého okamžiku – trápení. Výkřiky a utrpení tak neviného stvoření, jako je ona. Měl jsem to být radši já. Zašeptal v mysli a držel slzy v očích.

Sledoval své ruce. Stařecké papirální linie měl už po dlouhé léta vyryté v dlaních. Staří, které se na něj podepsalo, cítil v každé buňce svého těla. Měl jsem to být radši já. Ta věta mu uvízla v hlavě a nabrala sílu podtextu. Kdyby to šlo tak změnit. Vyměnit naše osudy..

„Jsi si jistý?“ Tenký hlas jak led. Přitom šeptal jako rozostřené ticho. Kousek vědomí ho přimělo k myšlence, že ho slyší pouze on.

Zmateně se otočil na spolusedícího, ale ten se dál topil v slzách a nepřítomném výárazu.

Jsem snad blázen? Ptal se sám sebe.

„Nejsi,“ odpověděl ten sametově vysoko posazený, ledový a šeptavý hlásek. Volal ho k sobě. Lákal. Metoda cukru a biče. Cítil nebezpečí. Hladina adrenalinu se mu zvýšila.

„Jsi si jistý?“ zeptal se znovu již netrpělivým tónem.

„Jsi si jistý, že bys dal cokoliv za Isabellu?“ dorážel tvrději na jeho mysl a ta povolovala. Měl pocit, že ji drtí na jemný prášek. Před očima viděl jiskřičky – cítil se omámeně a bezmocně. Jeho srdce tlouklo tak hlasitě, jako nikdy. Chtělo vyskočit z hrudi. Toužilo potom. Buch, buch, buch. Najednou však zaklepal i někdo jiný. Touha odporu byla ta tam. A on ho zval dál. Stál na kraji propasti a rozmýšlel se jestli skočit nebo ne. Vrátily se mu dětské roky – jako by se nic z toho nestalo. Musel se usmát.

„Tak ano?“ znovu tu byl ten hlas. Onen mrazivě štiplavý hlas – nechtěl jej slyšet byl podmanivý a zároveň tak sladce lahodný. Věděl, že poslední, co musí udělat, než skočí, je odpovědět.

„ANO!“ řekl nahlas.

Kněz přerušil svůj výklad a snažil se odezírat ze rtů rušitele mše. Všechny hlavy v kostele se na jejího otce otočily.

„Charlie! Co to vyvádíš?!“ vzlykla matka. Buch, buch, Charlie slyšel onu potřebnou píseň života, jak s každým dalším rytmem slábne.

„To není možné! Pomoc! Ne! Stal se zázrak!“ vykřikl kněz a přežehnal se.

Pozornost všech se znovu upřela k oltáři. Isabell, krásná Isabell seděla jako přelud v rakvi. V očích měla nebezpečný výraz, který se měnil každou setinu jednotky času. Spodní ret, rudý jako růže, se najednou chvěl. Srdce znovu naskočilo a opotřebovaná krev se stáčela v žilách. Najednou zasyčela hrozný zvuk, který vehnal husinu do kůže všech přítomných. Rýhy strachu byly hmatetelné, spoustu lidí omdlelo.

A pak se to stalo... Její otec Charlie se zhroutil k zemi.

Autor: Elape1, v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Výkřik noci :

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře