Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Vyděšená - 2. kapitola

Dakota


Vyděšená - 2. kapitolaTeď necháme Bellu trochu potrápit. :) Trochu hodně, přiznávám. :D Omlouvám se, že článek přidávám až teď, ale byla jsem na dovolené. -Elizabetha0

Bella

Přiblíží se ke mně a najednou... 

Tma. Probudím se připoutaná k židli. Jediná zářivka, která v místnosti svítila, mě oslepuje a chvíli mi trvá, než si oči zvyknou. Pokusím se pohnout. No jistě, provazy... Hni se, mozku! Jsem přivázaná k židli, tudíž nemůžu skoro hnout ani brvou. Pokusím se je uvolnit, když vtom uslyším hlasy.

„Přišli jsme ti to rozmluvit," řekne nějaká žena. Mozek hlas zpracuje a uvědomím si, že je to Alice. Někdo další se zasměje. Je to krásný smích. A ještě krásnější hlas.

„Vy jste vážně tak naivní? To, co mi Volturiovi nařídí, splním. Vždycky tomu tak bylo."

„Vždycky ne, Edwarde!" křikla Alice. Edward? To jméno se mi líbí...

„No jo, promiň, tak posledních pět let..." opraví se ironicky ten, kterého nazvali Edwardem. 

„Plus minus tři roky..." dodá mužský hlas. 

„Emmette, táhni! Co tady vůbec děláš?!" okřikne ho nějaká žena. 

„Rosalie," napomene ji Alice.  „Edwarde, já tě prosím, nedělej to..."

„Tyhle řečičky ti nepomůžou. A teď jděte." Očividně ani nečeká na odpověď, protože hned slyším zavírání dveří a kroky, blížící se ke mně. Srdce se mi rozbuší. Ani se nemusím ptát, kdo to je, pochopila jsem, že Edward. Má přesně ty zlaté oči, které mě tu pronásedovaly, a vlasy upravené nahoru. 

„Jsi vzhůru. Super. Syšela jsi to?" Ani se neobtěžuju odpovědět. „Přestali mě chápat…“

„Chudáčku,“ řeknu ironicky a soucitně se na něj podívám.

„Stačí. Jak se máš ty?“ zeptá se. Určitě ho to zajímá.

„Svázaně,“ odseknu a znovu se pokusím povolit provazy.

„Nesnaž se, moje uzly nikdo nepovolí. Já sám s tím mám někdy problém. Je ti to snad nepohodlné?“

„No, víš, ty provazy jsou takový provazovitý a řeže to a tak…“

„Promiň,“ omluví se. Ani nemrknu a ležím na operačním lehátku. Opět přivázaná… Zrychlil se mi tep.

„Co to sakra…? Jak jsem…? Kde se tu…?“ koktám.

„To lehátko tu je tak nějak odjakživa a zbytek víš sama.“

„Vypadám snad na to, že to vím?!“ křiknu. Muselo mu přeskočit. Najednou se objeví vedle mého levého ucha. Všimnu si něčeho, co vypadá jako noční stolek. Edward otevře první šuplík a začne se v něm přehrabovat. Děsivě v šuplíku zachrastí, až mi naskočí husí kůže.

„Kam jsem ten krám zas dal?“ mumlá si pro sebe. „Au! No bezva, teď jsem se řízl.“

Řízl? Co do pytle v tom šupleti má? Za chvíli něco vytáhne. Je to něco velkého, ostrého a ve světle lampy se to leskne. A helemese, nůž…

„Co se mnou chceš udělat?“

„Protože víš víc, než má člověk vědět, musíš za to zaplatit. A u nás se neplatí nijak jinak než…“ Sekne. Přímo do levého stehna. „... krví!“ Zakřičím bolestí a taky trochu leknutím.

Bez obtíží seká dál. Moje výkřiky ho nijak nezastaví. Za chvíli mám po celé levé noze velké množství malých ranek. Pak sekne silněji a hlouběji a já také silněji zakřičím.

„Děláš-mi-z-nohy-špagety!“ odsekávám slova. Ten černý humor měl trochu odlehčit situaci, ale když to řeknu nahlas, zní to hůř než v mé hlavě.

Teď by mi ale nepomohl ani nejlepší vtip. Sekne tak hluboko, až mi vytrysknou slzy a tečou mi po tváři. Tohle je nejlepší výkřik, jaký se mi kdy povedl. Podívám se na Edwarda skrz slzy. Sice ho vidím trochu rozmazaně, ale nezdá se, že by byl nějak šťastný.

Najednou položil nůž a odvázal mi ruce a jednu nohu. Pak odešel. Vyčerpáním jsem usnula. 

 

 

Alice

 

Při každém výkřiku sebou škubnu. Jak dlouho už takhle křičí? Radši to nechci vědět. Výkřiky se asi nesou celou nemocnicí, protože my jsme od nich několik pater. Sedím na operačním lehátku, hlavu položenou na kolenou, objímám se kolem ramen. Přede mnou hraje Emmett šachy s Carlislem.

„Nemohla by chvíli mlčet?“ ozve se najednou Emmett. Zvednu hlavu a zavrčím na něj.

„Emmette, uklidni se. Alice, ty taky,“ napomene nás Carlisle.

„Kdybychom Edwarda zastavili, ona by nemusela křičet, Emmett by nežvanil a já bych na něj nemusela vrčet.“

Najednou někdo zaklepe.

„Esméééé!“ zapiští Emmett. Matka se vedle Emmetta objeví mrknutím oka a dá mu malý pohlavek.

„Pro tebe ‚mami‘,“ řekne a otevře. Edward. Vrhnu se na něj a chytím ho za košili.

„Co jsi jí provedl?!“ vybafnu na něj. Jen se pobaveně usměje.

„Skoro nic.“

Skoro – nic?!“ odsekávám slova. „Z toho křiku jsi musel ohluchnout!“

„Fakt, kámo, znělo to děsně. Ani jsem se nemohl soustředit na… Šach mat!“ křikne a vyskočí ze židle.

„Kvůli tomu tady nejsem,“ řekne Edward.

„Co se děje?“ ozve se za mnou Rosalin hlas. Ani se nemusím otáčet, vím, že s ní přišel i Jasper. Rychle Edwarda pustím. On si opráší košili v místech, kde jsem ho držela.

„Mám pro vás práci. Volturiovi vzkazují. Jde o to, že…“



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Vyděšená - 2. kapitola:

 1
2. bara
30.07.2013 [17:22]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1. Izza
30.07.2013 [16:08]

Rychlo dalsiu nech sa z toho uz vymocem cakam na to je to tu a aj tak stake mam v tom gulas :D :) rychloo dalsiu prosim :3 <3 *_* ^^

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!