Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Všechno je jinak - 12. kapitola

Sraz Ostrava!!! 14

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Všechno je jinak - 12. kapitolaPo dlouhé době opět další kapitola. Omlouvám se, že to tak trvalo, ale nějak mi nešli hodit myšlenky na papír. Naštěstí už se mi to podařilo a já doufám, že úspěšně. A co vás čeká v tomto dílku? Děj se odehrává především na hřbitově a opět se setkáme se záhadnou dívkou…

25.08.2010 (16:45) • Verony1 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1409×

12. kapitola

Oslava dopadla jak jinak než-li skvěle, jakmile v tom měla prsty Alice, jinak to dopadnout nemohlo. Nessie byla naprosto unešená, celé si to moc užívala a naštěstí ani jedinkrát nepomyslela na to, že tento den se stalo i něco jiného a já tomu byl rád. Často se ze smrti Belly obviňovala a já jsem jí to musel hodiny vyvracet, dnes by tomu určitě nebylo jinak.

Oslava byla sice krásná, ale Nessie to natolik utahalo, že jakmile jsem ji chtěl odnést do postýlky a uložit, usnula mi už v náručí. Nechal jsem ji tedy spát a opatrně ji uložil. V postýlce se sice trochu zavrtěla, ale pak spala klidně dál v ruce stále dřímající medailonek s fotkou Belly, který jsem jí dal. Byl to jeden z mnoha dárků, které dostala, ale potěšilo mě, že z něho má radost asi nejvíce. Nebyl to jen tak ledajaký medailonek, patřil mé matce, která mi ho dala předtím, než zemřela, abych na ni měl památku. A i já ho teď dal své dceři, aby měla památku na svou matku, chtěl jsem, aby jí každý den připomínal, jak ji Bella milovala.

Druhý den ráno, jakmile Ness byla připravená, jsme vyrazili směr hřbitov. Jak jsem předpokládal, Renesmé nezapomněla a dožadovala se té cesty hned, jak vstala. A já samozřejmě svolil, protože nebylo nic, co bych pro ni neudělal a co bych jí nesplnil.

Jel s námi i Seth, ale nakonec chtěl počkat v autě a dopřát mně a Nessie tuto chvíli o samotě. Tiše jsem mu poděkoval, vzal Nessie do náruče a vyšli jsme k velkým železným vratům hřbitova.

Nessie se mě držela jako klíště a neustále se rozhlížela okolo, bála se chudinka moje malá. Chtěl jsem ji alespoň nějak utěšit, tak jsem si ji k sobě víc přitisknul a políbil do vlásků.

„Neboj se, holčičko,“ řekl jsem utěšujícím hlasem.

„Já se nechci bát, ale tady je to divný.“

„A nechceš jít raději zpátky?“

„Ne, chci za maminkou. Slíbil si to.“

„Já vím a já svůj slib dodržím, podívej, už jsme tu,“ řekl jsem a ukazoval jí skvostný hrob Belly. Chtěla, abych ji pustil na zem a tak jsem tak učinil. Jakmile se dotkla svýma malýma nožičkama země, trochu váhavě došla k Bellině hrobce a sedla si na kraj. Jen tam tak mlčky seděla a prohlížela si fotky ve vitrínách.

„Maminka byla krásná,“ hlesla po chvilce.

„To ano, byla to ta nejkrásnější a nejkouzelnější osoba na světě a ty jsi celá po ní,“ řekl jsem s úsměvem.

„Ale víc jsem podobná tobě,“ namítala.

„A to je snad ke škodě?“ řekl jsem naoko uraženě, ale i na takovémhle místě jsem musel zadržovat smích.

„Ne, není,“ uklidňovala mě rychle a pak se opět zadívala na fotky. I přesto, že tohle bylo smutné místo pro nás oba, svým způsobem jsme tu byli šťastní. Tady jsme byli úplná rodina.

„Nemá smysl se upoutat k jednomu místu, věci či něčemu podobnému. Život jde dál, i když se nám to nelíbí. Měli bychom jen zatnout zuby a kráčet s ním,“ řekl hlas, který mi nebyl až tak úplně cizí. Otočil jsem se a opravdu tam stála znova ta dívka.

„Prosím?“ zeptala jsem se jí a až teď jsem si všimnul, že má rysy, které mi taky nejsou zas až tak úplně cizí.

„S kým to mluvíš, tatínku?“ zeptala se Renesmé.

„S touhle…“ Dívkou, chtěl jsem říct a ukázat ji i Nessie, ale dívka tam již nestála a Renesmé se na mě jen tázavě podívala. „Ale s nikým. Půjdeme?“ Nessie tomu naštěstí dál nevěnovala pozornost a jen přikývla, rozloučila se s maminkou a mohli jsme vyrazit.

Vzal jsem ji za ruku a vedl zpět k autu. Nessie si vedle mě spokojeně a bezstarostně vykračovala a už se nebála, ale teď jsem byl neklidný já. Stále jsem se otáčel a hledal tu dívku, ale nikde nebyla k nalezení. Co byla vlastně zač? Je to vůbec člověk?

O šest let později

„Chybí ti moc, tati?“ zeptala se mě už má dospělá dcera. Byli jsme na stejném místě, ve stejný den jako před šesti lety. Jen s tím rozdílem, že na náhrobku neseděla malá zvědavá holčička, ale dospělá žena. Chodívali jsme sem často sami, ale jeden den jsme nikdy nevynechali, den po Nessiiných narozeninách. Nechtěli jsme si tu událost připomínat na její narozeniny, tak jsme to přesunuli na ten druhý. Tento den vždy patřil jen nám, seděli jsme tu hodiny a hodiny a téměř nepromluvili, proto mě náhlý zájem Nessie o rozhovor trochu šokoval.

„Tati? Vnímáš mě?“

„Ano, promiň, trochu jsem se zamyslel… Ano, ovšem že mi chybí. Nemine den, abych si na ni nevzpomněl, stále mám před sebou tu nemotornou záhadnou dívku s krásnýma hnědýma očima, která vždy reagovala úplně jinak, než jsem čekal.“

„To musí být těžké. Chci říct, kdybych já přišla o Setha, nevěděla bych, co si počít, asi bych nedokázala dál žít jako ty.“

„Taky jsem nechtěl dál žít. Když Belle přestalo tlouct srdce a já se po dlouhých hodinách smířil s představou, že už ji neoživím, byl jsem rozhodnut jít za ní.“

„Co tě zastavilo?“

„Ty. Nemohl jsem tě tu nechat, i když by o tebe bylo skvěle postaráno, prostě jsem nemohl odejít.“

„Jsem ráda, že jsi neodešel.“

„Já taky, holčičko,“ řekl jsem a objal ji.

„Vidím, že mou radu sis vzal k srdci,“ řekl opět hlas, který jsem už šest let neslyšel. Tu dívku jsem hledal téměř denně, ale bez výsledku, jako by se zem pod ní propadla. Nakonec jsem to vzdal a dál neřešil. A ona se objeví znova. Proč mi to dělá?

„Co tu zase chceš? A kdo vlastně jsi?“ řekl jsem trochu hruběji, než jsem měl v úmyslu.

„Tati, s kým to zase mluvíš?“ ptala se trochu vyplašeně Nessie.

„No přeci s tou dívkou, tady,“ vysvětlil jsem a ukázal na ni, tentokrát tam stále stála.

„Tam ale nikdo není,“ řekla vyděšeně.

„Není?“ zeptal jsem se teď poněkud zmatený já.

„Ne, není,“ řekla a stále se na mě dívala trochu divně.

„Víš co, Ness, raději bys měla jít. Já se tu ještě zdržím.“

„Tati? Jsi v pořádku?“ strachovala se a uprostřed čela se jí při tom objevila malá vráska, stejná jakou mívala Bella.

„V naprostém. Tak už běž, určitě si musíš ještě něco sbalit. Stěhujeme se už zítra, tak ať jsi připravená,“ řekl jsem a ona po pár vteřinách váhání odešla, ale zmatená ze mě byla i nadále, dokonce o mě měla strach, což jsem nechtěl.

„Tak jo, kdo jsi?“ Otočil jsem se opět na dívku.

„Vím já!“

předchozí kapitola shrnutí následující kapitola

Autor: Verony1 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Všechno je jinak - 12. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře